V indickém Dillí má probíhat první klimatický lockdown, narušil i největší hinduistický svátek

V indickém Dillí má probíhat první klimatický lockdown, narušil i největší hinduistický svátek

Už nějakou dobu zde upozorňuji na to, že globalisté budou postupně směřovat od tzv „zdravotních“ lockdownů k uzavřením klimatickým. Zmínky o nutnosti klimatických lockdownů se nedávno objevily na stránkách WEF a toto téma naťukly i klimatické konference posledních let. Klima a boj s CO2 má být zejména ve druhé polovině tohoto desetiletí hlavním politickým tématem.  Dillí tak jistě nebude posledním městem, kde bude v blízké době klimatická uzavírka nařízena.

Covid už není v Novém Dillí velkým problémem. Nyní však ve městě nařídili další lockdown. První klimatickou „karanténu“. V hlavním městě, kde žije 20 milionů obyvatel, je během chladnějších měsíců zvýšená smogová zátěž.  Nejvyšší soud Indie se proto snažil nařídit uzavření. Nové Dillí to však prozatím úspěšně odmítlo. Dokud se okolní státy také do uzavírek nezapojí – jak bylo řečeno – je lockdown považován za zbytečný. Problém smogu se vyskytuje každý rok v zimě. Na sociálních sítích Indové kritizují, že klimatická politika je ve skutečnosti zaměřena na zničení jejich kultury.

Nové Dillí v každém případě nevěří v soudem nařízené uzavření smogu a odmítá jej. Problém se vzduchem se vyskytuje každý rok v zimě a není to tedy nic nového. Příčiny každoročních smogových oblaků jsou především průmysl, následovaný dopravou a prachem na silnicích a staveništíchVypalování polí zemědělci po sklizňové sezóně přispívá pouze čtyřmi procenty k znečištění jemným prachem, říká Nové Dillí. Soud tvrdí, že je to 10 procent. Zemědělci v sousedních státech Paňdžáb a Haryana byli nyní požádáni, aby dva týdny nevypalovali svá pole.

Vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší minulý týden překročilo 30násobek limitu nařízeného WHO, komise regionální vlády nakonec přece jen nařídila týdenní uzavření všech úřadů, škol a stavenišť. Toto uzavření  lze rozšířit v závislosti na kvalitě ovzduší. Občané byli požádáni, aby pracovali z domova. Kromě toho byl uložen zákaz vjezdu nákladních vozidel se zbytečným zbožím. Šest z kombinovaných tepelných elektráren v okruhu 300 kilometrů muselo prozatím ukončit provoz. Ceny parkovacích lístků se ztrojnásobily, aby lidé zbytečně nejezdili do města. Dieselové generátory mohou být také použity pouze v případě nouze.

Před několika týdny byla v hlavním městě slavnostně otevřena smogová věž. Nasává špatný vzduch, čistí ho a pak znovu uvolňuje čerstvý vzduch. Nyní běží nepřetržitě. Jedna věž samozřejmě nestačí – pokud se prokáže, že funguje, chce město postavit 236 věží tohoto druhu. Samotná smogová věž však také potřebuje opět hodně elektřiny – a ta pochází převážně z uhelných elektráren. Nejvyšší soud Indie prosazuje další opatření, která jsou „vědecky možná“. Jedním z návrhů je nákup nových zametacích strojů, aby se prach dostal ze silnice. Ale to je rozpočtový problém, často nejsou schopni ani platit platy pouličních metařů.

Odpovědný ministr životního prostředí Gopal Rai je pod obrovským tlakem a hledá výmluvy. Mimo jiné tvrdil, že důvodem zvýšeného smogu bylo mnoho ohňostrojů, které byly zapáleny na svátek světel „Diwali“ 4. listopadu. A to i přes zákaz, který platí do 1. ledna 2022. Jak citlivé je téma, ukázal následující shitstorm na sociálních médiích: „Nedovolíme, aby nám byl náš festival Diwali zakázán,“ psali. Festival světel je nejdůležitějším svátkem roku pro hinduisty, Jainy, Sikhy a buddhisty. Indové se proto obávají, že klimatická odvetná opatření by mohla ohrozit jejich kulturu.

To je samozřejmě pravda, likvidace zvyků a tradic různých národů je v rámci globalizace velmi důležitá, neboť jen likvidací národů, národních států a jejich tradic lze ovládnout svět a zavést globální světovládu. A zcela zřejmě jde o záměr. Pokud jste si všimli, tak nejen hinduistům je v Indii zakazována oslava jejich největšího svátku (nyní pod pláštíkem ochrany klimatu), ale také v Evropě už nebyly možné normální oslavy dvou Velikonoc a zatím jedněch (brzy však zřejmě i druhých) Vánoc.

Zato muslimům jejich Ramadán nebo Íd al Adha – dva největší islámské svátky – vůbec nikdo nikde na světě nezakazoval.  Dokonce i v Evropě, kde omezují tradiční svátky jako Vánoce a Velikonoce, vycházeli muslimům vstříc a ti tak ramadán mohli slavit hromadně v mešitách i v době lockdownů, které se se svátkem kryly, v různých zemích Evropy. Výjimky dostali mimo jiné třeba ve Francii, Německu nebo Itálii….

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 4.8]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.