Snad nikdo, kdo dlouhodobě sleduje činnost EU nepochybuje, že je tato instituce zřízena ne pro původní Evropany, ale proti nim. Tedy samozřejmě s výjimkou těch, kdo jsou jakkoli napojeni na bruselské penězovody.
Dlouhodobá je i snaha EU legalizovat invazi z muslimských zemí. Úspěšným počinem byla pro EU například Marakéšská deklarace, doporučující migraci mladých Afričanů do Evropy (za nás v roce 2018 schválil tehdejší ministr vnitra Metnar).
Dalšími počiny byly i dvě africké deklarace, schválené drtivou většinou europoslanců či snaha protlačit tzv. „migrační dálnici“. Ta byla jediná o jeden hlas neúspěšná (z našich europoslanců pro ni hlasovali jen Piráti).
Už nějakou dobu se pak EU snaží protlačit Migrační pakt EU, který by měl začít platit od dubna 2022, záhy po francouzských volbách (Brusel už víceméně čeká jen na to, až bude ve Francii znovu zvolen Macron).
V současné době, kdy si podobných záležitostí nikdo nevšímá, se v EU opět věnovali otázce tzv. „legálního přistěhovalectví“. Tentokrát má být muslimská invaze zcela zřejmě protlačována pod pláštíkem nutnosti pracovních sil. Je jisté, že tyto „pracovní síly“ záhy po obdržení potvrzení legálního pracovního pobytu ve většině případů odejdou do některého z mnoha ghett a v Evropě zůstanou, ovšem ne coby platné pracovní síly.
Španělsko nebo Itálie jsou země s velmi vysokou nezaměstnaností mladých. Pokud by tak například v Německu potřebovali zaměstnance (ať už kvalifikované nebo ne), pak by měli logicky sáhnout do těchto zemí. A v klidu nabídnout mladým Italům či Španělům k práci také bydlení. To ovšem očividně Německo dělat nechce.
A nyní již k dokumentu EU, který protlačuje další způsob, jak islamizovat Evropu. Jistě vás neudiví, že hlavní aktérkou tohoto pamfletu je „Švédka“ s arabským jménem, podle všeho původem z Iráku. Tedy samozřejmě s již švédským občanstvím. Nepochybuji, že na základě této výzvy budou přijímáni téměř výhradně muslimové. Ostatně, tak, jako dosud…
Poslanci vyzývají k lepším kanálům pro legální pracovní migraci, aby se snížil počet nelegálních vstupů a uspokojily se potřeby hospodářství EU.
S cílem čelit demografickým výzvám Evropy a sladit dovednosti přistěhovalců s potřebami trhu práce vyzývají poslanci Výboru pro občanské svobody k novým pravidlům EU pro legální pracovní migraci. Očekává se, že zpráva, která vyzývá k vytvoření evropského fondu talentů, zlepšení mobility a nových migračních kanálů, bude odhlasována na listopadovém plenárním zasedání.
Podle zprávy by integrace nelegálních migrantů měla být vnímána jako příležitost, i když představuje výzvu. Podpora migrace pracovních sil legálními cestami by zvýšila míru zaměstnanosti migrantů a uprchlíků, což by EU prospělo tím, že by přispělo k daňovým příjmům a urychlilo hospodářský růst a inovace. K tomu jen dodávám, že právě ve Švédsku, které zastupuje tato europoslankyně, pracuje z tisíce Somálců jen osm. Ne, to není překlep. Tedy – chcete-li – 992 jich z tisíce nepracuje.
Migrační politika EU je definována přísnou hraniční kontrolou a účinným navracením (pozn.: to je samozřejmě lež, v Itálii či Španělsku žádné navracení neexistuje a vítá se zde každý), zatímco dosud bylo provedeno jen velmi málo iniciativ na podporu bezpečných a legálních cest do Evropy.
Výzkum provedený Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) zjistil, že 77 procent nelegálních migrantů zažilo pronásledování nebo konflikt ve svých zemích původu. Někteří mohli být nuceni vstoupit do Evropy nelegálně kvůli nedostatku alternativ.
V usnesení z května 2021 Parlament uvedl, že „zlepšení způsobů legální migrace by pomohlo omezit nelegální migraci a profesní vykořisťování, zlepšit rovné příležitosti pro všechny pracovníky a poskytnout legální cestu pro ty, kteří zvažují migraci do EU“.
Pandemie Covid-19 zdůraznila klíčovou úlohu „nezbytných pracovníků“ v odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví a zdravotní péče, pro naše ekonomiky a společnosti. Poslanci vyzývají Komisi, aby zavedla ambiciózní program přijímání státních příslušníků třetích zemí s nízkou a střední kvalifikací (opět cíleno na Afričany, Afghánce), který by doplnil nedávno revidovanou směrnici o modré kartě pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky.
Zpráva navrhuje vytvořit evropskou zásobárnu talentů a platformu, která by odpovídala profilu uchazečů potřebám zaměstnavatelů se sídlem v EU, což by zemím EU umožnilo překonat nedostatek pracovních sil.
Podle poslankyně Evropského parlamentu Abiry Al-Sahlaniové (Renew, Švédsko), která zprávu předložila Parlamentu, „by tato platforma byla užitečným nástrojem jak pro ty, kteří se chtějí ucházet o práci v zemi EU, tak pro zaměstnavatele se sídlem v EU, kteří hledají potenciální zaměstnance ze třetích zemí.“
Poslanci rovněž vyzývají k lepší harmonizaci pravidel pro uznávání kvalifikací migrujících pracovníků na úrovni EU. Uznávání kvalifikací migrantů v současné době závisí na vnitrostátních pravidlech, která se v rámci EU značně liší. V roce 2015 OECD uvedla, že „ti, kteří vstupují do EU jako žadatelé o azyl, jsou obzvláště ohroženi nadměrnou nekvalifikací“.
V roce 2019 vykonávalo přibližně 48 % vysoce kvalifikovaných migrantů zaměstnání s nízkou nebo střední kvalifikací ve srovnání s pouhými 20 % občanů EU. Vysoce kvalifikovaní migranti velmi často pracují jako uklízeči nebo pomocníci v domácnosti, zatímco 62% počítačových programovacích společností a 43% stavebních společností má nedostatek pracovních sil.
„Silná a konkurenceschopná Evropa potřebuje pracovní migraci, aby se řádně vypořádala s demografickými a ekonomickými výzvami, kterým Unie čelí,“ uvedla poslankyně Al-Sahlani.
Zatímco země po celém světě usnadňují proces podávání žádostí o víza zahraničním podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným, poslanci evropského parlamentu požadují nová víza pro více vstupů v celé EU pro osoby samostatně výdělečně činné.
V současné době mají imigrační právní předpisy EU za cíl přilákat zaměstnance s pracovními smlouvami na dobu určitou, a přestože existují vnitrostátní systémy, jen málo z nich bylo účinných. Důvodem jsou především územní limity: volný pohyb nebo přístup na jednotný trh není vždy zaručen podnikatelům vstupujícím do EU prostřednictvím vnitrostátních systémů.
Navrhovaná opatření by rovněž pomohla v boji proti vykořisťování sezónních pracovníků, jejichž povolení k pobytu by již nebyla vázána na jediného zaměstnavatele. Měli by tři měsíce na to, aby si našli nové zaměstnání poté, co opustili svého předchozího zaměstnavatele, aniž by jim byla odňata licence.
Tolik tedy k výzvě europoslanců, kterou sestavila Iráčanka se švédským občanstvím. Připomínám, že politika je právě v Evropě velmi zásadní cestou džihádu, nikde jinde nemáte tak velkou možnost ovlivnit další osud Evropy.
Připomínám, že také ve vedení německého Bundestagu má stanout muslimka tureckého původu, velká obdivovatelka Erdogana. Ani ona nenosí hidžáb, což je samozřejmě v rámci takíji v nemuslimské zemi povoleno (podobně, jako je povoleno jíst vepřové, pít alkohol nebo na oko konvertovat).
Muslimové tak ovládají stále vyšší příčky politiky a neudiví mne, když bude ve vedení EK v roce 2024 jako nástupce von der Leyenové muslim či muslimka. Třeba právě tato „Švédka“…..
