USA: 34% bílých studentů lhalo při přijímacím řízení o své rase, aby se dostali na vysokou školu

Žádné údajné zrovnoprávnění ras se nekoná, segregovanými jsou dnes výhradně běloši. Týká se to celého Západu, tedy zemí, kde jsou (zatím) běloši ve většině. Tedy ne že by nebyli diskriminovaní i tam, kde jsou v menšině, jako třeba v JAR. Tam už ovšem dostoupila diskriminace bělochů poněkud vyššího levlu. Tuto zemi s pouhými 9% bělochů už ovšem dohání USA, kde jsou sice běloši ve většině, ale již ubývají. A nejen to, vyměněni mají být i na jediném skutečně bílém kontinentu, v Evropě.

V USA je při přijímání na školy mnohem důležitější rasa zájemce o studium, než znalosti. Ideální adept na přijetí je pak například transsexuál černé pleti. Jste-li totiž LGBTQI a ještě k tomu ta „správná“ rasa, pak máte téměř jistotu, že budete přijati a to i v případě, že jste negramotní.

Třetina bílých studentů tvrdí, že nejsou bílí jen proto, aby měli šanci na přijetí na vysokou školu.

• 34% bílých Američanů, kteří se přihlásili na americkou vysokou školu nebo univerzitu, přiznává, že lže o tom, že je rasová menšina.
• 48% bělochů, kteří lhali, uvedlo, že jsou domorodí Američané (indiáni).
• Tři čtvrtiny bělochů, kteří lhali o příslušnosti k jiné rase, byly přijaty univerzitami, kterým lhali.

Každý rok vysokoškolští uchazeči vyplňují přijímací formuláře a doufají, že jejich známky, mimoškolní aktivity a doporučující dopisy jim umožní vyniknout a být přijati do instituce podle svého výběru.

Někteří kandidáti však poskytují falešný obraz své rasy, aby mohli využít politiky pro rozmanitost nebo získat větší finanční pomoc.

Intelligent.com se zeptali 1250 bílých kandidátů ve věku 16 a více let, zda ve své žádosti lhali, že patří k rasové menšině.

Průzkum zjistil, že 34 procent bílých Američanů, kteří se přihlásili na vysokou školu, ve svých záznamech nepravdivě uvedlo, že patří k rasové menšině.

Prvním důvodem, proč kandidáti předstírali, že patří k menšině, je zlepšení jejich šancí na přijetí (81 %). 50 % tak učinilo, aby využilo finanční pomoc menšinám.

Muži lžou o své rase třikrát častěji než ženy (bílý muž má nejmenší šanci na přijetí, žena má šanci o něco větší). 48% dotazovaných mužů uvedlo, že při podávání žádostí o přijetí na vysokou školu uvedli, že patří k menšině, ve srovnání s pouhými 16% žen.

Lhaní se také liší podle věkové skupiny. 43% lidí ve věku 35-44 let a 41% 16-24 let přiznává, že předstírali svoji příslušnost k rasové menšině při podávání přihlášky na univerzitu.

Tyto míry jsou nižší u lidí ve věku 25–34 let (31 %), 45–54 let (28 %) a 54 let a více (13 %).

Téměř polovina respondentů, kteří lhali o tom, že jsou menšinou (48%), se ve své žádosti identifikovala jako domorodí Američané. 13% uvedlo, že jsou Latinoameričané, 10% uvedlo, že jsou černoši, a 9% uvedlo, že jsou Asiaté nebo tichomořští ostrované.

Dvakrát více mužů než žen uvedlo v jejich žádosti , že jsou původem domorodí Američané  (54% vs. 24%). Kromě toho jedna ze čtyř žen (24 %) uvedla, že je Latinoameričanka. Ženy také dvakrát častěji než muži tvrdí, že jsou černoši (18% vs. 8%).

Podle Kristen Scattonové, šéfredaktorky Intelligent.com, může být prevalence kandidátů, kteří tvrdí, že mají indiánské předky, způsobena skutečností, že u mnoha Američanů pochází malé procento jejich DNA z indiánského kmene.

„Uchazeči o vysokou školu, kteří se snaží podpořit svou kandidaturu předstíráním, že patří k rasové menšině, se mohou spolehnout na myšlenku, že mnoho Američanů evropského původu má ve své linii nějakou domorodou americkou DNA,“ říká Scattonová. „Výzkum však ukázal, že to není až tak běžné, zejména mezi bílými Američany. Ale kandidáti sázejí na to, že žádná univerzita je nepožádá o poskytnutí vzorku DNA k ověření.“

77% bělochů, kteří tvrdili, že ve své žádosti patří k rasové menšině, bylo přijato univerzitami, kterým lhali.

Zatímco v jejich přijetí mohly hrát roli jiné faktory, 85% příchozích žadatelů, kteří lhali, věří, že jejich předpokládaná příslušnost k rasové menšině jim pomohla, aby byli přijati univerzitou podle svého výběru.