Institut umění v Chicagu vyhodil 150 průvodců – většinou bílých žen – a obměnil je za rasově rozmanitější personál

Představte si, že by někde bylo zaměstnáno příliš černochů a ti by byli vyhozeni jen proto, že jsou černí a posléze by byli nahrazeni bílými. To je samozřejmě něco, co by si žádná firma – nejen v USA – nedovolila. Nicméně vyhodit větší počet bělochů – v tomto případě žen – není problém. Obzvlášť, když se jedná jen o dobrovolníky…

3. září poslala Veronica Steinová, výkonná ředitelka pro výuku a angažovanost ženské rady na Institutu umění v Chicagu, 150 dobrovolníkům, kteří často dlouhé roky pro muzeum pracovali ve svém volném čase,  dopis. Příjemci bylo více než 150 dobrovolných průvodců muzea, ceněný pilíř ctihodné kulturní instituce, kde mnozí pracovali  po celá desetiletí. Vždy byli k dispozici obyvatelům Chicaga, turistům, studentům chicagské veřejné školy a nesčetným dalším návštěvníkům  velkého muzea.

Dopis v podstatě říká, že muzeum kriticky prozkoumalo vzhled průvodců a zjistilo, že mezi nimi dominují většinou bílé starší ženy, které mají nějaký čas nazbyt. Muzeum tak zjistilo, že demografická situace musí být revidována.

Nezáleží na tom, zda byli průvodci školeni po celá léta, ne-li desetiletí, zda tvrdě pracovali na přizpůsobení se novým metodám popisu uměleckých děl, která se zde nacházejí, nebo zda věnovali hodiny a hodiny studiu svého oboru. Jednoduše musí být vyměněni…

Muzeum se proto rozhodlo všechny tyto bělochy vyhodit a nahradit skupinu malým počtem placených pedagogů, samozřejmě té správné barvy pleti.

Průvodci měli také kartu, která je opravňovala  ke vstupu do muzea zdarma. Očekávali, že alespoň ta jim zůstane. Zpočátku muzeum ovšem stanovilo datum vypršení platnosti, než toto rozhodnutí stáhlo poté, co průvodci vyjádřili svůj hluboký smutek nad takovým špatným zacházením po všech letech služby.

Upřímně řečeno, muzeum by jistě mělo být žalováno za diskriminací na základě věku a rasy, ovšem je zde jeden zásadní problém: všichni vyhození byli dobrovolníci. A jak zjistil jeden průvodce, který chtěl muzeum zažalovat, na dobrovolníky se nevztahují federální zákony o zaměstnanosti. Jistě to  právníci muzea předem věděli….

Ovšem podle toho, co se v posledních letech v USA děje, je možné, že i kdyby nešlo o dobrovolníky, ale o placené zaměstnance, žaloba by se zametla pod koberec. Dnes jsou přece kvóty na barevné zcela běžné….