Podle regulí EU mají hraniční státy schengenského prostoru za povinnost přijímat ilegály, kteří se dostanou na jejich území. Mohou je sice deportovat, ale to až tehdy, kdy projdou azylovým řízením. Pokud je ilegál zadržen ve státě, který hraničí s jinými zeměmi EU, pak se nejprve prověřuje, zda při svém pochodu Evropou dotyčný nezažádal jinde v EU o azyl. Pokud ano, pak je do dané země navrácen.
V praxi lze politiku EU prezentovat i na příkladech jihoevropských zemí. Zatímco italská a španělská pobřežní stráž, které svojí činností jen doplňují pašerácké neziskovky, dostávají z EU velmi tučné dotace, tak řecké pobřežní stráži byly dotace poté, co se zjistilo, že invazisty vrací do Turecka, odebrány. Stejně je nyní vyhrožováno Chorvatsku za navracení džihádistů většinou původem z Pákistánu a Afghánistánu do Bosny.
Polsko si ovšem nyní dovolilo jít proti běžné praxi EU zákonem, proti němuž se jistě EK ústy Johanssonové velmi brzy vymezí.
Polský parlament ve čtvrtek (14. října) schválil novelu vnitrostátního zákona o cizincích, která legalizuje kontroverzní praxi navracení na hranicích a umožňuje ignorovat žádost o azyl podanou po nezákonném překročení hranice. Cizinec zatčený na hranicích nebude moci vstoupit do Polska a schengenského prostoru po dobu od „šesti měsíců do tří let“.
Parlament také dal zelenou plánu vlády postavit zeď, která by zabránila ilegálům překročit hranice, což je projekt odhadovaný na 353 milionů eur. Tisíce džihádistů, většinou z Blízkého východu, se v posledních měsících snaží překročit hranice EU z Běloruska do Lotyšska, Litvy a Polska.
Polské orgány si ponechaly právo opustit bez posouzení žádost o mezinárodní ochranu podanou cizincem zatčeným bezprostředně po nedovoleném překročení hranice, pokud nedorazil přímo z území, kde je ohrožen jeho život a svoboda.
O tehdy ještě připravovaném zákonu jsem se již dřív zmínila, nicméně nyní je jisté, že bude do polské legislativy zahrnut. A stejně jisté je i to, že se vůči němu v nejbližších dnech vymezí i EU, ostatně, eurokomisařka Johanssonová si již pozvala na kobereček litevské, lotyšské i polské úředníky, takže vymezení se vůči novému zákonu bude v případě Polska zcela jistě na pořadu poněkud jednostranné debaty…
Vzhľadom na oddanosť poľského diktátora EÚ /a jej rozkazom/ a tiež fakt,že Poľsko podporuje masovú legálnu migráciu z celého sveta /pracujú aj „pracujú“ tam tisíce Ukrajincov, Bielorusov, Vietnamcov, Arabov, černochov/ sa dá predpokladať,že ten zákon nebude nijako mimoriadne účinný a po nejakom čase ho na drvivý nátlak Bruselu Morawiecki aj tak zruší.
Je třeba se vzepřít nežádoucím praktikám EU na is lamizaci EU, i když je to těžké když země přijde o peníze, ale život, bezpečnost a svoboda občanů vlastní země je přednější.