Asi nikoho již dnes neudivuje, že si woke šílenci předělávají díla klasiků po svém. To je už docela běžná záležitost. Nejraději mění původní evropské bílé postavy na černochy, případně na LGBTQ.
Takové případy už známe a není jich málo. Také ve Velké Británii už vzniklo nejedno dílko s úpravami, které mají vycházet vstříc této ideologii. Jenže poslední počin je zřejmě poněkud riskantní, neboť hrozí, že jejich úpravu Romea a Julie některý z mnoha muslimů, kteří zemi obývají, nevydýchá.
A pak mohou dopadnout podobně jako nedávno jejich soukmenovci na LGBTQ průvodu v Berlíně. Nakonec to nejspíš autorům nové woke úpravy tohoto klasického díla došlo, protože ve hře později provedli menší úpravy.
Londýnské divadlo svůj nový počin, který oslavuje queer komunitu, prezentuje následovně:
Romeo & Mohammed je moderní, queer reinterpretace Romea a Julie, zasazená do živých ulic Croydonu v Londýně. Hra spojuje ostrý vtip a lyrickou poezii, aby vyprávěla příběh, který je stejně naléhavý jako nadčasový.
Příběh sleduje dva muže, Romea a Mohameda, kteří se pohybují v klaustrofobických hranicích své sdílené reality, kde se střetávají kulturní tlaky, rodinná očekávání a náboženské povinnosti.
Užijte si nadčasový příběh zakázané lásky mezi Mohamedem a Romeem, který se odehrává v „živém“ Croydonu.
Je to příběh bolesti a potěšení, touhy a násilí. Láska je jako něco, co zanechá stopu. Rave se mění v arény chaosu a uvolnění, střecha v Croydonu se mění v místo uctívání a emoce bez varování přecházejí z euforie ve zkázu.
Někdo zřejmě vysvětlil realitu těm, kdo se podíleli na produkci a nadčasovém příběhu Romea a Mohameda. Brzy byla totiž hra přejmenována na Romeo a Hamed, což je skoro totéž a pravděpodobně to neoklame skutečné muslimy.
A v upoutávce se nyní mimo jiné uvádí:
Romeo & Hamed, vyprávěný v neúnavných, lyrických verších, je naléhavý, divoký, sexy a nebojí se klást těžké otázky.
Vzhledem k demografickému složení Londýna pokládám za velmi pravděpodobné, že se nakonec skutečně najde nějaký Mohamed, Ahmed nebo Omar, který autorům onoho queer dílka přijde názorně předvést, co si o tom on a jeho soukmenovci myslí.
Otázkou zůstává již jen to, zda k tomuto názornému vysvětlení použije nůž, mačetu, vozidlo nebo výbušnou vestičku…
Naše Národní divadlo je velmi evokující, ve výrazových formách. Jak na toto bude reagovat ?
Ale tak jistě …
Inu nabízí se našim moderním tvůrcům drobná úprava v dramatizaci „Babičky“ jako div. kusu.
Submisivní Bláznivý Viktor je u splavu překvapen poživačnou Babkou z bělidla a donucen k nechtěnému styku.
Gravidní Bába se nejprve snaží svou hanbu zakrývat řaseným škapulířem, ale když pravda vyjde, spolu s dítětem, na světlo boží, obviní nebohého Viktora z násilí a po sérii soudních odvolání se u Nejvyššího soudního dvora ve Vídni dočká spravedlivého, bleskového, předběžného, opatření – Viktor si ji z lásky musí vzít za ženu a jet s ní na úřední svatbu ke dvoru.
Kus končí všeobecným tancem na hrobě Boženy Němcové a . . . . . jestli všici neumřeli, tak tam tancují dodnes.
🤣🤣🤣🤣 jak moc velkej dement ten autor musí být? jako jestli se chtěl zavděčit arabášům, tak fakt bravo, ti přímo prahnou po znázorňování jejich zástupců v gay hře jak mu pod balkonem zpívá bílý jinoch poblázněný láskou…
hele pokud by to mělo být realistické představení, tak na konci by měl mohamed správně Julia zabít, znásilnit a hodit psům ne? Je jedno v jakém pořadí. A jako vysvětlení queer dementům by měl vystoupit vypravěř a říct (podobně jako u soudů které probíhají) že chudák mohamed je jiné kultury a vlastně tu lásku nepochopil…
ale kdo z nich na tohle bude mít koule?