Turci kupují od ISIS otrokyně, dokonce i malé holčičky

Turecko je z nějakého zvráceného důvodu považováno za spojence evropských zemí. Pominu-li fakt, že jsme s Tureckem v jednom a tomtéž vojenském útočném paktu, pak snad ještě skandálnější je, že je tato země stále kandidátem na vstup do EU. Přitom Erdogan se dlouhodobě nijak netají svým snem o nové Osmanské říši, která by tentokrát zabrala celou Evropu.

Politika Turecka spěje k postupnému zavádění práva šaría, tedy k přechodu od sekulárního státu k totalitnímu islámskému chalífátu. Skandály, které postupně vyplouvají na povrch, toto směřování jen potvrzují. Tím posledním je fakt, že si Turci už nějakou dobu nakupují otrokyně od ISIS v internetových aukcích.

Šest let po hrůzném útoku na jezídskou menšinu v Iráku Islámský stát (IS) nadále prodává jezídské zajatkyně online na „dark netu“. Řada takových prodejů se uskutečnila v Turecku, což naznačuje, že ozbrojenci IS jsou stále schopni se v zemi ukrýt, aniž by jim šel někdo po krku. Ostatně, Turecko nejednou s ISIS spolupracovalo.

Naposledy byla policií zachráněna 7letá jezídská dívka, přičemž policie se vydávala za kupce. Podle turecké novinářky Hale Gonultasové, která bedlivě sleduje osud zajatkyň IS, policie podnikla kroky poté, co se 23. února na internetu objevila reklama v kurdštině a arabštině s dívčinou fotkou. Policie, která se vydávala za příbuzné dítěte, učinila nejvyšší nabídku a byla schopna zjistit adresu inzerenta. Následující den provedli razii v domě v ankarské čtvrti Kecioren a zachránili dívku.

Podle oficiálního popisu incidentu policie a zpravodajské služby se zjistilo, že podezřelý, který byl vysoce postaveným členem IS v iráckém Mosulu, se dostal do Ankary a přivedl jezídské dítě jako „válečnou kořist“. Muž, identifikovaný pouze jako S.O., byl zadržen spolu s podezřelým komplicem.

Na takových on-line „aukcích“ jsou zajatkyně obvykle prodávány prostřednictvím „bezpečných prostředníků“, jde obvykle o zločince zapojené do obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi. Zachráněná dívka zůstává ve státní péči v Ankaře, zatímco irácké komise, zabývající se pohřešovanými Jezídy, pracují na vystopování její rodiny.

V červenci 2020 byla 24letá jezídská žena, držená v zajetí v ankarské čtvrti, zachráněna příbuznými, žijícími v Austrálii, kteří ji „koupili“ v online prodeji. Podle Gonultasové ji únosce jezídské ženy – turkmenský člen IS z Mosulu – koupil v roce 2018 na internetovém trhu s otroky. Muž, který se často pohyboval mezi Irákem a Tureckem, měl domov v Ankaře, kde žil se svými dvěma manželkami, čtyřmi dětmi a jezídskou otrokyní.

Další jezídská žena byla zachráněna v Ankaře v říjnu 2019. Držel ji vysoce postavený irácký turkmenský člen IS, který byl tak odvážný, že si pronajal byt poblíž policejní stanice v Keciorenu. Mladá žena, unesená jako 14letá v roce 2014, žila s rodinou militanta IS a měla dítě, které bylo produktem znásilnění. Muž, který byl emírem IS v iráckém Tal Afaru, často cestoval do Iráku, což umožnilo bratrovi ženy vystopovat ho do Ankary.

Bratrovi se podařilo vyfotit svou sestru a jejího únosce. Nakonec byla žena zachráněna. Úřady však proti jejímu únosci nezasáhly, přestože proti němu podala stížnost, takže úřady měly k dispozici dostatek informací, aby se zabývaly trestním případem únosu a znásilnění. Extremista z ISIS si tak dál žije na svobodě v Ankaře. Další záchranná akce se odehrála v Kirsehiru, městě nedaleko Ankary, v roce 2017, kdy se irácký Turkmen neúspěšně pokusil zaregistrovat dvě děti jako své vlastní na policejním úřadě, zabývajícím se uprchlíky.

Oba sourozenci byli vzati do státní péče, zatímco jejich fotografie byly poslány do iráckých center zabývajících se pohřešovanými Jezídy. To nakonec přivedlo jejich dospělou sestru do Kirsehiru. Také ona sama byla zajatcem IS, než ji příbuzní zachránili. Její rodiče, manžel, syn a další sourozenec se také pohřešují. Žena čelila právním překážkám, když tvrdila, že děti z Kirsehiru jsou její sourozenci, včetně toho, že musela poskytnout testy DNA a důkaz, že jejich rodiče jsou mrtví. Nakonec byly obě děti ve věku 9 a 11 let předány iráckému kurdskému prezidentovi Nechirvanu Barzanimu, když v září navštívil Ankaru.