Představte si, že si pořídíte domek se zahrádkou, na niž navazuje menší lesík. Takže když vyjdete na zahradu, nikdo a nic vás neruší, zahrada je pro vás oázou klidu a odpočinku, kde si mohou v pohodě hrát i vaše děti, aniž by byl důvod se obávat o jejich bezpečí. Až jednoho dne zjistíte, že lesík vezme zasvé a místo něho se objeví betonové monstrum. Hned za vaší zahradou.
Už to samo o sobě minimálně sníží hodnotu vaší nemovitosti. Jenže, v této novostavbě nebudou například sídla firem, kdy by byla nějaká šance, že alespoň o víkendech bude na vaší zahradě klid.
Nakonec, nejen, že vám bezprostředně za zahradou postaví nevzhledné paneláky, ale dokonce vám do nich nastěhují muslimské vetřelce z řeckých táborů, tedy vesměs občany Afghánistánu, Pákistánu a Iráku. Mladé muže, kteří jsou všude, kam si je nastěhovali, pověstní tím, že v okolí místa, kam je nastěhují, výrazně zvedli kriminalitu. O klidném pobytu na vlastní zahradě si pak už můžete jen nechat zdát.
Občané, žijící v domech, původně sousedících s klidným lesoparkem, tak nyní sousedí s paneláky, kam jim již brzy nastěhují hosty jejich kancléřky Merkelové. Takto multikulturně obohatit se své občany rozhodla berlínská vláda, tedy vláda, kterou si zvolili sami občané Berlína.
I kdyby se nakrásně chtěli obyvatelé těchto domků odstěhovat, budou vůbec rádi, pokud se jim nemovitosti podaří prodat. I když u nějakých členů tureckých či arabských klanů by uspět mohli. Nakonec, už nyní je jasné, že zde časem vznikne další muslimské ghetto. Němci prodají své domy raději pod cenou a odstěhují se třeba mimo Berlín. Nic jiného jim ostatně pro klidný a bezpečný život nezbude.
Nicméně, stále se naskýtá otázka:
„Kohopak obyvatelé této ulice či čtvrti volili? Nemohou si alespoň někteří z nich za svoji situaci sami?“
To je právě to, koho ti místní volili ?