Co přesně se schválilo v novém znění migračního paktu EU pod vedením Ylvy Johanssonové?

Co přesně se schválilo v novém znění migračního paktu EU pod vedením Ylvy Johanssonové?

Jistě jste už zaznamenali, že minulý týden proběhla v Bruselu online konference ohledně tzv. migračního paktu EU pod vedením fanatické vítačky, švédské eurokomisařky Ylvy Johanssonové (mimochodem, podle komentářů u článků, týkajících se této osoby, je ve Švédsku “oblíbena” asi stejně, jako u nás Jourová).

Nejlepší asi bude, uvedu-li konkrétní závěry z tohoto jednání. Členy CIVEX – Shromáždění regionálních a místních zástupců EU – jsou i zástupci některých obcí či regionů z ČR. Podle všeho se jedná nejen o Piráta Hřiba, ale i zástupce ANO, STAN , KDU nebo ODS. Je sice pravda, že mnozí z nich už na svých bývalých postech v obcích a regionech nejsou, ale docela logicky je členství v CIVEXu zřejmě na dobu 5 let (t.j. nyní na roky 2019-2024). k obměně členské základny zřejmě nedochází při každých komunálních volbách, ale zároveň s volbami do EP.

Jaké jsou tedy konkrétní výstupy?

Místní a regionální lídři EU  volají po mechanismu solidarity, který účinně zmírní výzvy v oblasti migrace, jimž čelí regiony na vnějších hranicích EU.

Orgány Evropské unie by měly ve svém Novém paktu o migraci a azylu revidovat návrhy způsobem, který poskytne větší podporu regionům na hranicích EU, zajistí lepší ochranu zranitelných osob a zkrátí dobu strávenou v přijímacích střediscích na hranicích EU, uvádí Evropský výbor regionů (COR) v souboru doporučení přijatých dne 19. března.

Pokud by tato doporučení přijaly členské státy EU, Evropský parlament a Evropská komise, usnadnila by příhraničním regionům přístup k financování a snížila odpovědnost, která jim byla svěřena, a nabídla by – v případě krizí – možnost ubytovat nelegální migranty jinde v EU, zatímco budou jejich žádosti vyřizovány.

Chápete? Tedy žadatelé o azyl by byli převáženi do invazí méně “zatížených” zemí, kde by čekali na schválení své žádosti. Skutečně věříte, že by v dané zemi již nezůstali?? Ale pokračujme dál:

Tento návrh by omezil používání hotspotů a zrušil zásadu “první země vstupu”, která se používá k určení odpovědného členského státu. Mezi opatřeními zaměřenými na žadatele o azyl a migranty doporučení argumentují větší podporou zranitelných skupin a nezletilých osob, protestují proti návrhu Komise na snímání otisků prstů dětem mladším 12 let, vyzývají k větší lékařské a psychologické podpoře v přijímacích střediscích a naléhavě vyzývají k tomu, aby děti a ženy bez doprovodu dostaly přednost v řízeních o osidlování.

Pokud si rozebereme to, co je uvedené výše, pak je jistou nadějí fakt, že migrační pakt musí odsouhlasit nejen EK a EP (v obou případech to samozřejmě pravděpodobně projde), tak by měl zřejmě projít schvalovacím procesem i v rámci jednotlivých zemí. Na druhou stranu se zdá, že se vše bude tlačit přes regiony, pokud tak plánovaná jednotná azylová a migrační politika převede část kompetencí na obce, pak je předem jasné, že by si dané obce mohly o tom, koho na svém území ubytují, rozhodovat samy (to už nyní konají např. ve Švédsku).

Ale podívejme se, co se v dokumentu dále uvádí:

Stanovisko rovněž podporuje návrh nového Paktu o migraci a azylu, který Komise předložila v září 2020, na pružný mechanismus solidarity mezi členskými státy EU. Je však skeptický k proveditelnosti konceptu sponzorství navracení. Tento mechanismus by zavazoval členské státy EU, aby projevily solidaritu, ale mohou si svobodně vybrat z různých projevů praktické solidarity.

K tomu jen dodávám, že tím mají na mysli to, že by státy, které nebudou sdílet “migrační zátěž” měly na starosti deportace. O tom, jak by to nejspíš “fungovalo”, jsem psala už několikrát. Jednoduše, spousta vetřelců je nedeportovatelných, buď se vůbec neví, odkud pochází nebo je jejich země odmítne přijmout. Tito kriminálníci by tak zřejmě zůstávali v zemi, která měla původně za úkol je deportovat.

Pokračujeme dále v jednání k paktu:

Proto voláme po mechanismu solidarity v oblasti migrace, který zohlední naše názory a účinně zmírní zátěž regionů v první linii. A co víc, přispějí ochraně základních práv migrantů, a zejména dětí a nezletilých osob, jimž musí být dána přednost. Potřebujeme rychlejší postupy prováděné v souladu s lidskými právy. Evropa, v níž nikdo nezůstávají pozadu, není o projektu à la carte, ale vyžaduje solidaritu a spravedlnost.”

Tedy opět se zde hovoří o přerozdělování, což jsou nám dobře známé kvóty. Všimněte si také zmínek o nezletilcích, kteří mají mít přednost. Všichni ovšem víme, že 90% těchto “nezletilců” již dávno nezletilých není. A v podobném duchu se pokračuje dál:

Současný evropský azylový systém je chybný, což silně ovlivňuje regiony a místní oblasti, zejména v členských státech v první linii. Abychom tento tlak zmírnili, musíme mít dobře fungující migrační systém. Potřebujeme smysluplnou solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti v celé Unii – ale musíme najít pragmatická řešení, protože o tom v podstatě diskutujeme od roku 2016 s velmi, velmi pomalým pokrokem. Ale bez ohledu na to, na čem se shodneme, potřebujeme implementaci, protože kdybychom měli funkční zavedení současného systému, neměli bychom problémy, které máme nyní. Máme před tím spoustu práce, než dojdou k jakýmkoli politickým závěrům o paktu.

Jak sami vidíte, tak přerozdělení je tím hlavním tématem. A opět připomínám, že už v květnu se má konat sociální summit EU, kde by se měl schválit tzv. Evropský pilíř sociálních práv, který zavádí jednotnou sociální politiku v rámci EU. Co potom odradí invazní vojska, aby se usadila třeba i u nás? Příliš nízké dávky oproti Německu to jistě nebudou.

Stanovisko VÝBORU se zaměřuje především na fázi přijímání migrace, s ohledem na sporné otázky obsažené v návrzích Komise, od prověřování a vyřizování žádostí, kritérií uplatňovaných pro hodnocení žádostí, navracení migrantů, jejichž žádosti jsou zamítnuty, poskytování služeb a související finanční a administrativní zátěže příhraničních regionů. KOMISE rovněž uvítala další rozměr paktu, integraci migrantů do jejich nových domovů, a označila akční plán Komise pro integraci a začlenění na rok 2021-2027 za “nezbytný doplněk” nového paktu o migraci a azylu.

V roce 2019 zahájila KOMISE s podporou Evropské komise iniciativu Města a regiony pro integraci migrace. Během plenárního zasedání v březnu 2021 podepsaly VR a Evropská komise dohodu o prohloubení spolupráce.

Tolik tedy k poslední dny tak diskutovanému jednání. Uklidnit nás může jedině to, že na tomto jednání se sice schválila podoba nového migračního paktu EU (úpravy oproti návrhu z podzimu 2020), ovšem ještě musí vše projít dalším schvalovacím procesem v EK a EP a snad by měly novou variantu odsouhlasit i jednotlivé státy.

Na druhou stranu se vše tlačí na co nejrychlejší schválení a kdy jindy se pustit do schvalování dokumentu, který má zničit evropské národy a národní státy cestou masové invaze, než nyní, kdy se pozornost většiny lidí upírá úplně jinam??

[Celkem: 12   Průměr: 4.9/5]
Share

One thought on “Co přesně se schválilo v novém znění migračního paktu EU pod vedením Ylvy Johanssonové?

  1. EU a Německo použije jakékoliv podlosti a lsti aby dosáhli is lamizace celé EU, včetně ČR i za pomoci Pirátů a dalších vítačů, pro něž jsou migrační pakty prioritou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.