Zajímalo by mne, kolik by asi měla tato Eritrejka v její rodné zemi, kdyby se tam celé dny jen válela na kavalci. Nedostala by samozřejmě vůbec nic. Zřejmě tedy očekávala, že po příchodu do Německa bude žít ona i její dítě do konce života ze štědrých sociálních dávek. Tedy z velmi štědrých dávek. Ubytování , stravu a zdravotní ošetření na náklady německých daňových poplatníků pak považuje za samozřejmost.
Ne všichni žadatelé o azyl jsou spokojeni s bezplatnou službou německé vítací kultury, někteří kritizují špatné podmínky v ubytování a okamžitě požadují své vlastní byty a domy, jiní kritizují jídlo a pravděpodobně očekávají menu a la carte, a pak jsou tu ti, kterým nestačí měsíční kapesné ve výši 364 eur a požadují jeho zvýšení.
Eritrejka, která přišla do Evropy i se svým dítětem, si rozhodně představovala, že se o ni Evropa postará mnohem lépe. Oba „tolerovaní“ žadatelé o azyl, kteří jsou v režimu tzv. „strpění“, by měli být správně z Německa vyhoštěni, což se však v praxi neděje. Protože nyní žena podala stížnost na příliš nízké dávky, bude to pravděpodobně překážkou v deportaci. Žaloba na výši dávek jde samozřejmě také na vrub německých daňových poplatníků, kteří soud, v němž si Afričanka stěžuje, že jí ze svých daní Němci dávají příliš malé kapesné, také zaplatí.
Krajský sociální soud Dolního Saska-Brémy v Celle, předložil k posouzení ustanovení zákona o dávkách pro žadatele o azyl spolkovému ústavnímu soudu. Je otázkou, zda poskytované dávky jsou dostatečné pro slušné živobytí, prohlásila mluvčí soudu Carsten Kreschel.
V tomto případě si matka a její dítě stěžovaly. Tolerovaní žadatelé o azyl z Eritreje žijí v okrese Osterholz. Měli by pobírat dávky podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl. Žadatelé vznesli námitky proti výši příspěvku na dávky už v roce 2018 z důvodu, že peněžité dávky nebyly od konce roku 2016 zvýšeny o inflaci. V prvním stupni sociální soud nařídil žalované obci, aby vyplácela vyšší dávky.
Obec se proti rozhodnutí odvolala. Jakou částku tedy bude nakonec Eritrejka coby kapesné pro sebe a své dítě pobírat, se rozhodne poté, co se přezkoumá odvolání obce, která s navýšením dávek nesouhlasí.
Žadatelé o azyl dostávají méně pomoci než běžní příjemci sociálních dávek nebo příjemci hartz IV. V současné době dostávají svobodní a samoživitelé 364 eur měsíčně.
K tomu jen podotýkám, že se jedná skutečně jen o čisté kapesné, z něhož nemusí platit například ubytování, základní stravu, kterou dostanou v azylovém zařízení, ale ani další náklady na bydlení či zdravotní péči. Případ navíc podobně, jako jinde, doslova „zavání“ nějakou podvratnou neziskovkou, která zcela zřejmě – a ne poprvé – Afričanku patřičně instruovala…
