AI firmy ničí často velmi vzácné knihy, o které by jistě měl zájem nějaký sběratel či muzeum. Někdy jde o vzácné exempláře, případně jediný existující výtisk. Jde o knihy ve všech možných jazycích, z celého světa.
Je cílem zničit mnoho historických pramenů, díky nimž lze nahlížet do minulosti, aby se mohla ohýbat historie?
Bez příslušných historických pramenů nebude jak doložit, co se skutečně stalo. I tak se již objevilo mnoho důkazů o tom, jak se podle potřeb mění historie a toto je zřejmě způsob, jak v tom pokračovat.
Historickým pramenem by měla být do budoucna právě AI, která však může historii prezentovat přesně tak, jak si to přeje ten, kdo ji naprogramoval. Za nějakých 100 let tak může být historie prezentována úplně jinak než dnes. Přesně tak, jak ji bude přinášet v té době jediná „studnice pravdy.“
Je sice fakt, že ničeny nejsou zdaleka všechny knihy a v některých případech zůstanou i další výtisky. Ty však postupně použijí k dalším „výcvikům“ jiných AI, případně budou zničeny jako „zbytečné.“
Čím méně důkazů z historických pramenů, tím lépe se historie manipuluje…
Společnosti zabývající se umělou inteligencí nakupují velké množství knih, včetně vzácných a starožitných titulů, digitálně skenují jejich stránky a poté originální fyzické výtisky skartují.
Pokud bude praxe pokračovat bez přerušení, přijde den, kdy bude držet většinu lidského poznání pouze AI, jako jediný zdroj pravdy. Datová centra se stanou kurátory lidské historie.
“Mnoho společností, včetně Anthropicu, se začalo věnovat fyzickým knihám. Mohou si koupit nespočet použitých výtisků za nízkou cenu. Podle žaloby Anthropic použil hydraulický řezací stroj k úhlednému vyjmutí stránek z knih, které získal od prodejců knih, a poté je naskenoval pomocí průmyslového zobrazovacího vybavení,“ uvedl v sobotu Futurism.
Ačkoliv existují nedestruktivní metody skenování knih, byla zvolena destruktivní metoda.
„Interní dokumenty Anthropicu o jeho plánu naskenovat miliony knih, odhalené v žalobě na autorská práva, nevysvětlují, proč společnost chtěla knihy také zničit. Výpověď Toma Harveyho, kterého Anthropic najal jako vedoucího projektu a který dříve pomáhal vytvářet Google Books, ukazuje, že jednou ze společností, které Anthropic najal ke skenování knih, byla Datamation, která nabízí služby „destruktivního i nedestruktivního skenování knih ve velkém objemu.“
„Při destruktivním procesu skenování knih se hřbet knihy přeřízne, aby mohly být jednotlivé stránky vloženy do skenovacího přístroje, což je rychlejší a levnější než nedestruktivní skenování knih,“ uvedla v úterý 404 Media.
AI společnosti využívají informace od firmy ISBNdb k výběru titulů při masivních nákupech tištěných knih.
„ISBN znamená International Standard Book Number, což je číselný identifikátor komerční knihy a čárový kód na zadní straně většiny knih. ISBNdb po léta pomáhala prodejcům knih, knihovnám a distributorům spravovat jejich zásoby a nacházet a prodávat knihy, ale boom generativní AI ji učinil cennou pro AI firmy.
Kromě prodeje přístupu k metadatům knih nyní ISBNdb pomáhá AI firmám získávat hromadné nákupy tištěných knih v rozmezí 1 000 až 1 milion knih na objednávku. Data ISBNdb usnadňují AI společnostem systematicky získávat, skenovat a přeměňovat tištěné knihy na tréninková data a zároveň se vyhýbat duplicitě,“ uvedla 404 Media.
Konkrétně AI firmy cílí na knihy vydané před rokem 2022, protože jsou bez AI-nesmyslů. Hromadné nákupy zahrnují také vzácné a starožitné knihy, což činí jejich zničení velmi znepokojujícím.
„Další starožitné knihy mohou být ohroženy. Media 404 poznamenal, že knihkupci v Nizozemsku, kteří prodávají vzácné knihy, jsou zahlceni hromadnými nákupy, o kterých se domnívají, že je provádějí AI společnosti, i když si nemohou být jisti,“ uvedl Futurism.
Kvůli „optickému problému“ ničení knih ve jménu umělé inteligence se používají dohody o mlčenlivosti, aby se tato praxe udržela v tajnosti.
„Přísná dohoda o mlčenlivosti je uzavřena u každého jednání,“ uvádí web ISBNdb podle 404 Media. „Každý projekt začíná právně závaznou dohodou o mlčenlivosti. Vaše identita, strategie a cíle akvizice nejsou nikdy zveřejněny.“
„Jako bonus navíc slibuje AI společnostem, že jejich nákupy udrží v tajnosti — nikdo nechce skončit v centru pozornosti jako Anthropic a Meta, samozřejmě, — a zároveň je zjevné, že si uvědomuje, jak neuvěřitelně pochybná je tato praxe,“ řekl Futurism.
404 Media podrobně popisují svědectví řady knihkupců, kteří hlásili podezření na nákup knih AI společnostmi:
„Osobně mám z toho všeho smíšené pocity,“ řekl mi knihkupec, který má podezření, že prodal stovky knih AI společnostem kvůli tréninkovým datům. „Pomáhá mi to finančně i tím, že vyklidím starý sklad od zboží, které by se jinak pravděpodobně neprodalo.
Na tyto prodeje jsem byl dobře připravený s nabídkou zahraničních a cizojazyčných knih. Na druhou stranu se mi nelíbí konečné použití a nelíbí se mi, že se vzácné knihy ničí.“
Tento knihkupec uvedl, že jeho sklady jsou plné vzácných, cizojazyčných knih a knih s nízkým nákladem, což znamená, že pokud budou zničeny při využití na tréninková data, bude je ještě těžší získat.
Prodejce řekl, že normálně, když je dobrý týden, prodá asi 20 knih. Od dubna pravidelně prodává stovky knih týdně. I když prodejce neměl jasné důkazy, že nákupy provádějí AI společnosti, tyto nákupy ho přiměly podezřívat, že tomu tak je.
Především řekl, že knihy, které prodává, jsou specializované a obvykle je kupují školy a knihovny. Nákupy od těchto organizací klesají kvůli sníženému financování, dodal. Hromadné nákupy obvykle také odrážejí zájem o konkrétní téma, zatímco nedávné, velmi velké nákupy byly u knih, které měly málo společného, kromě toho, že všechny měly ISBN.
Tento prodejce také prodává vzácné knihy, které nemají ISBN, ale žádná z těchto knih nebyla součástí hromadného nákupu. AI firmy kupují výhradně knihy s ISBN, aby měly přehled, co již nakoupily.
„Není to jen množství, ale i podivnost objednávek,“ řekl knihkupec. „Už jsem měl objednávky do knihovny, ale většinou se týkaly jednoho tématu nebo možná trochu širšího spektra témat. Ale v podstatě téměř každá knihovna na světě přišla o svůj rozpočet.
Vím, že všechny americké vysokoškolské knihovny už moc nekupují. Australské knihovny už moc nenakupují. Výběr knih nemá žádný smysl ani logiku. Také je tu naprosté ignorování ceny knihy.
Měl jsem knihy, které se prodávaly tímto způsobem, ale byly výrazně předražené. To je takový znak pro AI, protože mají prostě tolik peněz.“
„Jsem to jen já, nebo od konce loňského roku došlo k nárůstu počtu objednávek AutoBuy?“ napsal jeden knihkupec na fóru Alibris, dalšího tržiště pro prodej knih, v únoru.
Funkce AutoBuy umožňuje zákazníkovi automaticky označit knihy, které chce koupit, jakmile se stanou dostupnými k prodeji na Alibris.
„Máte nějaký komentář k tomu, co se děje? Přečte AI každou jednu knihu? Máte nějaký vhled do toho, jak se výběry dělají? Zdá se, že se dost liší ve stavu, formátu (pevná i měkká vazba), ceně a podobně.“
„Máme pár nových hromadných odběratelů, kteří sbírají obchodní knihy, takže mnoho prodejců dostává spoustu objednávek,“ odpověděl Mike Feldman, ředitel klientských služeb v Alibrisu.
Jeden knihkupec řekl, že podobně velké objednávky knih přicházejí přes jiné tržiště jménem Biblio. Zákazníci mohou Bibliu poskytnout tabulku s ISBN, které chtějí koupit a společnost se tím řídí.
V červnu jednalo jedno nizozemské vydavatelství s několika knihkupci, kteří hlásili podobné velké hromadné nákupy, o kterých předpokládali, že pocházejí od AI společností.
Současné žijící generace by zřejmě postiženy nebyly. Ale ty další, které se již budou spoléhat výhradně na elektronická data, může tato hromadná likvidace historických zdrojů poznamenat.
Bude mnohem jednodušší jim předložit takovou historii, jaká se bude vládnoucím elitám hodit…

V naší republice berou antikvariáty hlavně knihy staré pouze do 20 let. Některé antikvariáty berou i starší knihy, ale ty jsou velice brzy vyřazeny, a nebo prodávány za směšnou cenu. Výjimku tvoří knihy, na kterých se dá hodně vydělat. Následně jsou staré neprodané knihy ničeny. Lidé jsou tak učeni, že staré knihy jim už nemají co říct, jsou zastaralé v názorech, nejsou ideologicky správné. Navíc je zde ještě jeden aspekt – lidé „neumí“ číst a „nerozumí“ psanému / tištěnému slovu (o gramatice se raději nebudu zmiňovat). Nové, tzv. moderní knihy, jsou psány jednoduchým způsobem, delší souvětí tam nenajdete a v textu nejsou odbornější slova. Dnešní čtenář nevydrží číst déle než 5 minut. A to mluvím i o lidech s VŠ vzděláním humanitního typu. Než by něco hledali v knihách, tak se raději zeptají AI, ale už si nekontrolují jestli AI odpověděla správně. Ona je to námaha.
Už několik let nakupuji starší až staré knihy. Poslední dobou jsem se soustředila na knihy českých autorů, v zájmu zachování naší historie.
ALA: Ja som kupovala v tomto antikvariate a ma rozhodne (aj) stare knihy https://antikvariat11.cz/?mn_offs=9981
Pálení knih?
To už tady jednou bylo, ne?
Inšpirácia Hitlerovým pálením kníh priam bije do očí.
Včera sme sa o tej knihe rozpravali: Kniha(z roku 1953) o spoločnosti, ktorá nenávidí knihy:
451 stupňov Fahrenheita – alebo 233 stupňov Celzia – je teplota, pri ktorej sa papier v knihe vznieti. Je to zároveň názov kultového dystopického románu amerického spisovateľa Raya Bradburyho (1920 – 2012). Román, ktorý vyšiel v roku😎 1953, sa zaoberá témami pálenia kníh, hédonizmu, masmédií a jadrovej vojny. Hlavnou postavou príbehu je Guy Montag, jeden z „požiarnikov“, ktorých úlohou je odstraňovať a páliť knihy. Montag je spočiatku svojej profesii oddaný, no stretnutie so slobodomyseľnou susedkou obráti jeho svet naruby. Začne pociťovať pokušenie nahliadnuť do jednej z kníh, ktoré dovtedy bez váhania denne pálil. Bradburyho román vykresľuje obraz americkej spoločnosti, ktorá vymenila šťastie a hĺbku (nachádzané v knihách) za prchavé potešenia (televízia a rozhlas). Dielo predstavuje mrazivé varovanie pred dôležitosťou uchovávania tlačených vedomostí. Podľa románu boli natočené dve filmové adaptácie.
To robia tí, ktorým povedali len polovicu pravdy. Majú tušenie, že ich oklamali tí, ktorí vedia čo sa udeje pri II.príchode, takže to chcú vyčítať zo všetkých kních, ktoré existujú.
6 priorít (úrovní) riadenia sociálnych supersystémov:
…
2 Chronologická úroveň – isTória a chronológia, smerovanie prebiehajúcich procesov (v súčasnosti lživá isTória, kto ovláda minulosť, ovplyvňuje prítomnosť a rozhoduje o budúcnosti)
…
https://drzava-slovensko.sk/ksb-koncepcia-vseobecnej-bezpecnosti/
vida, jak ve jménu AI to systematicky jde, a jede to jak po másle – úplná továrna na skenování a ničení dat. Ale že učebnice tu máme staré klidně i 30 let a je hrozně těžké je revidovat a vydat nové, to prostě ne, to nejde celé dekády, přitom se za tu dobu mohlo informacemi nakrmit hodně žáků a studentů že? Tady je vidět, jak něco jde když je to priorita – ale že už dlouho není prioritou revize školského systému můžeme vidět v praxi.
No, ale aby to nebylo jen takto negativní, tak znáte Ádu Innemana? Ten se dostal k velmi vzácné knize od Komenského, která se jmenuje „Obecná porada nápravě o věcí lidských“ nebo tak nějak, sorry latinsky to nenapíšu. Prý se vědělo, že tuhle knihu napsal ale nebyla dohledatelná, byla před sto lety nalezená někde v německu. Ten titul nebyl podepsaný, neměl hlavní stránku, ale stejně se potvrdilo, že to od Komenskýho bylo. Německo si dělalo právo na tuhle knížku, měli smůlu, po druhé světové se dostala do České akademie Věd, která ji překládala nějakých 30 let. Komárům se nehodilo co v té knize je – Komenský byl pacifista a měl hodně mírová řešení na všechno, psal dokonce o správě měst atd. a to jak víme, na to měli komáři své vlastní notičky. Takže to bylo zase někde zahrabaný. Rok po revoluci se to vydalo jako třídílný svazek (Svoboda). Ada Inneman skoupil ty výtisky a vozil je různě po evropě po muzeích a dalších literárních akademiích atd. všude kam byl zván. A teď ta největší wtf momentka – bylo vydaných pouze 500 kusů vázaných ve vepřovici, které byly v nějakém starém knihkupectví a určeno k likvidaci – protože se toho prodalo naprosté minimum i pro studijní účely i u nás. On to dostal za hubičku a to dílo vlastně zachránil a rozvezl někam, kde to budou hlídat jako poklad. (Muzea tohle nebudou prodávat).
Je vidět, že díla i takto zahrabaná ve smetišti dějin si najdou cestičku a přežijí celá staletí někde schované, a dost často si i počkají na toho správného člověka, který je má najít. Není to žádné velké mystérium – on i Komenský to dost možná psal s tím, že jeho dílo nesmí vidět světlo světa dříve, než nastane ten správný čas. A když sepisujete nějaké znalosti s takovým nastavení, zároveň ten svůj výtvor i programujete „buď schovaný, dokud to není bezpečné“.
A také podle tohoto příběhu si můžeme udělat obrázek, že i před AI se s věděním zacházelo všelijak. Hmotné výtisky stále budou někde ukryty – protože ne každej je naprostej pitomec aby to hodil do smetí, taky tu mám ulito pár výtisků, které z ruky nedám. Když se budeme jako jednotlivci chovat ke knihám stále zodpovědně a jako s tím čím jsou – historickou pamětí, pak není nic ztraceno. A popravdě, knihy, které u nás vyšly v malém nákladu a po kterých je sháňka že stojí klidně i několik tisíc, dost často kolují po netu jako PDF. A jak známo, co jednou pověsíte na web a stáhne si stovka lidí, to už nejde jen tak zlikvidovat. Znám i blázny, kteří si to znovu vytisknou a sešijí, dneska to není vůbec drahé. Takže pokud máte strach, že někdo přepíše dějiny, udělejte si prostě zálohu, není to nic těžkého ani složitého.
tak vnímám Liberalismus https://youtu.be/qkVlC2WgEwc?si=IuKIdZ45A3EY-6wF