Francouzské „přední odstrašení“ vůči Rusku zvyšuje riziko jaderné války

Následující analýza se věnuje Macronovým deklarovaným záměrům vytvořit jaderný deštník. Jaké by mohla mít případná realizace jeho záměrů důsledky?

Osobně nepředpokládám, že je třeba brát Macronovy návrhy příliš vážně. Už za rok nebude vládnout a podle všeho nemá šanci vyhrát nikdo, kdo jeho záměry v tomto směru podporuje.

Dále již tedy slíbená analýza Andrewa Korybka. Jaké může mít jaderný deštník důsledky?

Plánované nasazení jaderně vyzbrojených letadel Rafale ve Francii, v Arktidě, střední Evropě a možná i na Balkáně představuje kvalitativně novou strategickou hrozbu pro Rusko.

Oznámení na konci dubna, že Francie a Polsko budou pravidelně provádět jaderná cvičení, která analytici oprávněně považují za zaměřená proti Rusku (konkrétně Kaliningradu) a Bělorusku, představovalo první aplikaci toho, co francouzský prezident Emmanuel Macron nazval „předem odstrašujícím opatřením.“

Následovalo po jeho projevu z počátku roku, kdy představil tento koncept, v podstatě rozšíření francouzského jaderného deštníku nad Evropou, který následně přišel krátce po vypršení programu New START.

Telegraph podrobně popsal, co měl Macron na mysli, ve svém článku pod názvem „Jak Francie zvolila jadernou možnost, aby Putina přiměla dvakrát si to rozmyslet.“

Stíhačky Rafale vyzbrojené taktickými jadernými zbraněmi budou nasazeny nejen v Polsku, ale pravděpodobně také v Nizozemsku, Belgii, Řecku, Švédsku, Dánsku a Německu, které všechny projevily zájem o jeho iniciativu „předního odstrašení.“

Den po zveřejnění jejich článku Norsko oznámilo, že se do této iniciativy zapojí a pravděpodobně bude pořádat pravidelné jaderné cvičení jako Polsko.

Taktický aspekt jaderných zbraní, které Francie plánuje rozmístit v podobě svých Rafale po celé Evropě, je podle Telegraphu významný, protože tvoří součást toho, co její jaderná doktrína nazývá „jaderný varovný výstřel.“

To se týká „jediného, neobnovitelného, omezeného jaderného úderu, který by pravděpodobně byl zaměřen na vojenský cíl.“ Cílem je vystrašit cíl, který je chápán jako Rusko, aby zastavil vojenské operace a uchýlil se k čistě diplomatickým prostředkům k vyřešení jakéhokoli sporu.

Důležité je, že Rumunsko dříve potvrdilo, že ho Francie pozvala k účasti na iniciativě „předního odstrašení“, ale jeho nový prezident  překvapivě  odmítl  nabídku hostit jaderné komponenty, přestože již hostil francouzské jednotky.

Pokud změní kurz, pak by francouzské Rafaly v Norsku mohly ohrozit ruské arktické základny taktickými jadernými zbraněmi, ty v Polsku by mohly ohrozit ty v Kaliningradu a Bělorusku, zatímco rumunské Rafaly by mohly ohrozit Krym.

To představuje kvalitativně novou strategickou hrozbu pro Rusko.

Na konvenční frontě by se vytvořil „cordon sanitaire,“ který se formuje v arkticko-baltském regionu díky snaze vedené Velkou Británií.

Střední Evropa pod vedením Polska a celé jižní okraje Turecka by se konsolidovaly, přičemž turecký vliv by mohl zasahovat i do Rumunska, jak je zde předpokládáno.

Mezitím Německo a Polsko soupeří o vybudování největší evropské armády NATO (Polsko je v současnosti největší), ale Německo by mohlo představovat pro Rusko podobnou hrozbu jako v roce 1941, pokud by nakonec získalo náskok.

Tyto trendy jsou pro Rusko nesmírně nebezpečné, protože se odehrávají přímo za jeho dveřmi. Ještě horší je, že archetypálně protiruské  pobaltské státy  by se díky těmto událostem mohly odvážit buď k zahájení krize s Ruskem nebo k otevření druhé fronty na podporu Ukrajiny, pokud by se probíhající konflikt po jeho nevyhnutelném konci obnovil.

Tím by riskovaly jadernou krizi, pokud Francie znovu potvrdí svou „přední odstrašující strategii“ vůči Rusku. Rusko by pak mohlo zahájit první jaderný útok na NATO.

Naposledy, kdy Francie souhlasila s obranou evropské země, pustila Polsko nacistům během „falešné války,“ takže precedent naznačuje, že by se to mohlo v budoucnu opakovat.

Země podél východního křídla NATO, které se účastní francouzské iniciativy „předního odstrašování“ jako Polsko, možná jednou i Rumunsko, a také Finsko a pobaltské státy, by si to měly pamatovat, pokud by dostaly nápady provokovat Rusko pod záštitou francouzského jaderného deštníku.