Dokument CIA vyvolává divoké teorie o starověkých záznamech ukrytých pod egyptskou Sfingou

Opakovaně jste si zde mohli přečíst o závěrech italského výzkumníka Filippa Biondiho, který je přesvědčen o tom, že pod egyptskými pyramidami i Sfingou se skrývají další lidmi vytvořené objekty.

Také se objevily pochybnosti o skutečném původu některých pyramid, které by měly být údajně mnohem starší než se dosud tvrdilo. Pokud by byla zjištění výzkumníků pravdivá, musela by se přepsat celá starověká historie.

Zajímavé je, že Egyptem se zabývala i CIA. Její dokumenty, které byly před časem odtajněny, naznačují podobné závěry, k jakým došli nedávno i výzkumníci, kteří mají problém získat si pozornost odborné veřejnosti.

Možná právě fakt, že i CIA o desítky let dříve došla nezávisle na tomto výzkumu k podobným závěrům, přinese větší zájem o tuto tematiku.

Odtajněný dokument CIA, který v 76 let starém fotografickém inventáři zmiňuje „Chrám pod Sfingou,“ znovu vzbudil zájem o mýtickou Síň záznamů, o níž se říká, že leží pod egyptskou Velkou sfingou.

Dotyčný dokument je inventář CIA katalogizující černobílé fotonegativy z července 1950. Mezi rutinními hesly jako „Sfinga“, „Turista u pyramid“ a „Ruiny u Sfingy“ se objevuje popis: „Chrám pod Sfingou; červenec ’50.“

Toto vyjádření vyvolalo obnovenou diskusi o možných skrytých strukturách pod Sfingou, což je téma dlouho spojované s proroctvími Edgara Cayceho o podzemní Síni záznamů obsahující starověké znalosti.

Legenda o Síni záznamů popisuje úložiště atlantské nebo předdynastické moudrosti ukryté u pravé tlapy Sfingy.

Zatímco mainstreamová archeologie takovou komoru nepotvrdila, odkaz CIA přidal novou vrstvu k existujícím teoriím.

Tento vývoj přímo souvisí s dřívějšími zprávami o možných podzemních útvarech na plošině Gíza.

Již loni jste si zde mohli přečíst o tvrzení italských a skotských výzkumníků používajících syntetické aperturní radarové (SAR) skeny, které měly odhalit rozsáhlý podzemní komplex pod pyramidami.

Výzkumníci podrobně popsali osm vertikálních válcových šachet sahajících přes 640 metrů do hloubky, propojených komor a struktur, které potenciálně spojují tři hlavní pyramidy a oblast Sfingy.

Mluvčí Nicole Ciccolo uvedla, že zjištění naznačují „existenci obrovských komor pod povrchem Země, srovnatelných velikostí s pyramidami samotnými, které mají pozoruhodně silnou souvislost s legendárními Síněmi Amenti.“

Dodala: „Tyto nové archeologické nálezy by mohly redefinovat naše chápání posvátné topografie starověkého Egypta a poskytnout prostorové souřadnice pro dosud neznámé a neprozkoumané podzemní stavby.“

Projekt, který je vedený Corradem Malangou a Filippem Biondim, čelí vědeckému zkoumání. Kritici poznamenali, že nerecenzovaná studie se opírala o satelitní radarová data, jejichž hloubka a interpretace jsou stále předmětem diskuse.

Někteří odborníci volali po ověření prostřednictvím vykopávek, zatímco jiní zpochybňovali, zda anomálie představují přírodní geologické útvary nebo lidské stavby.

Pyramidy a Sfinga v Gíze jsou dlouhodobě předmětem důkladného archeologického studia i alternativních teorií. Oficiální vykopávky kolem Sfingy odhalily známé chrámy a chodby na povrchu, včetně samotného chrámu Sfingy.

Nebyla nalezena žádná ověřená podzemní „Síň záznamů“ navzdory rozsáhlým moderním skenovacím projektům, jako je iniciativa ScanPyramids, která identifikovala menší prázdné prostory v jiných pyramidách.

Samotný spis CIA je veřejně dostupný prostřednictvím čítárny agentury a tvoří součást rutinních odtajněných fotografických záznamů, nikoli jakékoli utajované zpravodajské operace.

Přesto kombinace reference z roku 1952 a radarových tvrzení z roku 2025 podnítila online diskuse a výzvy k dalšímu neinvazivnímu vyšetřování v Gíze.

Egyptské úřady pro památky nevydaly okamžitý komentář k nejnovějšímu dokumentu, což je v souladu s jejich obecným postojem k neověřeným tvrzením o podzemí.

Výzkumníci nadále diskutují o limitech technologie dálkového průzkumu pro hluboké mapování podzemí v Gíze. Zatímco radarová a elektrická tomografie pronikající do země přinesly výsledky v mělčích kontextech, tvrzení o několik tisíc metrů velkých konstrukcích zůstávají bez fyzického přístupu nepotvrzena.

Příběh zdůrazňuje trvalou fascinaci egyptskými starověkými památkami a tím, jak se archivní dokumenty mohou prolínat s moderními vědeckými tvrzeními.

Zda označení „Chrám pod Sfingou“ odkazuje na nyní ztracený povrchový útvar, špatně označenou fotografii nebo něco významnějšího, je stále zkoumáno jak nadšenci, tak vědci.

Jak se vyvíjejí nové skenovací techniky a objevují se historické záznamy, může plošina Gíza ještě odhalit další vrstvy své složité historie. A to nad i pod zemí.