V současné době počet různých úchylek a genderových identit povážlivě rozrůstá. Ti, kteří by před pár desítkami let skončili na psychiatrii, jsou dnes oslavováni a prezentování tak, aby byli příkladem pro ostatní.
Ať už se prohlásíte za kohokoli nebo cokoli, v zemích řízených progresivisty je to považováno za zcela normální, stejně jako rostoucí škála genderových identit.
Ve Švédsku je nyní v centru zájmu médií 44letá žena, která se zamilovala do řeky. Tvrdí, že s ní měla úzký vztah a nyní pokračuje jako „vztah na dálku.“ Korporátní média ženu oslavují jako další „výjimečnou“ osobnost.
Z výpovědi 44leté Švédky je však patrné, že se najde i nemálo těch, kteří ji upozorňují, že by se měla léčit…
Po každodenních koupelích v řece Assman se básnířka Louise Halvardsson rozhodla navázat sexuální vztah s vodním tokem Västgötland. Nyní píše o neobvyklém pohlaví v básnické sbírce „Åsexuell“.
„Řeka je jedním z mých nejlepších přátel a milenců,“ řekla čtyřiačtyřicetiletá žena.
Louise Halvardsson se v létě 2022 přestěhovala do Uddeba v obci Tranemo. Tam začala denně plavat v řece Assman.
Ale to, co začalo jako plavecký zájem, se brzy rozrostlo v něco mnohem většího. Louise Halvardsson říká Expressenu, že večer může spát a touží znovu potkat řeku.
„Opravdu jste obklopeni ze všech stran najednou, je to naprosto fantastický pocit,“ říká Louise Halvardsson novinám.
Louise Halvardsson dříve věřila, že je asexuální. Po vztahu s řekou Assman se přestala popisovat jako „asexuální“ a ztotožnila se s konceptem „ekosexuality.“
Ve své nové básnické sbírce „Åsexuell“, která vyšla 7. května, píše o svém sexuálním vztahu k řece.
Louise Halvardsson říká Smålands Dagblad, že původně neplánovala stát se celoroční plavkyní, ale řeka ji silně přitahuje. Plavala proto dál i za mrazivých teplot.
„To je neuvěřitelný zážitek! Lepší než sex s lidmi, lepší než cokoli jiného. Nic nepřekoná ten šok, když vstoupíte do vody a pak když vstanete a krev se rozproudí. Cítíte se opravdu jako když se vznášíte,“ říká.
Dnes popisuje vztah jako vztah na dálku. Jednou za měsíc navštěvuje řeku Assman a říká, že řeka je u ní číslo jedna, i když cítí přitažlivost i k jiným řekám.
Od chvíle, kdy o něm mluvila v médiích, vyvolal její milenecký vztah s řekou silné reakce. Louise Halvardsson říká, že získala podporu od lidí, kteří ji znají, ale zaznamenala i nenávistné komentáře.
„Bohužel jsou tu někteří, kteří mě chtějí utopit v řece, myslí si, že jsem nemocná v hlavě a chtějí mě zavřít do psychiatrické léčebny,“ říká Expressenu.
8. – 9. máj je sviatok konca 2. svetovej vojny.
A co jako? Zase něco vymysli do „diskuze“, ty mamlase.
Ja bych neoslavovala valku. Jeji konec nebo zacatek, zadny rozdil.
Oslavujme mir!
Pro sebedestruktivni muze otevrme bojove jamy, at se tam vymlati a udelaji si z toho olympiadu. Jako ve Starem Rime. A bude od toho zla (jejich zla/(sebe)destrukce v nich) pokoj. Uz nebudou zadne muzske valky. At se umlati v bojovych jamach. A pak at si delaji oslavy konce sezony.
Tento případ je popsán i v análech české psychiatrie. V údolí na břehu Vltavy, ještě před výstavbou přehrady Orlík bydlela v chatrči bláznivá žena přezdívaná Vltavka. Ona měla takovou lásku k tamní tehdy ještě divoké Vltavě, že do ní lezla i v zimě a vždy ponořená do řeky prožívala sexuální orgasmus. Byl to ovšem tehdy regulérní psychiatrický případ, nikoliv současným ničemným sionistickým chazaro-žido-systémem pěstovaný a prosazovaný degenerátský LGBTxxxxx rozkladný menšinismus. „Vltavka“ tehdy byla neškodná, žila tam v bídě na břehu v chatrči sama, nikoho neobtěžovala, lidem se vyhýbala, tak ji nechali být.
Tyhle sexuální úchylky, byly už popsány mezi POLYMORFNÍMA úchylkama, v předválečné knize nazvané DUŠE A ZLOČIN. Jsou to deviace všeho druhu. Patří sem i sexuální přítažlivost k sochám a jakýmkoliv předmětům. Jedna žena prožívala orgasmy při dotyku s křišťálovými předměty. Druhá měla orgasmus POUZE ve Vltavě. Patří sem i fetišismus. Jsou to duševní nemoci a byly tak dříve klasifikovány. Za chvíli v dnešní době, ale obohatí škálu sexuálních orientací a budou chráněny nějakým tím -ismem, jako trestný čin při kritice. Třeba rasová nenávist, proti vodnímu sexu, no něco už vymyslí. Zatím mají rozlišené jen DRUHY pohlaví. Teď nastane doba rozlišení Orientací sexu. Objektem může být cokoliv, třeba strom, nebo patník na rohu ulice. Fantazii se meze dnes nekladou.
Treba sud s dirou nebo deravy plot. A bude to laska jato tram, teba tez s vypadlym sukem.
To je fakt vážná věc, měli bychom se tady tím daleko hlouběji zabývat. Vezměme si např. Viktorku s babičky. Byla řízena židovskými či jinými systémy ( např. Steve Jobse) nebo nebyla?
Ty aby sis inteligente alespoň neotřel hubu o naši krásnou literaturu Boženy Němcové! Asi jsi ji ani nepřelouskal, jinak bys takovou blbost nenapsal. Co to má s se sexuální deviací společné nevím. Ty vůbec toho málo víš, ale za to hodně píšeš. Je vidět ty těžké mezery.
Proč o ní psát? Čím je důležitá a prospěšná?
Jaksi tak nějak nejde zde vůbec o tu konkrétní feministickou úchylnou blbku, ty mysliteli.
Dôvod je vyčerpávať ľudí sprostosťami, aby neriešili dôležité veci. Táto stránka je reťaz poplašných správ. V komentároch samý troll.
Nakazí všetky ryby.
Ja jsem pred lety videla jednu pani, ktera o sobe tvrdila, ze je bohyne. Pobihala po oddeleni psychiatrie jen v nemoc. ‚kosilce‘, kdy jste nemohli nevidet jeji zadni partie.
Dnes jsou vsichni venku. Vsichni blazni, vezni a nejhorsi jsou ti, co je ochranuji (absence jakykolliv hranic nebo rozumu) – pure stupid evil playground uprosted no man’s land.