Evropské státy proti ESLP: Může evropský soud soustavně konat proti zájmům drtivé většiny Evropanů?

Jistě nemusím nikomu z vás připomínat, že deportace – včetně deportací těžkých zločinců – jsou velmi často zmařeny právě díky ESLP, tedy Evropskému soudu pro lidská práva.

Tento soud totiž dlouhodobě neuznává lidská právě Evropanů, ale výhradně výhody pro ty, kteří mají za úkol Evropany vyměnit. Mimoto je za všech okolností na straně globalistické agendy, ať už se jedná o již zmíněnou migraci, LGBTQ agendu či klimaalarmismus.

ESLP často nechává v evropských zemích těžké zločince s tím, že u nich doma by jim hrozila perzekuce. Znemožnil již bezpočet deportací, takže většina zemí už byla nucena si na svém území ponechat těžké násilníky či vrahy, byť ve vězení.

A někdy ani nejsou ve vězení, ale díky západním justicím si užívají péče psychiatrických sanatorií. Opakovaně již tito chráněnci ESLP páchali další kriminalitu poté, co byli propuštěni.

To vše s vědomím, že nebudou deportováni.

Rozhodnutí evropského soudu jsou často považována za precedens, což daným zemím dále znemožňuje deportace, ale i zavádění politik, které si přeje většina voličů.

Evropské země se tak podřizují Bruselu a ESLP. Mají vlastně ještě nějaké právo si rozhodovat samy? Nebo dnes rozhoduje ESLP s pomocí spřízněných – většinou EU dotovaných – neziskovek?

I na to bychom mohli dostat odpověď již za pár týdnů, kdy má v Kišiněvě proběhnout zasedání Výboru ministrů Rady Evropy. Toto setkání se koná ve dnech 15. – 16.5. a má za cíl rozhodnout, zda může ESLP soustavně narušovat rozhodnutí evropských vlád.

Kdo tedy v Evropě vládne? Zvolené vlády nebo nikým nevolený ESLP?

Na programu zasedání je přijetí politické deklarace o výkladu a uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech v kontextu nelegální migrace a situace cizinců odsouzených za závažné trestné činy .

V Kišiněvě se tedy bude konat hlavní soudní proces s Evropským soudem pro lidská práva.

Mohou evropští občané stále suverénně rozhodovat o tom, kdo vstoupí na jejich území, kdo tam zůstane a kdo musí být vyhoštěn?

To je hlavní otázka, která se bude v rámci tohoto zasedání řešit.

Proces vedoucí k tomuto setkání nevznikl z ničeho nic. V květnu 2025 devět evropských vlád zaslalo společný dopis, v němž vyzvalo ke znovuotevření debaty o výkladu Úmluvy o právech osob v zahraničí (CRP) v otázkách imigrace ze strany Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).

Po tomto kroku, který je v historii instituce vzácný, následovaly na podzim roku 2025 ministerské diskuse a poté příspěvek samotného Soudu, který zveřejnil shrnutí své vlastní judikatury v oblasti migrace.

V Kišiněvě se tak veřejně konfrontují dvě vize evropského práva: vize soudu, který se domnívá, že zastává konzistentní ochranný postoj a vize států, které tento postoj považují za neslučitelný se skutečným výkonem svých povinností.

Nakonec je třeba zdůraznit, že hlavní globalističtí vůdci v rámci EU – Macron, Sánchez a Merz – dopis nepodepsali, což znamená, že tyto země dlouhodobě jednostranná rozhodnutí ESLP plně respektují.

Domnívám se, že soud by měl být „umírněn“ i v jiných oblastech, neboť koná zásadně ideologicky, bez ohledu na politiku té které země.

Stejně tak je důležité ukončení financování neziskovek, které žaloby podávají. K tomu však EU zcela jistě nepřistoupí.

Vždyť ve skutečnosti prosazují její politiku…