Jak jste možná zaznamenali i v našich korporátních médiích, tak včera se na půdě OSN hlasovalo k podpoře Ukrajiny. Rezoluce byla podávána jako podpora „Trvalého míru na Ukrajině,“ nicméně ve skutečnosti v ní byly požadavky, které mnoho zemí považovalo za zhola nesmyslné.
I to byl důvod proč se mnoho zemí zdrželo a odmítlo hlasovat pro i proti rezoluci. S mírem souhlasí, ale ne s podmínkami. Nicméně u zemí BRICS se „neutrální“ (či dokonce záporné) hlasování očekávalo, ne tak již v případě zemí kolektivního Západu.
V souhrnu pro rezoluci hlasovalo mimo jiné celé NATO, se dvěma výjimkami.
Mimo Maďarska, u kterého se to vzhledem ke stávající situaci dalo očekávat, se zdržely také USA. Právě kolem toho nastal docela humbuk, neboť Spojené státy jsou tradičně považovány za jakéhosi hegemona Západu iNATO.
Výsledné hlasování bylo i přes značný počet zemí, které se zdržely, ve prospěch ukrajinského návrhu.
A o čem přesně byl tento návrh?
Valné shromáždění OSN (UNGA) v úterý hlasovalo pro návrh rezoluce, která znovu potvrzuje podporu „trvalého míru“ na Ukrajině. Hlasovalo se v souvislosti se čtvrtým výročím ruského vojenského vstupu na Ukrajinu v roce 2022.
Usnesení bylo schváleno 107 hlasy pro, 12 proti a 51 se zdrželo. Možná nejzajímavějším aspektem hlasování bylo, že rezoluci předložila Ukrajina a spolupodporovalo ji 46 zemí (včetně České republiky a Slovenska), ačkoliv návrh vypracoval Kyjev.
Spojené státy nehlasovaly pro, ale zdržely se hlasování spolu s Čínou. Dokonce i Izrael hlasoval pro, ale ne USA, což je velmi vzácný rozkol mezi těmito dvěma zeměmi, které jinak za všech okolností hlasují stejně.
Mezi odpůrce rezoluce patřily mimo jiné Rusko, Bělorusko a Súdán. Odpůrci to zdůvodnili tím, že rezoluce se zaměřila na obnovení územních hranic Ukrajiny jako součást nalezení trvalého míru (tedy včetně Krymu a Donbasu).
Kreml samozřejmě odmítl, že Ukrajina někdy získá zpět čtyři východní území.
Washington se hlasování zdržel vzhledem k důsledkům současného mírového plánu podporovaného Trumpem, který usiluje o to, aby vláda Zelenského ustoupila území na Donbasu.
Přesně toto vyjádřila i velvyslankyně USA při OSN Tammy Bruce:
Spojené státy samozřejmě vítají výzvu k okamžitému příměří. Jak jsme již řekli, tato rezoluce také obsahuje jazyk, který pravděpodobně odvádí pozornost od probíhajících jednání, místo aby podporoval diskusi o celé škále diplomatických cest, které by mohly otevřít cestu k trvalému míru.
Z tohoto důvodu Spojené státy vyzvaly k hlasování o těchto dvou odstavcích a nakonec se rozhodly zdržet hlasování o rezoluci.
K ukončení války je nyní potřeba politická vůle. Věříme, že jsme blíže dohodě než kdykoli od začátku této války. Ať je to poslední výročí probíhající války, která trvá příliš dlouho a za příliš vysokou cenu. Ukončeme ji teď.
Rezoluce vyjádřila „vážné znepokojení“ nad pokračujícími útoky Ruska na „civilisty, civilní objekty a kritickou energetickou infrastrukturu“ – a z vážné humanitární krize.
Dále vyzvala k okamžitému, úplnému a bezpodmínečnému příměří a k úplné výměně válečných zajatců, propuštění všech nezákonně zadržených osob a návratu civilistů násilně přemístěných nebo deportovaných, včetně dětí, jako klíčové opatření na budování důvěry.
Nakonec se americké velvyslankyni údajně nelíbilo znění rezoluce a vyzvala k jejímu rozdělení na části.
Vzhledem k tomu, že nakonec šlo spíše o symbolické hlasování „solidarity,“ americké zdržení se hlasování hodně vypovídá o vizích Washingtonu a Kyjeva, jak bude mír nakonec dokončen.
Je patrné, že Washington pochopil, že řešení „návratu hranic“ je neprůchozí, přičemž válku tento požadavek pouze prodlužuje.
Níže si můžete prohlédnout celé hlasování:
