V Bundeswehru nenašli téměř žádné dobrovolníky pro posílení východního křídla NATO v Litvě

Když se svého času německý ministr obrany Pistorius chvástal tím, že pošle vojáky Bundeswehru do Litvy, zřejmě netušil, jaké s tím budou problémy. Téměř nikdo nemá o poměrně lukrativní nabídku zájem.

Mise, která měla být určena výhradně pro dobrovolníky, se tak nejspíš brzy stane povinnou.

Brigáda Bundeswehru má být nasazena k ochraně východního křídla NATO jako odstrašující prostředek proti Rusku. Brigáda by měla být zřízena do roku 2027. Ale pro projekt Prestige chybí dobrovolníci.

Navzdory finančním pobídkám je mnoho pozic stále neobsazených. Nyní probíhá vnitřní diskuse o tom, zda by dobrovolnost neměla být zrušena.

Měl to být prestižní projekt NATO Bundeswehru: umístit silnou brigádu na východní křídlo NATO v Litvě, aby sloužila jako odstrašující prostředek proti Rusku.

Ale zřejmě myšlenka východní fronty má v Německu i po dlouhých desetiletích stále odstrašující účinek. Podle zpráv Spiegelu je prostě příliš málo dobrovolníků, kteří by se chtěli k misi přidat.

Když ministr obrany  Boris Pistorius v roce 2023 oznámil plány brigády, byl přesvědčen, že bude schopen její řady naplnit dobrovolníky. Ale jak to často bývá, přání, sny a politické názory míjejí realitu občanů, včetně těch v uniformě.

Také je zřejmé, že bylo přijato dostatek dobrovolných registrací na pozice ve štábu, tedy od důstojníků a vyšších hodností. Tyto jsou však bezcenné, dokud neexistují žádné týmy, a právě tam vojáci chybí.

To se týká 122. praporu pancéřových granátníků a 203. tankového praporu, které mají v roce 2027 odjet do Litvy a tvořit jádro brigády. Na 640 stanovišť plánovaných pro Litvu v praporu pancéřových granátníků se dosud přihlásilo pouze 181 vojáků.

V tankovém praporu je podáno 197 žádostí od vojáků na 414 postů. Situace je však ještě horší pro „nové hlavní síly“ litevské brigády: Z dělostřelectva, průzkumu, ženijních a podpůrných družstev se na 1 971 služebních stanovišť registrovalo pouze 209 vojáků, tedy asi 10 procent.

Ve srovnání s 28 a 47 procenty pancéřových granátnických a tankových praporů to byl katastrofální výsledek.

Bundeswehr se pokusil učinit litevskou brigádu co nejatraktivnější prostřednictvím rozsáhlých příspěvků. Kromě toho byly v Litvě zřízeny německé školy a manželky mají získat pomoc při hledání zaměstnání. Ale nic z toho nepomáhá.

„Dobrovolnické žádosti nejsou dostatečné,“ cituje Spiegel závěr z interního článku. Nyní se zvažuje, zda nezkrátit dobu nasazení dobrovolníků v Litvě na jeden rok.

Ve skutečnosti bylo plánováno, že dobrovolníci zůstanou v Litvě alespoň dva roky, aby operační připravenost brigády nebyla oslabena příliš častými rotacemi personálu v případě krize.

Nyní má personální úřad zaslat 43 000 informačních dopisů vojákům, kteří jsou způsobilí k nasazení. Bundeswehr – známý jako Y-Tours – chce také nabídnout jakýsi „kávový výlet.“

Na jednodenních výletech do Litvy mají potenciální dobrovolníci získat představu o situaci a navštívit například kasárna.

Navíc se diskutuje i o tom, zda – jako poslední možnost – nebude dobrovolnost zrušena. To by mohlo naznačovat podobný vývoj i pro – stále  ještě dobrovolnou – vojenskou službu. Ministerstvo obrany se ve svém prohlášení snaží vše shrnout.

Dostupné údaje jsou pouze dočasným statusem z konce loňského roku, a proto z nich nelze odvodit spolehlivé prognózy náboru dobrovolníků. Není zde ani zmínka o možném zkrácení délky služby v Litvě ani o dobrovolnosti.

Ministerstvo vysvětluje: „V současnosti zatím není možné přesně předpovědět, jak se dobrovolnické žádosti vyvinou v nadcházejících měsících.“

A zdá se, že se spoléhá na princip naděje a plánovaná reklamní opatření, když pokračuje: „V tuto chvíli předpokládáme, že se zahájenými opatřeními může být brigáda plně obsazena prostřednictvím dobrovolných žádostí.“