Zpráva o kontrole chatu prokazuje selhání a riziko pro soukromí, přesto EU tuto politiku prosazuje

Chystaný šmírovací zákon EU, zaváděný pod pláštíkem „ochrany dětí“ (tzv. chat control), by měl být zaváděn i přesto, že samotná zpráva EU prokazuje, že tam, kde je zaveden, dochází k řadě selhání i porušení soukromí.

To jen dokazuje, že obavy z postranních úmyslů jsou oprávněné. Diktátorské EU jde pouze o to, aby mohla zavést další – mnohem obsáhlejší- šmírovací systém.

Evropská unie má ve zvyku proměňovat své nejhorší dočasné nápady v trvalé záležitosti. Tentokrát se jedná o „Chat Control 1.0“, zákon z roku 2021, který umožňuje technologickým společnostem skenovat soukromé zprávy všech uživatelů ve jménu ochrany dětí.

Mělo se jednat o provizorní opatření, dočasné omezení práv na soukromí, dokud nebudou k dispozici řádné důkazy.

Rada EU však chce, aby to bylo trvalé, přestože vlastní hodnotící zpráva Komise z roku 2025 připouští, že nemá žádné důkazy o tom, že by to skutečně fungovalo.

Zde se můžete podívat na kopii zprávy .

Zpráva ani neskrývá chaos. Přiznává chybějící data, neprokázané výsledky a míru chyb, která by ztrapnila i základní softwarový experiment.

Přesto se její závěr přesouvá od „dostupné údaje jsou nedostatečné“ k „neexistují žádné náznaky, že by odchylka nebyla přiměřená.“ To je ta nejšílenější byrokratická logika.

Závěr Komise v oddíle 3 obsahuje větu dostupné údaje nejsou dostatečné k poskytnutí definitivní odpovědi ohledně proporcionality, bezprostředně následovanou větou neexistují žádné náznaky, že by odchylka nebyla proporcionální.

Jednoduše řečeno, nemohou prokázat, že daná politika práva neporušuje, ale protože nemohou prokázat ani to, že je porušuje, budou ji považovat za přijatelnou.

Tatáž zpráva připouští, že ani nedokáže propojit veškeré skenování s případnými odsouzeními. Oddíl 2.2.3 uvádí: „V současné době není možné stanovit jasnou souvislost mezi těmito odsouzeními a zprávami předloženými poskytovateli.“

Německo a Španělsko neposkytly použitelné údaje.

Pokud jsou vygenerovány statisíce hlášení – v roce 2024 jich bylo 708 894 – a Komise stále nemůže uvést výsledky, funguje tato struktura spíše jako zmatek než podpora policejní práce.

Policisté čelí obrovským hromadám irelevantního materiálu, zatímco skutečné případy zůstávají nevyřešeny.

Technologie je stejně nestabilní jako samotná politika. Společnost Yubo hlásila míru chyb 20 procent v roce 2023 a 13 procent v roce 2024 a tato čísla nezahrnují lidskou kontrolu. Bývalá eurokomisařka Johanssonová a německá policie uvedly, že skutečná míra je mnohem vyšší.

Komise rovněž připouští, že poskytovatelé nepoužili standardní formulář pro podávání zpráv, a že členské státy zaslaly roztříštěná a neúplná data.

Francie obdržela od NCMEC zhruba 150 000 hlášení, přesto nedokáže jasně říci, co se s většinou z nich stalo. EU vybudovala celounijní systém sledování, ale nedokáže přimět účastníky, aby dodržovali základní pravidla hlášení.

V praxi tato struktura nechává americké platformy fungovat jako neformální policii, zatímco se EU snaží poskládat puzzle s chybějícími dílky.

Změna tohoto dočasného opatření na trvalé pravidlo by byla přinejmenším nedbalostí. Systém má vysokou míru chyb, žádné prokázané výsledky a dohled, který sotva funguje. Nařízení nesplňuje základní právní kritéria, která mělo splňovat.

Plán Rady odhaluje, čím se stal systém Chat Control, symbolické gesto, které umožňuje tvůrcům politik prohlašovat, že jde o pokrok, zatímco mechanismus skrytý za ním produkuje zmatek, falešně pozitivní výsledky a nezodpovězené otázky.

Jediné, co EU s jistotou změřila, je obrovská vzdálenost mezi jejími deklarovanými cíli a systémem, který vybudovala…