Rumunský ministr vnitra: Můj český protějšek mi řekl, že bedlivě sledují, co se u nás děje v souvislosti s volbami

Chystá se „rumunský scénář?“ Osobně si myslím, že nikdo neplánuje do puntíku totéž, spíš to vidím na snahu zajistit pokračování současné vlády přes takzvané „nepřiznané koalice.“

Nicméně svůj názor na skutečné pozadí žaloby na „nepřiznané koalice“ jsem uvedla již v jiném článku, důležité je zejména to, co přiznává rumunský ministr vnitra: Rakušan se zajímá o to, co se dělo v posledních prezidentských volbách v Rumunsku.

Již dávno se ukázalo, že vše bylo uměle zkonstruované a dohodnuté s EU, díky čemuž byli vyřazeni hned dva kandidáti za sebou jako „nevhodní.“

O třetím, který byl konečně schválen, se vědělo, že má problém s některými menšinami v Rumunsku, takže bylo jasné, že jejich aktivace jeho zvolení zabrání, k čemuž nakonec skutečně došlo a Rumunsko má nyní Bruselu poplatného prezidenta.

Nemyslím si, že něco, co lze aplikovat na prezidentské volby, lze stejným způsobem aplikovat také na volby parlamentní, kde nejde o jednotlivce, ale strany. Nicméně lze vymyslet nějakou podobnou „kličku,“ aby volby dopadly tak, aby se u moci udržela (alespoň částečně) současná vládní garnitura.

Co tedy konkrétně sdělil Rakušan svému rumunskému protějšku?

V několika evropských zemích úřady zkoumají, jak se rumunské vládě podařilo loni s podporou Evropské komise anulovat vítězství kandidáta, který je kritický vůči EU, a zda mohou následovat jeho příkladu.

Informoval o tom francouzský novinář Stéphane Luçon, šéfredaktor rumunského vydání Le Monde Diplomatique, s odvoláním na prohlášení rumunského ministra vnitra Cătălina Predoiu (viz titulní obrázek).

V listopadu loňského roku zažilo Rumunsko senzaci: v prvním kole prezidentských voleb zvítězil nezávislý nováček Călin Georgescu, kritik EU i války na Ukrajině. To způsobilo šok v západních vládních kruzích. Rumunsko je považováno za klíčový stát ve strategii NATO vůči Rusku.

Rumunský ústavní soud nejprve potvrdil výsledek, ale o několik dní později své rozhodnutí stáhl. Georgescovo vítězství bylo údajně způsobeno „ruským vměšováním“, zejména kampaní na TikToku údajně financovanou Ruskem.

Úřady tvrdily, že 25 000 účtů TikTok v Rumunsku bylo spojeno s „cizím státem“. Neexistovaly žádné důkazy. Podle Luçona je nyní jasné, že to nebylo Rusko, ale vládnoucí strana NLP (Národně liberální strana), která tajně financovala údajnou „ruskou kampaň“ – aby Georgesca postavila do špatného světla.

Sabotáž voleb získala tichou podporu Evropské komise. Zatímco Brusel pravidelně kritizoval Polsko a Maďarsko za „antidemokratické tendence“, v případě Rumunska se záměrně díval jinam. Prohlášení Komise několik měsíců po volbách bylo stručné: K rozhodnutí rumunského ústavního soudu ze dne 6. prosince 2024 o zrušení prvního kola hlasování se „nevyjádří.“

Benátská komise Rady Evropy předložila v lednu nedomyšlenou zprávu. Ačkoli dala jasně najevo, že volby mohou být anulovány pouze za „mimořádných okolností“, nekomentovala legálnost tohoto rozhodnutí.

O devět měsíců později se důsledky rumunského precedentu stávají viditelnými. Ministr vnitra Cătălin Predoiu v rozhovoru otevřeně připustil, že západní zpravodajské služby „studují“ akce Rumunska.

Zejména Česká republika případ bedlivě sleduje, uvedl Predoiu. Vysvětlil:

„Domnívám se, že to, co se stalo loni v Rumunsku, je v současné době vyšetřováno všemi zpravodajskými službami západního světa. Země vyvozují závěry a přijímají opatření, stejně jako se bránilo Rumunsko. Nakonec instituce bránily stát.“

Řekl také, že jeho český protějšek mu řekl: „Na podzim máme volby a pozorně sledujeme, co se stalo ve vaší zemi.“

Predoiuova slova, v nichž se hrdě zavázal podkopat rumunskou demokracii, připomínají prohlášení komisaře EU Thierryho Bretona, který v lednu v souvislosti s německými volbami pohrozil: „V Německu můžeme udělat to, co jsme udělali v Rumunsku.“

Rumunsko bylo v roce 2024 lídrem v provádění aktu EU o digitálních službách:

• Koordinátor pro digitální služby byl již ve funkci.
• Státní úřad pro audiovizuální služby získal rozšířené pravomoci.
• Tým rychlé reakce pro boj proti údajným dezinformacím byl připraven k akci.
• Byli certifikováni „důvěryhodní nahlašovatelé“, kteří mohli hlásit nelegální obsah.
• Expertní fórum neziskovek (EFOR) dokonce získalo zvláštní status, který mu zajistilo přímý vliv na rozhodování o obsahu na sociálních sítích.

EFOR je financován mimo jiné americkou organizací NED, velvyslanectvím USA v Bukurešti, Evropskou komisí  a nizozemským velvyslanectvím.

Podle Luçona hrají rumunské zpravodajské služby v tomto systému klíčovou roli – ať už prostřednictvím přímých tajných dohod s platformami, skrytými kontrolami neziskových organizací nebo infiltrací moderátorských týmů.

Tento systém, oficiálně deklarovaný jako „ochrana proti extremismu“, je ve skutečnosti nástrojem pro filtrování politické opozice.

Pro mnoho Rumunů byl Georgescu reakcí na všudypřítomnou korupci, nedůvěru v soudnictví a závislost médií na vládních zakázkách. Jeho propuštění proto podle Luçona nebylo „náhodou“, ale logickým důsledkem systému.

Po volbách byl Georgescu obviněn z „útoku na ústavní pořádek“ a „propagace fašismu“ – což ho vyloučilo z další kandidatury. To v Rumunsku ukončilo „volební pluralismus“ – tj. demokracii.

„To, co se stalo v Rumunsku, se nijak neliší od autoritářského státu,“ řekl Luçon.

Důsledky sahají daleko za hranice Rumunska: země by mohla sloužit jako vzor pro plíživé zrušení demokratických struktur v celé Evropě.