Muži ukradli od 80. let téměř 2 000 zlatých medailí v ženských sportech

Málokdo si uvědomuje, že v některých zemích se tranďákům umožňuje účast v ženských sportech už po celá desetiletí. Oněch téměř dva tisíce „ukradených“ medailí je pouze za USA, kde se tato praxe uplatňuje již od 80. let, v posledním desetiletí se pouze rozšířila.

Tedy zatímco dřív mohli sbírat ženské medaile jen přeoperovaní muži, v posledních letech se stačí za ženu pouze prohlásit. I když Trump tuto praxi zakázal hned v prvních dnech vlády, ve státech vedených demokraty je stále praktikována.

Zemí, kde je biologickým mužům umožněno si hrát na ženy – a to včetně přístupu do šaten, na toalety, ženská oddělení nemocnic, saun či věznic – neustále přibývá.

Trans zákony již platí ve většině evropských zemí, ale i v několika zemích asijských, většině jihoamerických, JAR, Austrálii a na Novém Zélandu.

Kolik mužů tak v celosvětovém měřítku již „ukradlo“ zlaté medaile ženám, lze pouze odhadnout. Na základě čísla z USA si dovoluji tipovat, že může jít až o desítky tisíc medailí (včetně různých místních či školních sportovních soutěží).

Společnost He Cheated zjistila, že přes 1 941 zlatých medailí místo  žen získali „transgender“ muži – a to spolu s odměnami ve výši přes 493 173 dolarů z více než 10 000 akcí.

Biologičtí muži od 80. let 20. století získali v ženských sportovních programech téměř 2 000 medailí od skutečných Američanek, uvádí zpráva organizace Concerned Women for America (CWA).

Informační list vychází z přehledu dat shromážděných webovou stránkou He Cheated, která se věnuje shromažďování příkladů „mužských sportovců, kteří dominují ženským sportům, dosahují rekordů, kradou umístění na stupních vítězů, medaile, finanční odměny, pozice v národních týmech a způsobují, že ženy a dívky jsou vylučovány z jejich vlastní sportovní kategorie.“

Zjistila, že více než 1 941 zlatých medailí v ženských disciplínách, které měly připadnout sportovkyním, si místo toho vybojovali muži identifikující se jako „trans ženy“ – a spolu s nimi dostali i více než 493 173 dolarů na odměnách z více než 10 067 amatérských a profesionálních akcí.

Státy, ve kterých je problém nejrozšířenější, jsou Kalifornie, Washington, Oregon, Arizona, Virginie, Pensylvánie a Connecticut.

„Příliš dlouho transsexuální muži vytlačovali, narušovali a zraňovali ženy a dívky v ženských sportovních kategoriích,“ řekla prezidentka CWA Penny Nance deníku The Christian Post.

„Náš výzkum odhaluje šokující pravdu – více než 1 900 žen se umístilo na druhém místě za muži, kteří se prohlašují za ženy. To je nehorázně nespravedlivé. Ženy a dívky musí mít podle Hlavy IX právo na sport s ochranou pohlaví.“ 

Nance sice oslavovala nedávné rozhodnutí Amerického olympijského a paralympijského výboru vyloučit muže z ženských disciplín, ale zároveň uvedla, že další národní sportovní řídící orgány musí tento příklad následovat.

Naléhavě proto vyzvala Kongres, aby schválil federální zákon o ochraně žen v olympijských a amatérských sportech, který by je k tomu donutil, pokud chtějí i nadále dostávat federální finanční prostředky z titulu IX.

Povinné zařazení osob s pohlavně zmatenou identitou do sportů opačného pohlaví je propagováno jako otázka „inkluzivity“, ale kritici poznamenávají, že zařazení „transgender“ sportovců podkopává původní racionální základ pro existenci atletiky specifické pro dané pohlaví, a tím připravuje sportovkyně o uznání a profesní či akademické příležitosti.

V posledních letech se objevila řada významných příkladů vítězství mužů v ženských soutěžích a výzkum potvrzuje, že fyziologie dává mužům zřetelné sportovní výhody, které nelze zcela vyvrátit hormonálním potlačením.

V článku z roku 2019 publikovaném v časopise Journal of Medical Ethics novozélandští vědci zjistili, že zdraví mladí muži neztratili  významnou svalovou hmotu (nebo sílu), když jim byla hladina testosteronu v oběhu snížena (pod doporučení Mezinárodního olympijského výboru) po dobu 20 týdnů.

Také zjistili, že nepřímé účinky testosteronu na faktory, jako je struktura kostí, objem plic a velikost srdce, nejsou hormonální terapií změněny; proto je výhoda, kterou transženám (biologickým mužům) poskytují doporučení Mezinárodního olympijského výboru, netolerovatelnou nespravedlností.

Kritici také tvrdí, že nucení dívek sdílet intimní zařízení, jako jsou koupelny, sprchy nebo šatny, s příslušníky opačného pohlaví porušuje jejich právo na soukromí, vystavuje je zbytečnému emocionálnímu stresu a dává potenciálním mužským násilníkům životaschopnou záminku ke vstupu do ženských koupelen nebo šaten pouhým prohlášením o transgender statusu. 

Dokonce i progresivistická Organizace spojených národů to uznala ve zprávě zvláštní zpravodajky Reem Alsalemové z října 2024, která zjistila, že více než 600 sportovkyň po celém světě ztratilo v několika posledních letech ve 29 sportech více než 890 medailí ve prospěch mužů.

„Aby se předešlo ztrátě spravedlivé příležitosti, muži nesmí soutěžit v ženských sportovních kategoriích,“ uvádí se ve zprávě.