17 artefaktů, které naznačují, že high-tech civilizace existovaly před tisíci nebo miliony let

Žila již dříve na naší planetě vysoce vyvinutá civilizace, která byla posléze zničena katastrofou, vyhynutím v důsledku nemoci či se sama zničila ve válečné apokalypse?

Občas se tyto otázky objevují v souvislosti s archeologickými nálezy, které sice lze zařadit do určité doby, nicméně neodpovídají tomu, co nám o dané době tvrdí oficiálně prezentované dějiny.

Objevují se samozřejmě i různá bizarní zdůvodnění těchto nálezů. V těch se například tvrdí, že je na daném místě zanechal cestovatel časem z daleké budoucnosti nebo mimozemská návštěva.

Podle našeho konvenčního pohledu na historii chodili lidé po Zemi v naší současné podobě pouze asi 200 000 let. Velká část mechanické vynalézavosti, kterou známe z moderní doby, se začala rozvíjet teprve před několika sty lety, během průmyslové revoluce.

Nicméně dnešní důkazy se zmiňují o vyspělých civilizacích, které existovaly již před několika tisíci lety – nebo možná ještě dříve.

„Oopart“ – nebo „artefakt mimo místo“ – je termín používaný pro četné prehistorické předměty nalezené v dnešní době na různých místech po celém světě, které vykazují úroveň technologické vyspělosti neslučitelnou s naším současným paradigmatem.

Mnoho vědců se pokouší vysvětlit tyto ooparty jako přírodní jevy.

A ještě jiní říkají, že taková přezíravá vysvětlení pouze zastírají vršící se důkazy, že prehistorické civilizace měly pokročilé znalosti a tyto znalosti byly v průběhu věků ztraceny, aby se v moderní době znovu rozvinuly.

Podíváme se zde na různé ooparty, jejichž stáří se pohybuje od milionů do stovek let, ale všechny údajně demonstrují pokrok daleko přesahující svou dobu.

Zda jsou to fakta nebo jen fikce, nemůžeme říci. Můžeme nabídnout pouze letmý pohled na to, co je známo nebo předpokládáno ohledně těchto jevů, v duchu otevřenosti a zaměření na skutečné vědecké objevy.

17. 2 000 let staré baterie?

Hliněné nádoby s asfaltovými zátkami a železnými tyčemi vyrobené asi před 2 000 lety prokázaly, že jsou schopné generovat více než jeden volt elektřiny. Tyto starověké „baterie“ byly nalezeny německým archeologem Wilhelmem Königem v roce 1938 nedaleko Bagdádu v Iráku.

„Baterie vždy přitahovaly zájem jako kuriozity,“ řekl BBC v roce 2003 Dr. Paul Craddock, odborník na metalurgii z Britského muzea. „Jsou ojedinělé. Pokud víme, nikdo jiný nic takového nenašel. Jsou to podivné věci; jsou jednou ze záhad života.“

16. Staroegyptská žárovka?

Reliéf pod chrámem Hathor v Dendeře v Egyptě zobrazuje postavy stojící kolem velkého objektu podobného žárovce. Erich von Däniken, který napsal „Vůz bohů“, vytvořil model žárovky, která funguje, když je připojena ke zdroji energie a vyzařuje strašidelné, nafialovělé světlo.

Předmět podobný žárovce vyrytý v kryptě pod chrámem Hathor v Egyptě. Lasse Jensen/CC PODLE 2.5

15. Velká zeď v Texasu

V roce 1852 v oblasti, která je nyní známá jako Rockwall County v Texasu, objevili farmáři při kopání studny něco, co vypadalo jako starobylá skalní stěna. Její stáří se odhaduje na 200 000 až 400 000 let a někteří říkají, že jde o přírodní útvar, zatímco jiní říkají, že je jasně vytvořen člověkem.

Historická fotografie „zdi“ nalezené v Rockwallu v Texasu

Dr. John Geissman z Texaské univerzity v Dallasu testoval kameny jako součást dokumentu History Channel. Zjistil, že byly všechny zmagnetizovány stejným způsobem, což naznačuje, že se vytvořily tam, kde jsou, a nebyly na toto místo přesunuty odjinud.

Někteří však zůstávají nepřesvědčeni tímto jediným testem televizního pořadu a volají po dalších studiích.

Geolog James Shelton a architekt John Lindsey, který studoval na Harvardu, si všimli prvků, které se zdají být architektonickým designem, včetně oblouků, překladových portálů a čtvercových otvorů, které připomínají okna.

14. 1,8 miliardy let starý jaderný reaktor?

V roce 1972 těžila francouzská továrna uranovou rudu v Oklo v africké Gabonské republice. Uran již byl vytěžen. Zjistili, že místo původu zřejmě fungovalo jako rozsáhlý jaderný reaktor, který vznikl před 1,8 miliardami let a byl v provozu asi 500 000 let.

Lokalita jaderného reaktoru, Oklo, Gabonská republika. NASA

Dr. Glenn T. Seaborg, bývalý šéf Komise pro atomovou energii Spojených států a nositel Nobelovy ceny za svou práci v oblasti syntézy těžkých prvků, věřil, že se nejedná o přirozený jev, a proto musí jít o uměle vytvořený jaderný reaktor.

Aby uran mohl „shořet“ v reakci, jsou zapotřebí velmi přesné podmínky. Voda musí být pro člověka nanejvýš čistá – mnohem čistší, než přirozená voda. Materiál U-235 je nezbytný pro jaderné štěpení.

Je to jeden z izotopů, které se přirozeně vyskytují v uranu. Několik specialistů na reaktorové inženýrství uvedlo, že se domnívají, že uran v Oklo nemohl být dostatečně bohatý na U-235, aby došlo k přirozené reakci.

13. Tvůrci námořních map předtím, než byla Antarktida pokryta ledem?

Mapa vytvořená tureckým admirálem a kartografem Pirim Reisem v roce 1513, ale pocházející z různých dřívějších map, je některými považována za zobrazení Antarktidy tak, jak vypadala ve velmi vzdálené době, než byla pokryta ledem.

Část mapy Piriho Reise z roku 1513. Veřejně dostupné

Je zobrazeno, že pevnina vyčnívá z jižního pobřeží Jižní Ameriky. Burroughs, kapitán amerického letectva v kartografické sekci, napsal v roce 1961 dopis Dr. Charlesi Hapgoodovi, ve kterém uvedl, že tato pevnina zřejmě přesně ukazuje pobřeží Antarktidy tak, jak je pod ledem.

Dr. Hapgood (1904–1982) byl jedním z prvních, kdo veřejně prohlásil, že mapa Piriho Reise zobrazuje Antarktidu v prehistorické době. Byl historikem se vzděláním na Harvardu, jehož teorie o geologických posunech si vysloužily obdiv Alberta Einsteina.

Vyslovil hypotézu, že se pevninské masy posunuly, což vysvětluje, proč je Antarktida zobrazena jako spojená s Jižní Amerikou.

Moderní studie vyvracejí Hapgoodovu teorii, že k takovému posunu mohlo dojít během tisíců let, ale ukazují, že k němu mohlo dojít během milionů let.

12. 2 000 let starý detektor zemětřesení

V roce 132 n.l. vytvořil Zhang Heng první seismoskop na světě. Jak přesně funguje, zůstává záhadou, ale repliky pracují s přesností srovnatelnou s moderními přístroji.

Replika starověkého čínského seismoskopu z východní dynastie Han (25-220 n. l.) a jeho vynálezce Zhang Heng. Wikimedia Commons

V roce 138 n.l. se správně předpovědělo, že zemětřesení nastane asi 300 mil západně od hlavního města Luoyang. Nikdo nepocítil zemětřesení v Luoyangu, proto odmítli varování, dokud o několik dní později nedorazil posel s žádostí o pomoc.

11. 150 000 let staré trubky?

Jeskyně poblíž hory Baigong v Číně obsahují potrubí vedoucí k nedalekému jezeru. Pekingský geologický institut je datoval do doby před asi 150 000 lety, podle Briana Dunninga z Skeptoid.com.

Fotografie potrubí a pohled na jezero Qinghai v Číně, poblíž kterého byly nalezeny záhadné železné trubky.

Státní média Xinhua uvedla, že trubky byly analyzovány v místní huti a 8 procent materiálu nebylo možné identifikovat. Čeng Ťien-tung, geologický výzkumný pracovník z Čínského úřadu pro zemětřesení, řekl v roce 2007 státním novinám People’s Daily, že některé trubky byly shledány vysoce radioaktivními.

Jiandong řekl, že magma bohaté na železo mohlo vystoupat z hlubin Země a přinést železo do puklin, kde mohlo ztuhnout do trubek; i když připustil: „Na těchto trubkách je skutečně něco tajemného.“ Jako příklad podivných vlastností trubek uvedl radioaktivitu.

10. Mechanismus z Antikythéry

Mechanismus často označovaný jako starověký „počítač“, který byl postaven Řeky kolem roku 150 př. n. l., byl schopen vypočítat astronomické změny s velkou přesností.

Mechanismus z Antikythéry je 2000 let staré mechanické zařízení používané k výpočtu poloh Slunce, Měsíce, planet a dokonce i dat starověkých olympijských her. Marsyas/CC podle SA 3.0

„Kdyby to nebylo objeveno… nikdo by pravděpodobně nevěřil, že by to mohlo existovat, protože je to tak sofistikované,“ řekl matematik Tony Freeth v dokumentu NOVA.

Mathias Buttet, ředitel výzkumu a vývoje hodinářského výrobce Hublot, řekl ve videu zveřejněném Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Řecké republiky: „Tento mechanismus z Antikythéry obsahuje důmyslné funkce, které se v moderním hodinářství nenacházejí.“

9. Vrták do uhlí

John Buchanan, Esq., představil záhadný předmět na zasedání Společnosti starožitností Skotska 13. prosince 1852. Vrták  byl nalezen zapouzdřený v uhlí o tloušťce asi 55 cm, pohřbený v loži hlíny smíchané s balvany velkými asi 2 m.

Říká se, že pozemské uhlí vzniklo před stovkami milionů let. Společnost předpokládá, že nástroj je na moderní úrovni pokroku. Dospěla však k závěru, že „železný nástroj mohl být součástí vrtačky, která se zlomila při nějakém dřívějším hledání uhlí.“

Buchananova podrobná zpráva však neobsahovala žádné známky toho, že by uhlí obklopující přístroj bylo proraženo vrtáním.

8. 2,8 miliardy let staré koule?

Koule s jemnými rýhami kolem nich, nalezené v dolech v Jižní Africe, byly některými považovány za přirozeně vytvořené masy minerální hmoty. Jiní říkají, že byly přesně tvarovány prehistorickou lidskou rukou.

Vlevo nahoře, vpravo dole: Koule, známé jako Klerksdorpovy koule, nalezené v nalezištích pyrofylitu (zázračného kamene) poblíž Ottosdalu v Jižní Africe. (Robert Huggett) Vpravo nahoře, vlevo dole: Podobné objekty známé jako mramory Moqui z navažského pískovce v jihovýchodním Utahu. Paul Heinrich

„Koule, které mají na vnitřní straně vláknitou strukturu s krunýřem kolem, jsou velmi tvrdé a nelze je poškrábat, dokonce ani ocelí,“ řekl Roelf Marx, kurátor muzea v Klerksdorpu v Jižní Africe, podle knihy Michaela Crema „Zakázaná archeologie: Skrytá historie lidské rasy“. Marx řekl, že koule jsou staré asi 2,8 miliardy let.

Pokud se jedná o minerální hmoty, není jasné, jak přesně vznikly.

7. Železný sloup v Dillí

Tento pilíř je starý nejméně 1 500 let, ale mohl by být starší. Zůstává bez rzi a má ohromující čistotu. Je to 99,72 procenta železa, podle profesora A.P. Gupty, vedoucího katedry aplikovaných věd a humanitních věd na Institutu technologie a managementu v Indii.

Nápis z doby kolem roku 400 n.l. od krále Chandragupty II. na Železném sloupu v Dillí

V moderní době se kujné železo vyrábí s čistotou 99,8 procenta, ale obsahuje mangan a síru, dvě složky, které v pilíři chybí.

Byl vyroben nejméně „400 let předtím, než ho mohla vyrobit největší známá slévárna světa,“ napsal John Rowlett ve „Studii řemeslníků starověkých a středověkých civilizací, která ukazuje vliv jejich školení na naši současnou metodu obchodního vzdělávání.“

6. Vikingský meč Ulfberht

Když archeologové našli vikingský meč Ulfberht, datovaný do let 800 až 1000 n. l., byli ohromeni. Nedokázali pochopit, jak by technologie na výrobu takového meče mohla být k dispozici před průmyslovou revolucí, která přišla o 800 let později.

Ulfberhtův meč vystavený v Germanisches Nationalmuseum, Norimberk, Německo. Martin Kraft/CC BY-SA 3.0

Obsah uhlíku v meči je třikrát vyšší než u jiných mečů té doby a nečistoty byly odstraněny do takové míry, že železná ruda musela být zahřátá alespoň na 1600 stupňů Celsia.

S velkým úsilím a přesností vykoval moderní kovář Richard Furrer z Wisconsinu meč kvality Ulfberht pomocí technologie, která by byla dostupná ve středověku.

Řekl, že to byla ta nejsložitější věc, jakou kdy vyrobil, ale použil metody, o které se nevědělo, že by ji lidé té doby používali.

5. 100 milionů let staré kladivo?

V roce 1934 bylo v Londonu v Texasu nalezeno kladivo, které bylo zalito kamenem, který se kolem něj vytvořil. Skála obklopující kladivo je údajně stará více než 100 milionů let.

Kuban, hlasitý skeptik tvrzení, že kladivo bylo vyrobeno před miliony let, řekl, že kámen může obsahovat materiály, které jsou staré více než 100 milionů let, ale to neznamená, že skála vznikla kolem kladiva tak dávno.

Řekl, že určitý vápenec se vytvořil kolem artefaktů, o kterých je známo, že pocházejí z 20. století, takže konkrece se mohou kolem objektů tvořit poměrně rychle. (Konkrece jsou masy ztvrdlé minerální hmoty).

Carl Baugh, který artefakt vlastnil, řekl, že dřevěná rukojeť se změnila na uhlí (důkaz jejího velkého stáří) a že kov, ze kterého je vyrobena, má podivné složení. Kritici volali po nezávislém testování, které by tato tvrzení ověřilo, ale dosud žádné takové testování nebylo provedeno.

4. Prehistorické staveniště?

Dělníci v kamenolomu poblíž Aix-en-Provence ve Francii v 18. století narazili na nástroje zaseknuté ve vrstvě vápence 15 m pod zemí.

Nález byl zaznamenán v American Journal of Science and Arts v roce 1820 T. D. Porterem, který překládal dílo hraběte Bournona „Mineralogie.“

Fotografie vápencového skalního útvaru. Andrew Roland / Shutterstock

Dřevěné nástroje se proměnily v achát, tvrdý kámen. Porter napsal: „Všechno nasvědčovalo tomu, že tato práce byla provedena na místě, kde existovaly stopy člověka.

Přítomnost člověka tehdy předcházela vytvoření tohoto kamene, a to velmi významně, protože již dospěl k takovému stupni civilizace, že opracovával kámen a vytvářel z něj sloupy.“

Jak bylo uvedeno v případě kladiva výše, je známo, že vápenec se kolem moderních nástrojů tvoří poměrně rychle.

3. Milion let starý most?

Podle starodávné indické legendy postavil král Rama před více než milionem let most mezi Indií a Srí Lankou. To, co se zdá být pozůstatky takového mostu, bylo vidět ze satelitních snímků, ale mnozí říkají, že jde o přírodní útvar.

Adamův most, také známý jako Ramův most, nebo Ram Setu, mezi Indií a Srí Lankou. NASA

Dr. Badrinarayanan, bývalý ředitel Geologické služby Indie, studoval vzorky jádra z mostu. Byl zmaten vzhledem balvanů na vrcholu vrstvy mořského písku a domníval se, že balvany tam musely být uměle umístěny.

Geologové se neshodli na žádném jediném přirozeném vysvětlení. Datování bylo kontroverzní, protože někteří říkají, že jakákoli daná část mostu (například vzorky korálů) nemůže poskytnout pravdivý obraz o tom, jak starý je celý most.

2. 500 000 let stará zapalovací svíčka?

V roce 1961 hledali tři lidé geody pro svůj obchod s drahokamy a suvenýry v Olancha v Kalifornii, když našli něco, co vypadalo jako zapalovací svíčka zapouzdřená v geodě.

Virginia Maxeyová, jedna ze tří objevitelů, v té době řekla, že geolog zkoumal zkameněliny v okolí zařízení a datoval zařízení na 500 000 let nebo starší.

Geolog nebyl nikdy jmenován a současné místo pobytu artefaktu je neznámé. Kritici tohoto tvrzení, Pierre Stromberg a Paul V. Heinrich, mají k analýze k dispozici pouze rentgenové snímky a uměleckou skicu artefaktu.

Myslí si, že to byla moderní zapalovací svíčka uzavřená v rychle se tvořícím betonu, spíše než geoda.

Stromberg a Heinrich však říkají: „Existuje jen málo důkazů, že původní objevitelé měli v úmyslu někoho oklamat.“

1. Prehistorická zeď poblíž Baham?

Skalní stěna ve tvaru velkých, tlustých bloků byla nalezena u pobřeží Baham v roce 1968. Archeolog William Donato provedl několik ponorů, aby zeď prozkoumal, a předpokládá, že se jedná o člověkem vytvořenou stavbu starou asi 12 000 až 19 000 let, postavenou na ochranu prehistorického osídlení před vlnami.

Zjistil, že se jedná o víceúrovňovou stavbu včetně rekvizitních kamenů, které vypadají, jako by tam byly umístěny lidskýma rukama. Našel také něco, o čem se domnívá, že jsou kotevní kameny s otvory pro provazy.

Kameny ponořené u pobřeží Baham, o nichž někteří říkají, že je to uměle vytvořená zeď, stará více než 10 000 let. FtLaud/Shutterstock

Dr. Eugene Shinn, geolog v důchodu, který pracoval pro U.S. Geological Survey, řekl, že vzorky hornin jádra, které odebral, ukazují pokles směrem k hlubokým vodám.

Pokud všechna jádra vykazují pokles směrem k hluboké vodě, dokazovalo by to, že hornina se vytvořila tam, kde je, a nevytvořila se jinde, aby byla později transportována lidmi na své současné místo.

Jeho pozdější spisy říkaly, že všechny jeho vzorky ukazovaly tento pokles, což se zdálo dokazovat, že jde o přirozený útvar. Ale jeho dřívější studie uvedla, že pouze 25 procent jeho vzorků vykazovalo pokles.

Dr. Greg Little, psycholog, který se o tuto strukturu zajímal, konfrontoval Shinna s tímto rozporem a Shinn přiznal, že svou studii ve skutečnosti nebral vážně. Řekl: „Nechal jsem se trochu unést, abych vytvořil dobrý příběh.“