Klimatičtí manipulátoři opět vyvolávají hysterii apokalyptickými předpověďmi a na summitu G20 se jednotně shodli, že je nezbytně nutné potlačit všechny kritické hlasy.
Mezitím se objevují další a další důkazy, že nás žádná klimatická apokalypsa nečeká, ale o nich samozřejmě zkorumpovaný mainstream mlčí…
Další důkazy o tom, že se povrchové teploty v celém Grónsku ochlazují již přibližně 20 let, se objevily s nedávným zveřejněním zjištění od skupiny thajských vědců a matematiků.
Zpracováním 31 464 satelitních záznamů z let 2000-2019 v celé oblasti zjistili, že průměrná teplota klesla o 0,11 °C . To údajně znamená nevýznamnou změnu LST (teplota povrchu země).“
Nejnovější důkazy o skutečném ochlazení nad významnou oblastí Arktidy nebudou ve vědeckých kruzích novinkou, protože podporují předchozí zjištění nedávných poklesů teplot.
Ale tyto informace jsou samozřejmě drženy mimo hlavní proud, protože zpochybňují klíčovou agendu čisté nuly, týkající se stoupajících hladin moří způsobených katastrofickým táním grónského ledovce.
Existuje několik posledních „drobků“ útěchy pro alarmisty, protože thajští autoři zjistili, že podoblasti Grónska bez ledu jsou teplejší než podoblasti pokryté ledem. Ale možná ne – autoři to připisovali větší hustotě zalidnění.
Městské tepelné ostrovy opět kazí teplotní údaje, a to i v Grónsku. Obrázek níže ukazuje teplotní rekord pro všechny oblasti Grónska.
Světové ekonomické fórum nedávno informovalo o studii, která předpovídala „totální kolaps“ grónského ledového příkrovu během několika měsíců.
Tento alarmistický nesmysl je jen o něco směšnější než strašení běžně zveřejňovaná za účelem vyvolání masové psychózy důvěřivých mas s cílem prosadit kolektivistické řešení čisté uhlíkové nuly.
Nedávná fraška kolem COP v Baku ukázala, že toto spiknutí nám funguje před očima. Zastavte vývoj slova pomocí uhlovodíků, pak vymyslete řadu falešných strašáků, jako jsou ostrovní státy mizející pod vlnami.
Každý ví, že většina poplašných zpráv je falešná, jak vědci při mnoha příležitostech ukázali, ale na tom nezáleží.
Vymyslete si nějakou směšnou cifru – řekněme 250 miliard dolarů ročně, nebo 1,3 miliardy dolarů do roku 2035 – a pak předstírejte, že vaši daňoví poplatníci mohou být spláchnuti, i když jediná země, která si takové platby může dovolit, v lednu klimatickou paniku opustí.
To vše znamená, že skutečné pokusy vysvětlit vědu kolem změny klimatu uvízly v „usazené“ narativní díře. Korály mohou na Velkém bariérovém útesu růst v rekordních množstvích, pevnina může narůstat namísto toho, aby mizela a arktický mořský led může vykazovat malé desetileté zotavení.
Mainstreamová média a politici o tom však mezitím mlčí, raději vytahují pohádky od klimaalarmistů, kteří jsou za udržování narativu velmi dobře placeni.
Nikde není tento nedostatek vědeckého bádání zjevnější než na dvou pólech Země. Antarktida se během 70 let detailních pozorování nijak neoteplila, zatímco situace v Arktidě, jak vidíme, je složitá a otevřená mnoha výkladům.
Thajští matematici se drží hlavně svých statistik a nenacházejí žádné důkazy o oteplování v oblastech bez ledu a pokrytých ledem. Berou však na vědomí dřívější práci skupiny japonských vědců (Matsumura et al. 2021), která předpokládá, že propojení jižní oscilace El Niño ve středním Pacifiku hrálo klíčovou roli v nedávné letní arktické změně klimatu.
Tým Matsumura zjistil nedávné zpomalení ztráty ledu v Grónsku a oteplování. Má se také za to, že úloha El Niño pomohla nedávné celkové obnově arktického mořského ledu.
Změny v okolí Grónska lze připsat přirozené variabilitě, spíše než antropogennímu působení, poznamenávají vědci. „Většina klimatických modelů nebyla schopna rozumně simulovat nevynucenou přirozenou variabilitu nad Grónskem,“ dodali.
Vidíme, že také Antarktida je dalším obtížným místem pro klimaalarmisty kvůli desetiletí trvajícímu nedostatku jakéhokoli oteplování. Po přirozeném tání a lámání ledu v západní Antarktidě jsou často slyšet obavy z bodu zlomu.
Ale koncem minulého roku Daily Skeptic upozornil na článek skupiny mezinárodních vědců, který zjistil významné nedávné ochlazení v celé oblasti. Tento dokument byl publikován Americkou meteorologickou společností a zaznamenal pokles o 2 °C za 20 let do roku 2018.
Během jarní sezóny byl pokles každých deset let masivních 1,84 °C, zatímco zimní snížení bylo o 1,19 °C ve stejném časovém období. Jak už to bývá, když teploty klesají, hra na vinu oxidu uhličitého jde stranou a odpovědi se hledají v přirozených klimatických změnách.
V tomto případě bylo zaznamenáno, že teploty v rovníkové oblasti východního Pacifiku za posledních 20 sledovaných let klesly.
Opět neočekávejte, že klimatické modely budou mít představu o tom, co se děje ve skutečné atmosféře.
Mezi modely prý neexistuje „žádná pevná shoda“ o důležitých teplotách moře ovlivňujících teplotu vzduchu v západní Antarktidě.
