Arterioskleróza a rakovina: Nové poznatky o škodách způsobených infrazvukem z větrných elektráren

V minulosti jste si zde velmi podrobně mohli v mnoha článcích přečíst o negativních důsledcích, které přináší blízkost větrných elektráren pro člověka, zvířata i životní prostředí. Větrníky jsou vše – jen ne ekologické a energeticky efektivní.

Pro jejich masové využití nelze najít jediné opodstatnění, snad s výjimkou lukrativnosti pro větrnou lobby, která je velmi štědře dotována Bruselem.

Mezi mnoha negativními účinky, které jejich dlouhodobá blízkost způsobuje, byl v jednom z článků zmíněn i škodlivý infrazvuk. Mezitím výzkum zjistil, že jeho důsledky na lidské zdraví jsou ještě horší než se předpokládalo.

A tak jako další výzkumy, které nezapadají do předem „nalajnované jediné pravdy,“ je i tento předem odmítán – samozřejmě v zájmu větrné lobby, aniž by byl předveden jediný výzkum, který škodlivost větrníků vědecky popírá.

Takový výzkum totiž dosud neexistuje…

Od tepelných čerpadel v sousedství až po větrné turbíny na nedalekých kopcích: moderní lidé jsou vystaveni neustálému infrazvuku, který nemusí nutně slyšet, ale kterým přesto trpí.

Nová zjištění nezávislé vědkyně vrhají světlo na vliv infrazvuku na náš metabolismus a cévní systém a poskytují vysvětlení známých příznaků a nemocí u lidí, kteří žijí v blízkosti větrných farem.

Důsledky sahají od vysokého krevního tlaku přes zánětlivá onemocnění, jako je arterioskleróza, až po rakovinu.

Podle výzkumu Ursuly Marie Bellut-Staeck nejsou fyzické příznaky způsobené dlouhodobým vystavením infrazvuku pouze záležitostí sluchu a hmatu, ale jsou také do značné míry způsobeny mechanickými účinky na naše buňky.

Předpokládá, že i když ho kvůli nízkým frekvencím neslyšíme, hluk může vytvářet mechanické namáhání v kapilárách a tím narušovat metabolismus.

Její práce se zaměřuje na endoteliální buňky, které vystýlají naše cévy a reagují na mechanické signály a přenášejí je. Infrazvuk mění uvolňování oxidu dusnatého (NO) endoteliálními buňkami a narušuje normální vazomotorickou funkci a regulaci našich cév.

Výsledkem jsou problémy s mikrocirkulací a tím i s přísunem živin a kyslíku do našich buněk.

Kromě známých příznaků, jako jsou bolesti hlavy, závratě a problémy s krevním tlakem, může způsobit i zánětlivá onemocnění, jako je arterioskleróza (hlavní příčina kardiovaskulárních onemocnění, která stojí za mnoha infarkty a mrtvicemi!) nebo dokonce rakovina.

V zemi, kde je zdraví populace nejvyšší prioritou, by nyní měly být prováděny cílené studie, které by zkoumaly tyto mechanismy. Zkoumaly by se prahové hodnoty a vyvozovaly závěry pro rozvoj větrných elektráren a rozšíření větrné energie.

Německo takovou zemí není: Jak uvádí Tichý vhled, Výzkum Bellut-Stackové byl jednoduše smeten ze stolu, i když vědkyně varuje, že hrozí bezprostřední nebezpečí.

Například „Státní ústav pro životní prostředí“ v zeleném Bádensku-Württembersku důsledně poukazuje na skutečnost, že škodlivý vliv infrazvuku z větrných turbín nebyl vědecky prokázán. 

Samozřejmě, že to není argument – nemůžete vyvracet vědecké poznatky tím, že zatím žádná taková zjištění neexistují.

Jak ale tato věda, na kterou se Zelená autorita odvolává, vlastně funguje? Udělali jsme si průzkum.

Hypotéza Bellut-Staeckové ve skutečnosti není zcela nová: Již v roce 2007 vědci zjistili možnou souvislost mezi takzvaným vibroakustickým syndromem (VAD) a mechanotransdukcí v buňkách.

VAD je široce používaný termín pro poškození zdraví způsobené dlouhodobým vystavením nízkofrekvenčním zvukům a infrazvuku, které je spojováno nejen s větrnými turbínami, ale také například s letectvím.

Zprávy o zdravotních problémech způsobených takovým nepřetržitým vystavením zvuku jsou četné a přesné mechanismy za jednotlivými symptomy a komplexem symptomů obecně jsou zkoumány po celém světě.

To se však nesetkává s pochopením: Při hledání VAD a větrné energie člověk rychle narazí na děsivou „studii“, která tvrdí, že demaskovala vibroakustickou nemoc v tomto kontextu jako „faktoid“ a podvrh vytržený z ničeho.

Tato práce se čte jako čistá propaganda větrné energie a je tak trapně neprofesionálně formulována, že se člověk musí ptát sám sebe, proč ji Google Scholar vůbec prezentuje. Závěr studie zní následovně:

Tím, že prevencí VAD a spousty dalších pochybných „nemocí“, které jsou údajně způsobeny větrnými turbínami, a často je přinášejí na veřejnost, odpůrci rozšíření větrných turbín se snažili snížit příznaky a diagnózy běžné v každé společnosti, jako je únava, nepozornost, problémy se spánkem (nespavostí trpí asi 33 % Australanů). 

Dávají vysoký krevní tlak a problémy duševního zdraví do zapamatovatelných, kvazivědecky znějících pojmů. Větrné turbíny mají potenciál dále významně přispět k výrobě energie z obnovitelných zdrojů, a tím i ke snížení emisí skleníkových plynů.

Odpůrci větrné energie využívají obavy o zdraví k tomu, aby zabránili novým projektům. Regulátoři by měli kriticky přezkoumat kvalitu důkazů na podporu tvrzení, že větrné turbíny jsou zdraví škodlivé.

Zdroj

Bohužel se autoři hypotézami o VAD a větrné energii na žádném místě nezabývají, ale v podstatě celou oblast výzkumu odmítají jako nesmysly.

Proč jednoduše nezačít s velkou protistudií se stabilní metodologií, ve které jsou zpochybňovány nepříjemné teorie a zjištění a neškodnost infrazvuku je konečně prokázáno nade vší pochybnost?

To by byl úkol vědců – koneckonců, každý inteligentní student může analyzovat a rozebrat studijní metody.

Pokud se budete honit za jménem prvního autora této brožury přes vyhledávač, narazíte na jeho názorový článek, který je odhalující ve dvou ohledech:

Za prvé, ve skutečnosti používá jako argument skutečnost, že lidé, kteří vydělávají slušné peníze na větrných turbínách, neuvádějí žádné zdravotní problémy s turbínami. Proč asi?

Za druhé, alespoň v tomto bodě prozrazuje, že on sám vydělává na větrné energii: V roce 2012 byl najat právním týmem poskytovatele energie, aby vyvrátil negativní zdravotní důsledky větrných farem.

Zdůraznění, že jako odborník není zavázán straně, která si ho objednává (a pravděpodobně i velmi dobře platí), snad nikoho myslícího nepřesvědčí.

Je to tedy také někdo, kdo má prospěch z větrné energie a kdo na ní nevidí žádné negativní aspekty.

A zároveň je tentýž jedinec využíván mainstreamem jako expert, který vyvrací vědecké důkazy o škodlivosti větrných turbín, aniž by doložil jedinou vědeckou studii, která jejich škodlivost popírá.

Opět jsme tedy u oboru, kde se namísto vědy využívá účelově vytvořený „konsensus“ – samozřejmě plně v zájmu klimatických alarmistů a větrné lobby…