Píšťalky a panický alarm: Běžné vybavení berlínských úředníků

Tak to skutečně zvládli, přesně tak, jak předpovídala Merkelová. Německo se stále rychleji žene vstříc budoucímu chalífátu a multikulturní „obohacování“ je mnoha Němci i přes rostoucí kriminalitu považováno za samozřejmost, kterou je nutno podstoupit, aby se země „vykoupila“ z viny let dávno minulých.

A mezi těmi, kteří „žádají o ochranu“ nejsou jen jedinci z jiných kontinentů. Jistě mnohé z vás neudiví, že o „péči“ tam žádají i ti, kteří od doby, co je Rumunsko v EU, kočují po celé Evropě. Právě v Německu zřejmě nalezli ideální útočiště, kde se jich ujali stejně vřele jako obohacovačů z muslimských zemí.

V multikulturním Berlíně, kde si již zvykají na útoky nožem a hromadná znásilnění jako na každodenní součást života, mají své zkušenosti také úředníci.

Zejména pak ti úředníci, kteří mají na starosti přidělování dávek a různé poradenství pro tyto „hledače ochrany,“ jak se jim v Německu říká. Nicméně tím, kdo je nucen být ve skutečnosti chráněn, jsou sami úředníci…

Na ochranu před těmi, kdo hledají ochranu, jsou zaměstnanci Státního úřadu pro záležitosti uprchlíků (LAF) v Berlíně v současné době vybaveni píšťalkami a přenosným „panickým alarmem pro osobní obranu“ (značka Olymp PA 150, 110dB).

Jak potvrdila mluvčí státního úřadu Monika Hebbinghausová, jde o preventivní opatření pro „zaměstnance v kontaktu se zákazníky“ při „poskytování služeb“ pro případ, že by ze strany zákazníků docházelo k napadení.

To se týká asi 200 zaměstnanců. Podle informací NIUS však toto zařízení mohou využívat i další oddělení, takže se nakonec počítá s asi 500 soupravami.

Nejde o první „ochranné opatření“ proti útokům a nepřátelskému chování při jednání s migranty. V takzvané „obslužné oblasti“ – tedy tam, kde lze vypočítat, udělit a instruovat platby – je již rozsáhlá ostraha, kde jsou většinou zaměstnáni muži arabského původu.

Přepážky ve veřejném prostoru byly před časem zvednuty kvůli útokům a plivání na lidi.

Kromě toho, jako v mnoha takových úřadech, existuje také deeskalační místnost v berlínském Státním úřadu pro záležitosti uprchlíků, která je často interně označována jako „místnost Tobe.“

Ta se využívá v případech, kdy se vyplácená částka považuje za příliš nízkou, říká pracovník úřadu.

Pro některé „klienty“ státního úřadu byl vypracován soubor poradenských nabídek pod názvem „Posílení postavení a participace přistěhovalců z romské skupiny.“

Název byl však později změněn, protože bylo interně zjištěno, že „romská skupina“ většinou pochází z Rumunska a Moldavska, a proto je ve skutečnosti nucena zemi opustit.

V zadávacích textech je ale stále z uvedených jazyků patrné, že je tato skupina lidí oslovována. Píše se v ní mimo jiné: „Situační a na potřebách založené skupinové poradenství (možná pro dvě věkové skupiny: dospělé a mladé lidi) probíhá formou peer-to-peer přístupu nebo prostřednictvím jazykové mediace v jazycích (rumunština, ruština nebo v případě potřeby ukrajinština).

V inzerátu „Správy práce, sociálních věcí, rovnosti, integrace, diverzity a antidiskriminace Senátu (SenASGIVA)“ se také píše:

„Zkušenosti ukazují, že dospělí často potřebují poradit, například vysvětlit systém ubytování, pravidla a soužití v ubytování, za což odpovídají německé úřady, které se zabývají zdravotním systémem…“

Ale ani zde nejsou věci zcela bez konfliktů. Další bod inzerátu zní:

„Řešení konfliktů a zprostředkování mezi cílovou skupinou a personálem ubytování probíhá rovněž pomocí jazykové mediace (rumunština, ruština, případně ukrajinština).

Tato podpora založená na potřebách by měla být specificky zaměřena na umožnění zprostředkování mezi rezidenty a personálem v ubytování a v případě potřeby i místními obyvateli v konfliktních situacích.

Konflikty by měly být identifikovány a řešeny v rané fázi a měly by podporovat harmonické soužití.

Zaměstnanci administrativy však také uvádějí, že obzvláště angažovaní sociální pracovníci někdy dávají tipy, jak mohou migranti zvýšit své peněžní příděly.

Častým argumentem je, že německé jídlo nemůžete jíst a musíte si tedy kupovat dražší jídlo nebo potřebujete další oblečení.

Sociální pracovníci také často navštěvují nezaměstnané „zákazníky“ přímo v ubytování, přestože obvykle mají zdarma „Welcome Card“ od berlínského dopravního podniku.

Čekací doby na úřadech, na které si stěžují mnozí Berlíňané, jsou také eliminovány „poradenstvím v terénu.“