Jak složité by bylo nahrazení Bidena jiným kandidátem tak krátce před volbami?

V USA je aktuálně – mimo nedávného pokusu o atentát na Trumpa – největším tématem otázka dalšího osudu Bidena. Ta je dokonce možná ještě více v popředí, protože denně sílí hlasy pro jeho odstoupení, zatímco mnozí upozorňují, že změna prezidenta takto na poslední chvíli by byl v dosavadní historii USA zcela bezprecedentní krok.

Každý další průzkum ukazuje, že týden za týdnem dále klesá Bidenova podpora, přičemž další plánovaná debata by zřejmě tuto podporu již zcela odrovnala, neboť je jen malá šance, že by ji Biden zvládl lépe než tu první.

Lze vůbec takto na poslední chvíli prezidenta vyměnit? Jak komplikovaná by taková výměna byla? A má o ni vůbec vedení DNC (demokratický národní výbor) zájem?

Historicky je vzácné a komplikované nahradit prezidentského kandidáta tak blízko voleb. Nejvýraznější změny na poslední chvíli se týkaly kandidátů na viceprezidenty. Například v roce 1972 byl Thomas Eagleton nahrazen Sargentem Shriverem poté, co se objevila odhalení o Eagletonově léčbě duševního zdraví.

V prezidentských volbách došlo k významným otřesům, ale obvykle ne tak blízko voleb. V roce 1860 se Demokratická strana rozdělila na severní a jižní frakci, z nichž každá nominovala své vlastní kandidáty několik měsíců před volbami. Tyto změny byly vyvolány hlubokými stranickými rozpory, nikoli změnami na poslední chvíli.

V dnešní politické krajině je změna kandidáta takto pozdě obrovskou logistickou a politickou výzvou. Nominace kandidáta zahrnuje rozsáhlou kampaň, získávání finančních prostředků a organizování, které vyvrcholí celostátními sjezdy, které se konají v červenci nebo srpnu.

Změna kandidáta poté, co byl formálně nominován, by vyžadovala mimořádná opatření, jako je opětovné svolání sjezdu nebo výběr nového kandidáta ústředním výborem strany.

Z právního hlediska má každý stát svá vlastní pravidla pro přístup k hlasovacím lístkům a lhůty pro nahrazení kandidátů, které obvykle nastávají dlouho před volbami. Změna kandidáta po těchto lhůtách by znamenala značné právní manévrování, možná i soudní bitvy, aby se zajistilo, že se jméno nového kandidáta objeví na hlasovacím lístku.

Dalším významným faktorem je reakce dárců a podporovatelů. Prezidentské kampaně zahrnují miliony dolarů a dárci očekávají, že jejich příspěvky podpoří nominovaného kandidáta. Náhlá změna by mohla vést k odporu těch, kteří mají pocit, že jejich investice byly promarněny, což by mohlo vést ke ztrátě finanční podpory v rozhodující době.

Demokratický národní výbor (DNC) pokračuje ve svém plánu virtuálně nominovat Bidena před sjezdem Demokratické strany v Chicagu, který se bude konat příští měsíc, a to navzdory sílícím výzvám některých stranických představitelů, aby tuto strategii přehodnotili.

Podle e-mailu, který získala CNN, se výbor sejde, aby uvedl do pohybu kroky a časový harmonogram pro virtuální nominaci Bidena. E-mail zdůrazňoval, že „žádné virtuální hlasování nezačne před 1. srpnem,“ což je pravděpodobně reakce na interní obvinění, že se snaží nominaci uspěchat.

Rostoucí frakce demokratů ve Sněmovně reprezentantů, která je přesvědčena, že Biden je příliš politicky poškozený na to, aby v listopadu porazil Trumpa, vyzvala DNC, aby od plánů virtuálních nominací zcela upustil.

Návrh dopisu, který koluje mezi demokratickými zákonodárci, vyzývá stranu, aby tento proces zpomalila. V nedávném dopise spolupředsedové výboru pro pravidla naráželi na zprávy Bidenových spojenců, kteří doufají, že urychlí virtuální jmenovité hlasování.

Zdá se, že DNC cítí, že existuje velmi reálná šance, že dostatek demokratů a příznivců bude volat po Bidenově odstoupení, takže chtějí zajistit jeho kandidaturu co nejrychleji.

Zdá se, že DNC chce udržet Bidena v závodě. Navzdory výzvám, aby odstoupil, Biden zdvojnásobil své úsilí a oznámil svůj záměr zůstat ve funkci s tím, že pouze „Pán všemohoucí“ ho může přesvědčit, aby odstoupil a nechal své místo zaujmout jiného demokrata.

Delegáti sice obvykle podporují kandidáta, který vyhrál primárky jejich strany, ale jsou povinni tak činit pouze s „čistým svědomím.“ To znamená, že by potenciálně mohli hlasovat pro jiného kandidáta, i když Biden zůstane v závodě.

Marianne Williamsonová, která na konci února přerušila svou kampaň, zůstává ve hře, ale nemá žádný počet delegátů. Mnozí také navrhovali, aby se do funkce vložila viceprezidentka Kamala Harrisová.

Biden v posledních několika dnech zmírnil svůj tón ohledně toho, že chce zůstat v kurzu. Řekl, že by zvážil odchod, pokud by věřil, že neexistuje způsob, jak vyhrát. Uvedl také, že by odešel, pokud by mu byl diagnostikován špatný zdravotní stav.

Pokud by Biden odstoupil, DNC by musel jednat rychle a vybrat náhradníka. Tento proces by mohl zahrnovat opětovné svolání delegátů sjezdu nebo výběr nového kandidáta ústředním výborem DNC.

Načasování by bylo kritické, protože jakékoli zpoždění by mohlo dále ohrozit šance strany ve volbách. Jasnou volbou na nahrazení Bidena by byla viceprezidentka Harrisová, ale průzkumy ukazují, že je v podstatě nevolitelná.

Navíc nikdy v historii amerických voleb nebyli vyměněni jak prezidentští, tak viceprezidentští kandidáti, takže takový krok je extrémně nepravděpodobný.

Změna prezidentského kandidáta v tak pozdní fázi volebního cyklu je sice teoreticky možná, ale představuje značné výzvy a rizika. Historické precedenty ukazují, že zatímco ke změnám viceprezidentů docházelo i těsně před volbami, změny prezidentských kandidátů byly méně časté a obvykle ne na poslední chvíli.

Logistické, právní a finanční překážky v kombinaci s potřebou zachovat jednotu strany a důvěru voličů činí z takového kroku skličující úkol.

V Bidenově případě výkon v debatě jistě podnítil diskuse, ale zda se promítnou do konkrétních kroků, se teprve uvidí.

Bidenova překvapivá diagnóza COVIDu zároveň podněcuje spekulace, že on nebo jeho tým plánují odchod, aby si zachovali tvář. To stále ponechává klíčovou otázku, kdo by kandidoval proti Trumpovi pouhých pár měsíců před volbami.