Vzhledem k tomu, že se naše země do značné míry zaměřila právě na automobilový průmysl, byli bychom mezi bruselskou politikou zničenými zeměmi na předních příčkách.
Green deal likviduje nejen zemědělství, ale také průmysl. Zajímavé je, že zatímco zemědělci se bouří, průmysl se podřizuje a aby se zavděčil, platí nejen povinné uhlíkové „odpustky,“ ale většina firem se také snaží plnit „body ESG,“ což má signalizovat neutuchající podporu Agendě 2030.
Mnohá odvětví tak budou v podpoře agendy pokračovat až do sebezničení. A právě automobilový průmysl bude v tomto směru jedním z prvních odsouzených k sebedestrukci.
Do roku 2035 se EU rozhodla zakázat prodej nových benzinových automobilů. Podle jednoho odborníka je však tento přechod příliš uspěchaný a hrozí, že místo toho vyřadí evropský automobilový průmysl, což bude stát miliony pracovních míst a vytvoří recesi na zbytek našich životů.
Lars Carlström je generálním ředitelem společnosti Italvolt, která výrazně investuje do bateriových úložišť, což je něco, co je podle něj pro budoucnost elektromobilů nutností.
Podle Carlströma nejsou baterie v dnešních elektromobilech dost dobré na to, aby konkurovaly spalovacím motorům, a technologie není dostatečně vyspělá, aby se ujala.
„Abychom dostali všechny na palubu, potřebujeme rychlejší nabíjení a delší dojezd v zimě.“ Dnešní továrny na baterie podle něj riskují, že za pět let nebudou aktuální.
„Investují do továren se sušárnami, které nebudou potřeba, pokud přejdeme na baterie s pevným elektrolytem. Dnešní továrny na baterie musí být také schopny vrátit investice,“ říká.
Nemyslí si, že konečné datum EU pro benzinová auta v roce 2035 je realistické. Vzhledem k tomu, že jsou ohroženy miliony pracovních míst, mohla by také vzniknout recese, která by přetrvávala desítky let. Vyzývá k měkčímu přechodu na roky 2040-2045.
Zároveň poukazuje na to, že Čína je již ve své transformaci napřed. Tam jsou doby rozhodování mnohem kratší a nový důl můžete založit za 1,5 roku, zatímco v Evropě to trvá 20 let.
Carlström odmítá myšlenku, že automobily jsou pro klima klíčové, a poukazuje na to, že po celém světě existuje řada uhelných elektráren, které stále fungují.
„Elektrické sítě nejsou dimenzovány tak, aby všechna auta jezdila na elektřinu, zejména ne ve Spojených státech. Aby to bylo možné, jsou zapotřebí systémy skladování energie.
V příštích deseti letech nebude možné uspokojit potřeby skladování energie, a to ani v případě, že se výroba rychle zvýší. Jsou zapotřebí velké zásoby, a to i na nabíjecích stanicích.“
Podle Patricka Moorea, předsedy a vedoucího vědeckého pracovníka společnosti Ecosense Environmental a spoluzakladatele ekologické organizace Greenpeace, se zprávy o změně klimatu nezakládají na skutečnosti.
„Celá věc je totální podvod,“ řekl Moore. „Ve skutečnosti neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že CO2 je zodpovědný za změny klimatu v průběhu věků.“
Moore připomíná, že v posledních desetiletích se klimatické poselství měnilo opakovaně: nejprve to bylo globální ochlazování, poté globální oteplování, následně klimatické změny a nyní je to katastrofální počasí.
„Říkají, že všechna tornáda, hurikány, povodně a vlny veder jsou způsobeny CO2. To je lež. … Jsme součástí tohoto cyklu,“ řekl.
„CO2 nepotřebujeme. Pro nás je to odpadní produkt – potřebujeme kyslík. Ale rostliny jsou ty, které pro nás kyslík vyrobily, a my jim CO2 vracíme.“
Podle něj je spalování fosilních paliv, při kterém se uvolňuje CO2, pro život rostlin prospěšné.
„Doplňujeme atmosféru CO2 na úroveň, která je mnohem příznivější pro život a zejména pro růst rostlin.“
Podle Johna Christyho, klimatologa a profesora atmosférických věd na Alabamské univerzitě v Huntsville a ředitele Centra pro vědu o zemském systému, se za posledních několik let „rapidně snížil počet úmrtí v souvislosti s počasím a klimatickými katastrofami“.
V roce 1925 zemřelo na celém světě v důsledku klimatických změn v průměru 484 880 lidí, uvádí Human Progress. Od té doby se tento počet neustále snižuje, přičemž poslední zpráva z roku 2020 uvádí, že na celém světě bylo v průměru 14 893 úmrtí souvisejících s klimatem.
„CO2 je nyní prezentován jako příčina škodlivého extrémního počasí. Z našich výzkumů vyplývá, že tyto extrémy nejsou čím dál intenzivnější ani častější,“ řekl Christy deníku Epoch Times. „CO2 tedy nemůže být příčinou něčeho, co se nevyskytuje.“
OSN plánuje, že země do roku 2050 sníží emise co nejblíže nule.
Podle Malgosie Askanasové, vedoucí výzkumné a vývojové pracovnice výzkumného ústavu Aurora Biophysics, je tento plán „kolektivní sebevraždou“.
Askanasová uvedla, že obavy z CO2 nejsou založeny na vědeckých poznatcích.
„Začalo to hysterií o nové době ledové a nepříliš známou zprávou CIA z roku 1974, která tvrdila, že dochází k velké klimatické změně,“ řekla.
„Později se alarmismus ,globálního ochlazování‘ změnil ve svůj opak, když se začala používat falešná představa globálního oteplování v důsledku nadbytku CO2 – což je z chemického hlediska nepravdivé.“
Oxid uhličitý a život
Christy uvádí, že zemské klima má „obrovskou přirozenou proměnlivost“ a že se v současné době nachází ve fázi postupného oteplování.
„CO2 je nespravedlivě démonizován, protože ve své atmosférické podobě je vlastně potravou pro rostliny a je důsledkem výroby energie založené na uhlíku, což nepochybně zlepšuje život na celém světě,“ řekl.
CO2 nazývá „měnou života“.
„V minulých érách bylo v atmosféře mnohonásobně více CO2 než dnes.“
Moore poukázal na graf, který znázorňuje CO2 a teplotu za posledních 500 milionů let.
„Je zcela zřejmé, že CO2 a teplotní poměry byly častěji v nesouladu než v souladu,“ řekl. „To víceméně popírá celou myšlenku, že jde o přímou příčinu a následek.“
Podle Moorea jsou současné koncentrace CO2 „historicky nízké“.
„Pokud se vrátíme o 150 milionů let zpět, CO2 se pohyboval někde mezi 2 000 a 2 500 částicemi na milion (ppm),“ řekl.
Podle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) je v době ledové koncentrace CO2 v atmosféře obecně nízká (kolem 180 ppm) a v době meziledové vyšší.
IPCC uvádí, že před průmyslovou érou, přibližně v roce 1750, byla koncentrace CO2 v atmosféře po několik tisíc let přibližně 280 ppm.
Podle údajů z NOAA Research z roku 2021 je současná maximální hladina v atmosféře kolem 420 částic na milion (ppm).
Moore také konstatoval, že je to tak dobře a že snaha o nulové emise CO2 je katastrofální politikou. Cokoli pod 150 ppm je pro většinu rostlinných druhů „hladověním“.
„Obsah CO2 v atmosféře je nyní pouze 0,042 %. Rostliny by pro svůj optimální růst preferovaly 1 500 až 2 000 ppm,“ uvedl Moore.
„Komerční pěstitelé skleníků po celém světě cíleně zvyšují hladinu CO2 ve svých sklenících na 800 až 1200 ppm. Ve skutečnosti je to asi 2 000, což je optimální hladina pro stromy a rostliny obecně.“
Patrick Hunt, prezident organizace Climate Realists of British Columbia, řekl, že lidé obecně nerozumí významu CO2.
„Bylo jim řečeno, že teplejší Země je špatná, ačkoli důkazy ukazují, že je to omyl,“ řekl Epoch Times. „V temném středověku bylo chladněji. Během malé doby ledové bylo chladněji a život nebyl zdaleka tak pohodlný.“
„Ale v dobách středověkého oteplování jim zbylo dost peněz na stavbu katedrál.“
Hunt uvedl, že biomasa, neboli růst rostlin, na Zemi se za posledních 40 let zvýšila o 20 %, „a 70 % tohoto 20% nárůstu je připisováno CO2.“
V roce 2018 NASA zveřejnila zprávu, která ukázala, že „zelenost“ Země stoupá, což naznačuje, že zdraví lesů, pastvin a farem je mnohem odolnější.
„Je ironií osudu, že tytéž emise uhlíku, které jsou zodpovědné za škodlivé změny klimatu, zároveň hnojí růst rostlin, což do jisté míry zmírňuje globální oteplování,“ uvedl spoluautor zprávy Jarle Bjerke z Norského ústavu pro výzkum přírody.
Navazující mapy ukazují zvyšující se „zelenou“ plochu Země.
Teplota a CO2 jako čistý přínos
Od roku 1950 se emise CO2 způsobené lidmi zvýšily „exponenciálně“, řekl Moore, ale teplota na to nereagovala stejným způsobem.
„Není možné, aby to byl vztah příčiny a následku. Příčinou má být CO2. Ale kdyby byl CO2 příčinou oteplování, oteplovalo by se více, než se otepluje,“ řekl.
Hlavním celosvětovým hnutím proti zvyšování teploty je Pařížská dohoda OSN, což je právně závazná mezinárodní smlouva o „výrazném snížení globálních emisí skleníkových plynů“ s cílem omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C oproti předindustriální úrovni.
Teplota zemského povrchu v období 65 milionů let před naším letopočtem, která ukazuje hlavní trend ochlazování v posledních 50 milionech let. Zatímco na pólech bylo podstatně tepleji než dnes, v tropech, které zůstaly po celou dobu obyvatelné, bylo oteplení mnohem menší. Země se nyní nachází v jednom z nejchladnějších období za posledních 600 milionů let. (S laskavým svolením Dr. Patricka Moorea)
Dohoda byla přijata v roce 2016 a přistoupilo k ní více než 195 zemí. V červnu 2017 od ní ale prezident Spojených států Donald Trump odstoupil.
„Pařížská dohoda o klimatu je prostě nejnovějším příkladem toho, že Washington uzavřel dohodu, která znevýhodňuje Spojené státy ve prospěch jiných zemí a nechává … daňové poplatníky, aby přijali náklady v podobě ztracených pracovních míst, nižších mezd, zavřených továren a značně snížené hospodářské produkce,“ řekl tehdy prezident Trump.
Prezident Biden se k dohodě vrátil hned první den svého nástupu do funkce, 20. ledna 2021. Bílý dům uvedl, že „klimatická krize“ je jednou ze „čtyř krizí“, na jejichž řešení se jeho administrativa zaměří, a že opětovné přistoupení k dohodě je důležitým způsobem, jak toho dosáhnout.
Podle Moorea je limit 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou „nesmysl“.
„Těch 1,5 stupně, že zničí celou Zemi? Země byla po většinu své historie o více než 1,5 stupně teplejší,“ řekl.
„Nyní se nacházíme v období oteplování, kterému se říká moderní teplé období. Moderní teplé období však přichází po malé době ledové, která dosáhla vrcholu kolem roku 1600 – dlouho předtím, než jsme začali používat fosilní paliva.“
V recenzovaném článku, jehož je autorem, Moore napsal, že podle 800 000 let starých historických vzorců by došlo k velkému zalednění, i kdyby člověk nezpůsobil nárůst CO2.
Dodatečné množství CO2 by podle Christyho mohlo oddálit příští dobu ledovou, ale ne o moc.
„Mám dojem, že CO2 přináší čistý prospěch, když zvážíte výhody energie a produktů na bázi uhlíku ve srovnání s životem bez této energie nebo těchto produktů,“ řekl. „Žil jsem v Africe a mohu vás ujistit, že bez energie je život krutý a krátký.“
„Koncentrace CO2 se zvyšuje, protože lidé využívají uhlík mnoha způsoby ke zvýšení životní úrovně. Reakce klimatického systému je pozvolná a podle mého názoru zcela zvládnutelná, zejména s ohledem na obrovské výhody, které lidem přináší.“
Geologické časové měřítko: Koncentrace CO2 a kolísání teploty. (S laskavým svolením Dr. Patricka Moorea)
Politika versus věda
Podle Christyho se věda o klimatu stala „neúspěšnou vědou“, protože zpochybňování jejích tvrzení je „potlačováno nebo je jim dokonce bráněno“.
„To platí zejména pro některé politické skupiny a většinu médií, která vidím.“
Askanasová se ohradila proti široce propagované představě, že existuje vědecká shoda o „škodlivosti CO2, o trendu globálního oteplování, o nárůstu přírodních katastrof, o tání arktického ledu“.
„Všechno jsou to politicky motivovaná dogmata, která jsou podpořena nedbalými nebo přímo podvodnými údaji, statistikami a argumenty,“ řekla a označila plán OSN o uhlíkové neutralitě za „skrz naskrz fašistický“.
Řekla, že klimatickou agendu vnímá jako způsob, jakým mohou vlády získat úplnou politickou kontrolu.
Uvedla několik opatření proti klimatickým změnám, která nařídila vláda, včetně regulací uhlíkové stopy, uhlíkových kreditů, prudce rostoucích nákladů na dopravu a obrovských vládních dotací na takzvané zelené iniciativy.
Podle prohlášení Bílého domu prezident Biden do svého rozpočtu na rok 2024 zahrnul 52,2 miliardy dolarů na diskreční výdaje „na řešení klimatické krize“. Oproti fiskálnímu roku 2023 se jedná o navýšení o 10,9 miliardy dolarů.
„Jako prezident mám povinnost jednat naléhavě a rozhodně, když náš národ čelí jasnému a aktuálnímu nebezpečí,“ řekl prezident Biden 16. srpna 2023. „A právě o tom je změna klimatu. Je to doslova, nikoli obrazně, jasné a přítomné nebezpečí.“
Zvláštní obavy vyjádřil Moore v souvislosti s dopadem výdajů na postupné vyřazování fosilních paliv z energetických systémů.
„U větrné energie nelze předvídat příliš daleko do budoucnosti, stejně jako u solární energie, poněvadž se nad ní stahují mraky. A tak máte zhruba třetinu času, po který tyto dvě technologie produkují,“ řekl.
„Co tedy uděláte po zbylé dvě třetiny času, když vypnete fosilní paliva? No, první odpovědí by byla jaderná energie, protože ta to zvládne. Ale ne, to na Západě nechceme.“
Větrné a solární elektrárny podle něj „nejsou uskutečnitelné“.
„Je to naprostý sen, fantazie. Není to možné.“
Askanasová souhlasila.
„Přeměna Země v poušť solárních panelů a větrných generátorů stejně nezajistí dostatek energie. Možná by to ale učinilo planetu natolik neobyvatelnou, že by žádná energie nebyla potřeba.“
AUTOR: Katie Spence
ZDROJ
Překlad: ET – CZ
Nechápu, proč „Varování“? O ničem jiném v Bruselu nesní a dávají nám to už nějakou dobu vědět.
Aj náš bulvár openiazoch.sk pripúšťa,že Nemecko to už má zrátané. Aj u nás, podobne ako v Česku, nastal na prelome milénií úmyselný výpredaj do zahraničia, privatizácia a likvidácia všetkého, čo prospievalo nášmu štátu a národu /teda aj priemyslu/ a naša „ekonomika“ sa takisto zamerala zväčša na montovanie automobilových šmejdov. Aj Slovensku teda hrozí to isté, čo je opísané v článku. Pravda, moslimovia ešte môžu zákaz ne-elektrických áut zvrátiť…
Pro méně chápavé, zákaz aut na fosilní paliva je ve skutečnosti totální likvidace používání auta jako dopravního prostředku. Doufáme, že zasáhnou naši poslanci v EU a také náš premiér.