Fanatické „rouškování“ zabilo malého chlapce

Možná jste si všimli, že na Dálném východě hodně lidí nosí roušku prakticky jakmile vyjdou z domu. I přes nepřeberný počet studií o jejich škodlivosti v případě dlouhodobého nošení, jsou roušky nadále mnohde prosazovány.

Už jen to, že byly vnucovány i dětem byl zločin. O to horší je, když jsou nasazovány batolatům či dokonce kojencům. Ano, také takové případy se dějí –  a podle všeho například na Tchaj-wanu i nyní, kdy už má svět „dobu covidovou“ dávno za sebou.

11měsíční chlapec  zemřel  poté, co byl nucen nosit roušku v jeslích. K incidentu došlo 24. ledna, a to navzdory skutečnosti, že na Tchaj-wanu byly před více než rokem zrušeny restrikce, včetně nošení roušek v zařízeních souvisejících s péčí o děti.

Podrobnosti  jsou trýznivé, ale přesto poučné a ukazují, jak efektivní bylo vymývání mozků ohledně roušek:

„Podle záznamů z dohledového videa, které viděli rodiče, k incidentu došlo, když se chlapec rozčílil a sundal si roušku, načež mu ji vychovatel  znovu nasadil.

V tu chvíli dítě propuklo v pláč, který mohl roušku nasytit slzami a hlenem, což způsobilo, že se mu přilepila na nos a ústa a udusila ho.

Na videozáznamu bylo vidět, jak dítě „zápasí“ a padá. Vychovatel však zřejmě předpokládal, že se vyčerpal a usnul. Že nereaguje, zjistil až o 20 minut později, když nastal čas přesunout děti do jiné místnosti.“

Od té doby bylo potvrzeno, že  dítě nemělo žádné srdeční vady, které by mohly jeho stav zhoršit. Chlapec zemřel v přímém důsledku toho, že byl nucen nosit roušku.

Smrt každého dítěte za těchto okolností by byla srdcervoucí, ale kromě tohoto téměř nepředstavitelného incidentu je to ještě o to horší, že šlo o vymodlené dítě, na které rodiče čekali dlouhé roky.

Kromě tragédie jsou na tomto příběhu zarážející dvě věci: absence jakékoli zmínky o smrti v mezinárodních médiích a pobouření, které se zdá být zaměřeno pouze na skutečnost, že k tomuto incidentu došlo v době, kdy už roušky nebyly povinné.

Závoj ticha ze strany tisku mimo Tchaj-wan je stěží překvapivý vzhledem k roli, kterou mainstreamový tisk sehrál při propagaci nošení roušek.  Přitom roušky nejsou žádným přínosem, spíš naopak. A pro děti jsou obzvlášť škodlivé.

Dokonce ani  Světová zdravotnická organizace  nedoporučuje roušky pro děti mladší pěti let, zatímco  evropský  regulátor EMA je dokonce  nedoporučuje pro děti mladší 12 let (což ovšem většina evropských vlád nerespektovala, mnohde byly roušky povinné i u dětí na 1. stupni základních škol).

Roušky zdaleka nejsou bezpečné. Víme, že jsou škodlivé:  dráždí pokožku  uživatelů a  zvyšují hladinu oxidu uhličitého v krvi. Sociálně  narušují komunikaci  u dětí a existuje silné podezření, že mohou  brzdit vývoj mozku.

Většina publikací zmírňuje své zprávy komentáři o škodách, které převažují nad riziky. Ale roušky byly vždy podvod.

Je těžké pochopit, s jakým nadšením lidé na Dálném východě používali roušky a nosí je i nadále, kdy to není povinné. Hongkong i Tchaj-wan byly v tomto ohledu drakonické a trvaly na nošení roušek venku i na veřejných prostranstvích.

Hongkong zrušil povinnost nošení roušek až v  únoru 2023  a  Tchaj-wan v dubnu 2023. V  Hongkongu  byly roušky pro kojence k dispozici a Tchaj-wan měl jasně  zavedenou politiku roušek v centrech péče o kojence,  jako je to, kde došlo k výše uvedené tragédii.

Důkazy o nebezpečí  nošení roušek a o ubohé hlouposti politiků, kteří trvali na tom, aby je nosily i děti, jsou jasné. V souvislosti se smrtí dítěte na Tchaj-wanu odborník na toto téma,  Dr Peter Gøtzsche, řekl :

 „Nucení lidí nosit roušky bylo selháním veřejného zdraví a důvod, proč stále vedeme debatu o rouškách, je ten, že úřady spoléhaly na studie o dopadech, aby ospravedlnily jejich použití, a chtěly vypadat, jako by něco dělaly. V krizi je vždy těžší nedělat nic.“