Švédsko: Ve městech řízených levicí začíná velké „míchání“ obyvatel: z no-go zón mezi Švédy a naopak

Ve Švédsku je už téměř 100 ghett, do kterých se bojí nejen původní obyvatelstvo, záchranáři nebo hasiči, ale také policie. V podstatě jde o oblasti, ve kterých ještě tak před 30 lety žili téměř výhradně Švédové, kteří však byli postupně vytlačeni dováženými muslimy.

Jde zpravidla o celé městské čtvrti, ve kterých již pevně zakotvila kriminalita v podobě častých přestřelek a bombových útoků v rámci „kmenových válek“ jednotlivých gangů. Na druhou stranu pak existují čistě švédské lokality, kde zpravidla nenajdete téměř žádné neevropské obyvatelstvo.

Již před časem jste si zde mohli přečíst o plánovaném projektu, který začal odkupem nemovitostí, které nabízejí na prodej Švédové žijící v čistě švédských lokalitách.

Obce tyto nemovitosti postupně odkupují za pro prodejce výhodné ceny a pak je buď zrekonstruují tak, aby v nich bylo více bytů nebo je  zbourají a postaví nový bytový dům.

Tyto odkoupené nemovitosti jsou dále určeny pro obyvatelstvo z muslimských no-go zón. Do uvolněných bytů po muslimech pak chtějí tato města stěhovat sociálně slabší švédské rodiny, které žijí v obecních či nájemních soukromých bytech, případně se pro původní obyvatelstvo mají mezi paneláky stavět nové domky, kam budou mladí Švédové lákáni na nízké nájmy.

Cílem tedy je postupně namíchat obyvatelstvo tak, aby v daných městech neexistovaly jak čistě muslimská ghetta, tak čistě švédské oblasti. Lze předpokládat, že nikdo z vystěhovaných nebude ze změny nadšen a je více než pravděpodobné, že švédské obyvatelstvo bude postupně vytlačováno nejen ze stávajících no-go zón, ale také z oblastí, které byly dosud čistě švédské.

Původní obyvatelstvo tak bude vytlačeno do jiných obcí, kde se podobné sociální inženýrství nebude provádět. A zřejmě nastane i stejný efekt, jaký v poslední době spatřují například ve Francii, kde zejména mladí Francouzi začínají osidlovat malé, takřka úplně vylidněné vesničky, které nyní opět ožívají.

Exodus původního obyvatelstva lze nyní očekávat u švédské metropole, kde se již brzy mají tyto plány začít naplno realizovat..

Po desetiletích zdaleka největší masové imigrace v západním světě chce nyní rudo-zelená většina na radnici ve Stockholmu vyřešit obrovské problémy, které s sebou tato politika přinesla, tím, že spojí muslimská ghetta s převahou přistěhovalců, jako je Rinkeby, s nedalekými obytnými oblastmi s převahou Švédů.

Projekt je součástí celostátního plánu strany na násilné promíchání obyvatelstva země na základě barvy pleti.

Toto řešení znamená rozsáhlé přesídlování lidí pod politickým nátlakem, jehož cílem je dosáhnout rovnoměrného etnického mixu po celé zemi. Migranti s neevropskými kořeny budou přesunuti ze zkrachovalých no-go zón do dobře fungujících oblastí s převahou Švédů a naopak.

Sociální demokraté, kteří společně se Stranou zelených převzali vládu ve Stockholmu, v rámci svého celostátního „Nového směřování pro Švédsko 2030,“ zahajují komplexní plán, v jehož rámci bude promíchána notoricky nefunkční přistěhovalecká čtvrť Rinkeby a Järvafältet spolu s nedalekými dobře udržovanými obytnými čtvrtěmi ve Spånga, kde převažují Švédové.

Matkou projektu je komisařka pro finance Karin Wanngårdová (sociální demokracie). Konkrétně se jedná o výstavbu vil a řadových domů smíchaných s činžáky. Podle sociálních demokratů se tak mezi dnes segregovanými oblastmi vytvoří mosty. Jde prý o to, že se Švédové a migranti ze třetího světa setkají a vzájemně se obohatí.

Až dojde k zaplňování stávajících ploch, bude to vypadat tak, že se postaví opak toho, jak vypadá bytový fond dnes. V muslimském ghettu Rinkeby plném paneláků je záměrem postavit vily a řadové domy mezi zchátralými betonovými kolosy a mezi vilami a řadovými domy ve Spånga se naopak postaví  paneláky.

Wanngårdová se domnívá, že takto bude snazší přimět migranty z Rinkeby, aby se odstěhovali do Spångy, než naopak.

„Spojíme se a společně vybudujeme Rinkeby a Bromsten. Vznikne zde asi 1 000 nových domů, z toho 200 řadových domů, a to jak nájemních, tak do vlastnictví. Odstraníme přelidnění, které v Järvě máme,“ říká Karin Wanngårdová.

Celostátní plán sociálních demokratů na nucené míšení etnických skupin má ve svém názvu rok 2030. Je to také rok, kdy – jak Wanngårdová doufá – se Rinkeby a Spånga promění v jeden velký, harmonicky smíšený region vzájemně se obohacujících Švédů a migrantů.

Dostat vývojáře na palubu je však problém. Na jedné straně byla obecně víceméně úplně zastavena bytová výstavba kvůli vysokým úrokovým sazbám, inflaci a celkové ekonomické situaci, na druhé straně je malý zájem o výstavbu pro skupiny, o kterých dopředu víte, že si nebudou moci platit vlastní bydlení, ale nájem jim bude placen prostřednictvím sociálních dávek.

Wanngårdová je však přesvědčena, že voliči ve Stockholmu jsou nakloněni tomu, aby se do dobře míněného projektu sociálního inženýrství podporujícího integraci vložil nespecifikovaný počet miliard z daní.

„Vyčlenili jsme peníze na rovné územní plánování,“ vysvětluje starostka s tím, že za veškerou infrastrukturu bude zodpovědné město/daňoví poplatníci.

Zatím žádná stavební firma neskočila na návnadu a strana Wanngårdové, která se inspiruje východoevropskými zeměmi s panelákovými sídlišti jako vzorem, takové integrační plány živí už několik desetiletí, aniž by je dokázala realizovat.

„Sleduji tuto problematiku již velmi dlouho. Mojí vizí je budovat Stockholm společně,“ říká sebevědomě Wanngårdová.

Co si například majitelé vil a řadových domů v Bromstenu myslí o masivním přílivu migrantů z oblasti, která byla v Rinkeby klasifikována jako „zvláště zranitelná oblast,“ není otázka, kterou by se Wanngårdová zabývala.

V prezentaci ambiciózních projektů není zmíněna žádná předpověď založená na dotazech obyvatel Bromstenu, kolik lidí se touží usadit ve zdevastovaném muslimském ghettu Rinkeby.

Existují také pokročilé plány na totéž v jiných částech Stockholmu. Jedním z příkladů je hluboce zchátralý Bredäng na jihu města, který sousedí s exkluzivními rezidenčními čtvrtěmi v Mälarhöjdenu.

„Budeme stavět více řadových domů v blízkosti bytových domů a v blízkosti rodinných domů budeme stavět více bytových domů. Všichni obyvatelé Stockholmu by měli mít možnost bydlet v celém městě. Dnes máme segregované město,“ říká Karin Wanngårdová.