Německá vláda zoufale hledá voliče, uvolnila proto zákony o občanství

Už delší dobu je jasné, že motivem dovozu cizinců je pro některé politické strany možnost získat hlasy ve volbách. Politické strany, paradoxně zvolené domácím obyvatelstvem, si tak dováží vlastní voliče, kteří mají postupně původní obyvatelstvo přečíslit.

Německá vláda nyní přichází s krokem, který by možná mohl motivovat i ukrajinskou vládu, která nějakým omylem zabloudila do vedení naší země. Zmírňuje podmínky pro přijetí občanství dovážených voličů, čehož by mohla Fialova vláda využít ve vztahu k dovezeným Ukrajincům.

I když korespondenční volby a již uvažovaná možnost přidělení občanství cizincům s českými předky může být také přijatelnou cestou, statisíce Ukrajinců navrch by jistě za podobný krok stály.

Uvidíme, jak dlouho potrvá, než se vláda „dovzdělá“ u našich západních sousedů.

Stále více nenáviděná německá „vláda semaforu,“ která se snaží zlikvidovat rostoucí opozici její kriminalizací a zákazem, nyní přistupuje i k dalším krokům, které by vládním politikům zajistily lukrativní vládní koryta i do budoucna.

Zatímco vládní politici tvrdí, že tím posilují „demokracii,“ ve skutečnosti v podstatě demokracii likvidují, protože urychlují přechod k právu šaría, které je s demokracií zcela neslučitelné.

Zákonodárci v Německu odhlasovali uvolnění zákonů o občanství.

Koaliční vláda země schválila 19. ledna svůj stěžejní návrh zákona o uvolnění legislativy týkající se občanství a naturalizace.

Většina poslanců souhlasila se zrušením jazykové bariéry pro osoby starší 67 let, zmírněním požadavků na trvalý pobyt a umožněním dvojího občanství, které by se mohlo vztahovat na velké segmenty populace.

Návrh zákona navíc zkracuje dobu potřebnou ke splnění požadavků na naturalizaci.

Zmírnění pravidel naturalizace a dvojího občanství přichází uprostřed rostoucího nepřátelství veřejnosti vůči masové imigraci.

Alternative für Deutschland (AfD) a nově vzniklá Aliance Sahry Wagenknecht (BSW), k migraci skeptické strany na pravé i levé straně politického spektra, stoupají v průzkumech veřejného mínění.

Namísto současných osmi nebo šesti let bude nový zákon udělovat občanství po pěti letech v Německu, nebo po třech letech v případě „zvláštních integračních úspěchů.“

Kromě toho se děti narozené v Německu místo osmi let automaticky stanou občany, pokud jeden z rodičů má po dobu pěti let „legální pobyt“.

Stejně tak budou odstraněna omezení týkající se dvojího občanství.

Většina občanů jiných zemí než zemí Evropské unie a Švýcarska se v současné době musí po získání německého občanství vzdát své dřívější státní příslušnosti, a to bez ohledu na některé výjimky.

Podle německých úřadů tato změna podpoří asimilaci imigrantů a pomůže přilákat kvalifikovanější pracovní sílu. Ve skutečnosti jde samozřejmě německé vládě o to, aby si stihla zajistit dostatek voličů pro parlamentní volby příští rok na podzim.

Pokud jde o hlasování, z 639 odevzdaných hlasů bylo 382 pro a 234 proti a 23 se zdrželo hlasování.

Všechny tři strany kancléře Olafa Scholze – sociální demokraté, zelení a svobodní demokraté – hlasovaly pro, zatímco poslanci opozičních křesťanských demokratů (CDU), Křesťanskosociální unie a AfD hlasovali proti.

Alexander Throm, zákonodárce CDU a odpůrce zákona o dvojím občanství, popsal iniciativu liberalizace občanství jako: „Zákon s nejdalekosáhlejšími negativními důsledky pro naši zemi.“

Throm obvinil vládu, že se snaží „generovat nové voliče“ tím, že umožňuje volit cizím lidem, zatímco devalvuje německé občanství.

Socialisté naopak obvinili křesťanské demokraty z „rasistických“ motivů, protože jejich členové tvrdili, že z této změny budou mít prospěch především turečtí občané.

Reem Alabali-Radovanová, vládní komisařka pro migraci, uprchlíky a integraci, poukázala na nedávný incident, kdy se členové AfD zúčastnili „tajné konference“ v Braniborsku s údajnými radikálními pravičáky.

„Nejpozději minulý týden mělo být všem naprosto jasné, že existují síly, a to i v tomto Parlamentu, které se chtějí zbavit tohoto Německa, které chtějí třídit lidi podle rasistické ideologie,“ řekla.

Poslanec za Zelené Filiz Polat, jeden ze zpravodajů, kteří se podíleli na přípravě legislativy, označil návrh zákona za „významný krok pro naši demokracii.“

„Reforma umožní více lidem, kteří zde žijí trvale, aby se prakticky podíleli na životě v naší zemi,“ řekl Polat serveru The Local.

„Nový zákon o občanství tedy také znamená více demokracie pro Německo.“

Vláda tvrdí, že 14 procent populace, tedy více než 12 milionů z 84,4 milionu lidí žijících v zemi, nejsou občany Německa a 5,3 milionu z těchto lidí tam má bydliště nejméně 10 let.

To naznačuje, že míra naturalizace je výrazně nižší, než je průměr Evropské unie.

Mnoho zemí napříč Evropou se potýká s otázkou dvojího občanství a v zemích, jako je Nizozemsko, Belgie a Francie, strany navrhují, aby se tohoto statusu dané země zbavily.

CDU se pokusila zákon pozměnit několika úpravami. Navrhla, aby byla zahrnuta ustanovení o odepření občanství každému, kdo nebyl v zemi zaměstnán na plný úvazek po dobu nejméně dvou let před naturalizací.

AfD uvedla, že dvě třetiny Němců si nepřejí, aby se naturalizace zjednodušila, a označila návrhy za „výprodej občanství.“

Pokud Spolková rada schválí návrh zákona, který mnozí považují za formalitu, stane se zákonem v dubnu nebo květnu.