Celosvětový hromadný úhyn ptáků: Ptačí chřipka nebo radary?

Stále častěji se objevují hlášení o hromadných úhynech ptáků. Tato úmrtí jsou – většinou zcela bezdůvodně – sváděna na ptačí chřipku, ale ve skutečnosti se ukazuje, že důvod je zcela jiný, jen se nehodí do krámu těm, kteří se ohání neexistující ptačí chřipkou.

Anders Brunstad upozornil na instalaci jedné z nejvýkonnějších radarových stanic na světě na poloostrově Varanger v norském Finnmarku těsně předtím, než po celém poloostrově zahynuly desítky tisíc ptáků.

Na jižním a východním pobřeží poloostrova se v poslední době přidaly také služby 4G+ a stále více i 5G.

V přírodní rezervaci Ekkerøy na jižním pobřeží poloostrova uhynulo na přelomu července a srpna 2023 nejméně 15 000 ohrožených racků tříprstých. Hnízdí tam v létě na vysokých útesech, kde jsou přímo v palebné linii radaru, který je vzdálený 50 kilometrů.

Restaurace v Ekkerøy byla nucena na léto zavřít, protože z oblohy „pršeli“ mrtví ptáci. Celková populace těchto mořských ptáků v Norsku byla jen asi 50 000 kusů. Byli také sesbíráni mrtví rybáci a další druhy racků. Polovina jeřábů v Ekkerøy uhynula.

Radar s názvem Globus III postavily Spojené státy na ostrově Vardøya ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, které leží přes záliv od severního Ruska. Zdá se, že je součástí sítě civilní obrany zvané Space Fence.

Podrobnosti o tomto webu byly drženy v tajnosti, ale v  žádosti o informace  zveřejněné 22. února 2022 na webu vlády USA, se uvádí:

“Tento systém je jedinečným designem, který bude uveden do provozu v roce 2023. Program je dvounárodní, spolupracující na specializovaném sběrném systému. Program GLOBUS je dvoupásmový pozemní radarový systém sestávající z polovodičového fázovaného pole v pásmu S, parabolické antény v pásmu X, integrovaného ovladače systému (ISC) a sady Mission Communications Suite (MCS)…“

Další radary Space Fence jsou umístěny na ostrově Kwajalein na Marshallových ostrovech a v Západní Austrálii.

Každý z těchto radarů s fázovým polem v pásmu S (2 GHz až 4 GHz) má 36 000 vysílacích antén, špičkový výkon 2,7 MW a při zaostření do úzkého paprsku, který skenuje oblohu ve všech směrech, špičkový efektivní vyzářený výkon několik miliard wattů.

Problém se neomezuje jen na Finsko nebo Norsko.

Loni v létě došlo k hromadnému úhynu hnízdících mořských ptáků v lokalitách poblíž nových antén v Nizozemsku a Francii (Ptáci na ostrově Texel; Poslední útočiště mořských ptáků).

Letos v létě je situace mnohem horší. Pokračující šíření mobilních věží a antén 4G a 5G, stejně jako větrných elektráren na moři, po celém světě zabilo miliony volně žijících ptáků na pěti kontinentech, spolu s liškami, skunky, mývaly, jezevci, kunami, černými medvědy, medvědy grizzly, rysy, pumami, divokými prasaty, vydrami, vačicemi virginskými, tuleni, tučňáky a dalšími zvířaty.

V loňském roce uhynulo 40 % pelikánů dalmatských hnízdících v Řecku, 20 % pelikánů v Rumunsku a velký počet v Černé Hoře a Albánii. Do května 2023 bylo ve Spojeném království hlášeno více než 50 000 mrtvých volně žijících ptáků všeho druhu, 40 000 ve východní Kanadě a desítky tisíc ve Spojených státech.

K 31. červenci 2023 hlásila Čína v Tibetu 5 100 mrtvých ptáků. Zprávy o úmrtnosti přišly ze všech států USA, a to u 129 druhů ptáků. Uhynulo obrovské množství orlů bělohlavých.

Jen v listopadu a prosinci 2022 uhynulo podél pobřeží Peru více než 50 000 mořských ptáků, včetně 16 890 pelikánů peruánských a 4 324 terejů hnědých, kteří jsou v Peru ohroženi.

V Chile k 1. lednu 2023 uhynulo asi 10 000 mořských ptáků, včetně pelikánů, racků chaluhových, racků Belcherových, racků šedých, kormoránů guanajských, terejů peruánských, rybáků elegantních a supů krocanovitých.

Dne 9. května 2023 chilská vláda oznámila úhyn 27 977 mořských ptáků a 21. července 2023 peruánská vláda oznámila úhyn 519 541 mořských ptáků. Jednalo se o ptáky 65 druhů.

Kromě toho Chile ohlásilo smrt 2 517 tučňáků Humboldtových, 460 tučňáků magellanských, 16 856 lachtanů a menšího počtu delfínů, sviňuch, vyder a různých druhů tuleňů, zatímco Peru hlásilo smrt 9 314 lachtanů a 100 dalších mořských savců.

Podle zprávy OFFLU, globální sítě expertíz na zvířecí chřipku, Chile ztratilo nejméně 13 % svých tučňáků Humboldtových, Peru ztratilo nejméně 36 % pelikánů peruánských a Chile a Peru dohromady ztratily nejméně 9 % svých lachtanů.

Ornitologové ve všech případech obviňují z této katastrofy ptačí chřipku, a to navzdory skutečnosti, že většina uhynulých ptáků má negativní testy na jakýkoli chřipkový virus a ti, kteří mají pozitivní test, mají všichni různé varianty viru, takže jej nemohou přenášet mezi sebou, natož na medvědy a tučňáky.

Například Norský veterinární institut vyšetřil 233 uhynulých ptáků na virus chřipky mezi 14. srpnem a 1. říjnem 2023. Zjistili vysoce patogenní virus H5N1 u 8 ptáků, vysoce patogenní H5N5 u 2 ptáků, vysoce patogenní H5Nx (jiné podtypy) u 2 ptáků, nízkopatogenní virus H5Nx u 6 ptáků, „jiný virus chřipky A“ u 8 ptáků a vůbec žádný virus u 207 ptáků.

Přesto si Spojené státy již hromadí vakcínu proti H5N1 pro případ, že by se rozšířila na lidi a způsobila pandemii.

Ve zprávách se objevilo i mizení štěnic. Dr. Norman Leppla, profesor entomologie na Floridské univerzitě, řekl, že zamoření štěnicemi ve státě zcela vymizelo. Přicházely v obrovských počtech na jaře a na podzim kolem května a září s malými odchylkami v závislosti na tom, zda se nacházíte v severní nebo jižní části státu.

„Není to obvyklé, v této sezóně tu opravdu nejsou,“ řekl v rozhovoru zveřejněném 5. října 2023. Nikdo to ale nedává za vinu „ptačí chřipce.“

Větrné elektrárny jsou také ničivé pro ptáky, jak dokládají němečtí vědci v článku publikovaném v časopise Nature 13. dubna 2023. Zjistili, že populace potáplic rudohrdlých v Severním moři prudce klesla poté, co zde bylo v letech 2010 až 2014 postaveno pět pobřežních větrných farem.

Jejich populace se snížily v průměru o 94 % do vzdálenosti 1 kilometru od větrné farmy a o 52 % do 10 kilometrů, přičemž k určitému snížení populace došlo ve vzdálenosti do 24 kilometrů.

Větrné elektrárny také zabíjejí velryby. Nejméně 32 mrtvých velryb bylo v posledních měsících vyplaveno na východní pobřeží USA, což přimělo skupinu zákonodárců z New Jersey k výzvě k okamžitému moratoriu na pobřežní větrné farmy v této oblasti.

V okrese Gariaband v Čhattísgarhu v indické vesnici Lachkera, kde žije 600 rodin, se konečně projevil zdravý rozum. Usnesení obce zakazuje instalaci jakýchkoli mobilních věží za účelem ochrany ptáků.

„Zjistili jsme, že vysílací věže způsobují radiaci, která je škodlivá. Raději bychom žili se slabou síťovou konektivitou z přilehlých lokalit. Jsme potěšeni, když můžeme přivítat čápy s příchodem monzunů.

Hnízdí na stromech naší vesnice a nikdo ve vesnici je neruší. Nedovolíme žádnému poskytovateli mobilních telefonních služeb, aby si zřídil svou věž navzdory tlaku z jejich strany,“ řekl Udaj Nišad, zvolený šéf vesnické vlády.

Vliv věží mobilních operátorů zjistili z terénního průzkumu vědci z C.V. Raman University. Průzkum byl proveden v roce 2017 u ptáků v blízkosti 9 mobilních věží v okrese Bijapur.

Po přezkoumání 113 studií o ekologických účincích vysokofrekvenčního záření autoři napsali:

„Když jsou ptáci vystaveni slabému elektromagnetickému poli, dezorientují se a létají všemi směry, což poškozuje jejich přirozené navigační schopnosti. Velké množství ptáků, jako jsou holubi, vrabci, labutě, se ztrácí kvůli zásahu „neviditelného nepřítele“, tj. mobilní věže.

V poslední době bylo také zjištěno, že zvířata žijící v blízkosti mobilních věží jsou náchylná k různým nebezpečím a ohrožení života, včetně mrtvě narozených mláďat, spontánních potratů, vrozených deformací, problémů s chováním a celkového zhoršení  zdraví.

Elektromagnetické znečištění je také možnou příčinou deformací a úbytku některých populací obojživelníků. Kromě ptáků a zvířat může elektromagnetické záření vycházející z mobilních věží ovlivnit také zeleninu, ovoce a další rostliny v jejich blízkosti.“

Navštěvovali oblasti, kde se nacházely jednotlivé mobilní věže, po dobu 2 až 3 hodin ráno a 2 až 3 hodiny večer, každý den po dobu 6 měsíců, a počítali ptáky – pávy, divoké kachny, vrány, papoušky, kukačky, vrabce, divoké holuby, orly a datly.

V roce 2017 bylo ptáků všech druhů mnohem méně, než kolik jich bylo při průzkumu provedeném v roce 2006 – před vztyčením věží.

Nikdy nebylo prokázáno, že je chřipka – ať už u lidí nebo zvířat – nakažlivou nemocí. V roce 1918, na vrcholu španělské chřipky, se pokusy lékařských týmů v Bostonu a San Franciscu prokázat nakažlivou povahu chřipky, setkaly s naprostým neúspěchem.

Takové experimenty na lidech byly publikovány v časopisech Journal of the American Medical Association, Boston Medical and Surgical Journal a Public Health Reports. Takové pokusy na koních byly publikovány v časopise Veterinary Journal.