Německo si dováží šaría soudce z Afghánistánu

Již od doby, kdy se z Afghánistánu stáhly USA, si Německo každý měsíc letecky dováží asi 1000 Afghánců. V prvních několika měsících jich bylo mnohem víc, poslední zhruba rok se tento počet ustálil na pravidelných 1000 Afgháncích.

Jejich prověřování mají za úkol promigrační neziskovky, kterým jde především o to, aby bylo koho vozit. Logicky jim je tedy úplně jedno, zda mezi jejich „klienty“ nejsou fanatičtí džihádisté, asi stejně, jako je to jedno německým pašerákům, kteří brázdí vody Středozemního moře.

Aktuálně již zřejmě v Afghánistánu žádní odpůrci práva šaría nejsou. To je celkem logické, protože podle průzkumů celých 99% Afghánců podporuje právo šaría. A těm jistě nic ze strany Talibanu nehrozí.

Do Německa se tak již dostává kdokoli. A k těm džihádistům, které si již Němci dosud dovezli, mají zamířit i šaría soudci, kteří by dozajista postupně pomáhali zavést nejprve paralelní (a později plošný) právní systém.

Na takzvaných přijímacích seznamech ministerstva zahraničí je mnoho islámských fundamentalistů a učenců šaría.

Přijímací program federální vlády pro údajně ohrožené Afghánce  využívají islamisté k tomu, aby se dostali do Německa.

Vyplývá to z důvěrného dopisu německého velvyslance v Pákistánu, který má k dispozici portál Cicero.  

Konkrétně se to týká členů afghánského soudnictví, kteří mají být přijati do Německa, údajně aby se ochránili před pronásledováním ze strany režimu Talibanu.

„Podle zkušeností ambasády asi 50 procent této skupiny nejsou soudci a žalobci s klasickým vzděláním,“ napsal diplomat z Islámábádu na ministerstvo zahraničí v Berlíně.

„Spíše se jedná o absolventy škol koránu, vyškolené v šaríi a v náboženském právním a hodnotovém systému islámu.“  V tomto ohledu velvyslanec varuje, že „udělování přijetí učencům šaría podporuje infiltraci našeho právního systému islamistickými kruhy.“

Ministryně zahraničí Annalena Baerbock (Zelení) a ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) zahájily v loňském roce program takzvaného humanitárního přijetí. 

Každý měsíc má být do Německa legálně přivezeno až 1000 „obzvláště zranitelných“ Afghánců a jejich rodinných příslušníků.

Jsou to údajně lidé, kteří jsou ohroženi díky své oddanosti ženským/lidským právům nebo díky své práci v oblasti spravedlnosti, politiky, médií, vzdělávání, kultury, sportu nebo vědy.

Afgháncům, kteří jsou pronásledováni kvůli svému pohlaví, sexuální orientaci nebo genderové identitě, by měla být rovněž poskytnuta ochrana.

Federální vláda samozřejmě ponechala předvýběr Afghánců, kteří potřebují ochranu, několika neziskovým organizacím. Ty předávají jejich údaje, které jsou následně kontrolovány podle imigračního zákona německými úřady a ministerstvy, včetně německého velvyslanectví v Pákistánu.

V samotném Afghánistánu již Spolková republika od nástupu Talibanu k moci nemá oficiální zahraniční zastoupení.

Nová a zcela netransparentní je úzká spolupráce s neziskovkami. Ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitra zřejmě záměrně tají, o které organizace se jedná. 

Je prý jen na samotných organizacích, zda svou účast ve federálním přijímacím programu zveřejní.

V interní zprávě z Pákistánu jsou kromě iniciativy „Pro Asyl“ a iniciativy „Kabul Airlift“ zmíněny také právní organizace z Německa v souvislosti s předchozím programem federálního přijímacího programu. 

Velvyslanec píše, že nejmenovaná neziskovka údajně podala až 700 oznámení o nebezpečí pro údajné členy justice v Afghánistánu.

Podle velvyslance se při prověřování těchto případů často objevují pochybnosti, zda jsou údajní členové justice skutečně ohroženi.

Právní znalosti byly často vyučovány pouze v „rychlých kurzech“ trvajících několik hodin až 60 dní.

„Neexistuje žádný důkaz o řádném právnickém vzdělání, které je v rozporu s právním pojetím vyučovaným ve škole koránu,“ napsal diplomat ministerstvu zahraničí.

„Je to také velmi zřetelné na vzhledu žadatelů a jejich rodinných příslušníků ve vízovém procesu. Ženy jsou například zcela zahalené burkou/nikábem (zahalení, kdy nejsou vidět ani oči) a někdy odmítají zvednout své závoje, aby se mohly identifikovat.“

Obzvláště nápadné je také to, že tato skupina lidí nemá žádné problémy se získáváním dokladů/pasů nebo víz do Pákistánu. 

V dopise, který je označen jako „utajovaná informace pouze pro úřední použití,“ je jmenovitě uvedeno deset jednotlivých případů.

Kromě jmen uvedených mužů, z nichž každý chce odjet do Spolkové republiky až s deseti členy rodiny, jsou zde poznámky jako „Mullah s napojením na Taliban,“ „Soudce šaría“ nebo „Mullah s případným napojením na IS.“

Podle seznamu je jako  ohrožené nahlásily  německé právnické organizace. Tento status „ohrožených“ však schválili také členové Bundestagu. Zůstává nejasné, zda tito lidé již dostali povolení ke vstupu do Německa, zda byla jejich žádost zamítnuta nebo se stále zpracovává.

Německý velvyslanec v každém případě vidí naléhavou potřebu jednat:

„Žádná oznámení o přijetí pro zaměstnance afghánského justičního sektoru, pokud to nejsou soudci/prokurátoři s klasickým právním vzděláním,“ navrhuje v této souvislosti ministerstvu zahraničí.

„Okamžité odvolání slibů, pokud již byly učiněny.“ Výslovně varuje, že afghánští soudci šaría by také představovali potenciální hrozbu pro další lidi hledající ochranu, jako jsou homosexuálové.

„Z pohledu ambasády není jasné, proč mohou být přijímáni lidé s radikálním islámským světonázorem na jedné straně a LGBTQ lidé na straně druhé.“

Annalena Baerbock učinila přijetí ohrožených Afghánců do Německa nejvyšší prioritou krátce po svém nástupu do funkce ministryně zahraničí…