Muži se v ženských sportech vyskytují stále častěji – a už nejen v USA. Tato praxe se nyní přenesla do většiny západního světa, přičemž stále více žen – dříve ve sportu velmi úspěšných – se musí dívat, jak stupně vítězů před nimi obsazují biologičtí muži.

V případě mužů úplně postačí, pokud prohlásí, že se cítí být ženou – a je s nimi takto i zacházeno. V USA, kde je již tato genderová politika ve vztahu ke sportu prosazována delší dobu, můžeme vidět, jaké má tristní důsledky.

A proč je to důležité i pro nás? Protože už více než polovina evropských zemí přijala tytéž zákony, další se k tomu chystají. Mezitím EU tlačí na zbývající země, aby co nejdřív zvrácené genderové zákony, podle kterých se kdokoli může prohlásit za jakékoli pohlaví, přijaly.

Paradox je, že nyní jsou militantní feministky potichu, i když je podobná praxe ve sportech stále častější. Mnoho žen již bylo v důsledku tohoto zákona znásilněno či přinejmenším obtěžováno muži, kteří mohou po prohlášení se za ženy navštěvovat dámské šatny, toalety, věznice, sauny, apod.

Občas se někdo ptá, proč proti mužům v ženských sportech neprotestují jejich soupeřky. Některé protestovaly, ale ty již byly ze sportů vyřazeny. Sportovkyně tak mají na výběr buď „držet hubu a krok“ a podřídit se nebo od sportu odejít.

I když existuje hnutí proti mužům v ženských sportech, jsou tam organizovány buď ženy, které již mají aktivní sportovní kariéru za sebou nebo právě ty, které byly „odejity.“ Jednou z čelních představitelek tohoto hnutí je například tenistka Martina Navrátilová.

Jak alarmující je již situace v USA – ale stále častěji i v některých západoevropských zemích – vidíme i na případu americké trenérky lakrosu, která se na sociálních sítích vyjádřila proti praxi mužů v ženských sportech.

Kim Russell je hlavní trenérkou ženského lakrosu na Oberlin College. Začátkem tohoto roku obhajovala dívčí sporty sdílením příspěvku na sociálních sítích.

V něm porazil plavec Lia Thomas – biologický muž – dosavadní šampionku. Kim Russell pogratulovala ženě k vítězství, čímž dala najevo, že první místo muže neakceptuje.

Krátce poté na to jedna z jejích vlastních studentek upozornila její nadřízené a následovala série orwellovských sezení, kde jí bylo řečeno, že je hrozný člověk, když takto uvažuje.

Byla také instruována, aby napsala omluvné dopisy svým studentkám a škole, což odmítla.

Aby se ochránila, nahrávala Russellová každou schůzku, o čemž věří, že na to má zákonné právo. Podle zákonů státu Ohio je legální nahrávat ústní rozhovory pouze se souhlasem jedné strany.

„Nebyla jsem jen pokárána,“ začala Russellová a líčila, co se stalo v rozhovoru pro Independent Women’s Forum. „Byla jsem upálena na hranici. Byla jsem ukamenována. V podstatě mi řekli, že jsem hrozný člověk, a bylo to opravdu srdcervoucí.“

Umíte-li anglicky, můžete si celou výpověď americké trenérky poslechnout ve videu: