Summit G20: Závěrečná deklarace podporuje budoucí diktaturu WHO

V poměrně rozsáhlém závěrečném usnesení nedávno uplynulého summitu  nezapomněli zástupci zemí G20 ani na posílení moci WHO.

Tím ovšem jen navazují na loňský souhlas se zavedením covid pasů, ale i na souhlas všech členských zemí WHO s pandemickou smlouvou a změnami MZP v rámci již proběhlého květnového summitu WHO v Ženevě.

Tedy země z různých pólů multipolárního světa se neshodují pouze na tom, že podporují zavedení ID a CBDC – tedy digitální diktatury, která vede k postupnému bezhotovostnímu neofeudálnímu světu, ale plně souhlasí i s diktátem WHO.

G20 mimo jiné podpořila i zavedení tzv. politiky „Jedno zdraví,“ což je také velmi alarmující. Co to je politika jednoho zdraví (One health) si můžete přečíst podrobněji například zde nebo zde.

Na druhou stranu je „One health“ také součástí pandemické smlouvy, takže v případě jejího schválení by se samozřejmě ihned zavedla i tato politika.

34 stran závěrečné deklarace G20 – každá ozdobená deseti – pravděpodobně lotosovými květy s vycházejícím sluncem – v barvě duhy, tedy nakonec globalisty a jejich zlatou miliardu jedině potěší.

Země G20 bez rozdílu podpořily budoucí diktát WHO, přičemž ve skutečnosti nejde jen o 20 zemí, protože zastoupena je tam i celá EU.

Níže si můžete přečíst příslušné výňatky ze závěrečného prohlášení G20, které se týkají právě podpory diktátu WHO:

Posílení globálního zdraví a implementace přístupu jednoho zdraví (závěrečné prohlášení G20 – strana 8 a násl.)

Bod 28
Nadále jsme odhodláni posilovat globální zdravotnickou architekturu se zaměřením na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), budovat odolnější, spravedlivější, udržitelnější a inkluzivnější zdravotnické systémy a dosáhnout univerzálního zdravotního pokrytí, stejně jako jednotného přístupu ke zdraví (Health Unity Approach)  zavést a zlepšit připravenost na pandemii a posílit stávající systémy dozoru nad infekčními chorobami.

Abychom toho dosáhli, zaměříme se:

I. na posílení primární zdravotní péče a zdravotnické pracovní síly a základních zdravotnických služeb a pozvedneme zdravotnické systémy na vyšší úroveň než před pandemií, v ideálním případě během příštích 2–3 let, a také učiníme další pokrok směrem k vymýcení obrny a ukončení probíhajících epidemií, jako je AIDS, tuberkulóza, malárie, hepatitida, vodou přenášené a další přenosné nemoci, včetně důležitosti výzkumu Long-COVID.

II. Budeme podporovat přístup Jedno zdraví/One health v rámci čtyřstranného společného akčního plánu pro jedno zdraví (2022–2026).

……

VI. Budeme očekávat úspěšný výsledek probíhajících jednání v Mezivládním vyjednávacím výboru (INB) o ambiciózní, právně závazné dohodě WHO, jako je dohoda nebo jiné mezinárodní nástroje pro pandemickou připravenost (WHO CA+) do května 2024, a revizi MZP s cílem lépe provádět Mezinárodní zdravotní předpisy (2005).

…..

Budeme podporovat inkluzivní konzultační proces vedený WHO s cílem vyvinout prozatímní mechanismus pro koordinaci lékařských protiopatření s efektivní účastí zemí s nízkými a středními příjmy a dalších rozvojových zemí, s přihlédnutím k síťovému přístupu, který využívá místní a regionální výzkumné a vývojové a výrobní kapacity a posiluje dodávky. To lze upravit na základě WHO CA+.

Spolupráce v oblasti financí a zdravotnictví  (Závěrečné prohlášení G20 – strana 10)

Nadále jsme odhodláni posilovat globální architekturu zdraví pro pandemii, prevenci pandemie, připravenost a reakci (PPR) prostřednictvím zvýšené spolupráce mezi ministerstvy financí a zdravotnictví prostřednictvím Společné pracovní skupiny pro finance a zdraví (JFHTF).

V rámci JFHTF vítáme účast klíčových regionálních organizací pozvaných na jednání Task Force, protože posilují hlas zemí s nízkými příjmy.

Vítáme diskusi o rámci ekonomické zranitelnosti a rizik (FEVR) a první zprávu o ekonomických zranitelnostech a rizicích pandemie, vytvořenou ve spolupráci Světové zdravotnické organizace (WHO), Světové banky, MMF a Evropské investiční banky (EIB).

Vyzýváme pracovní skupiny, aby tento rámec dále zdokonalovaly v rámci svého víceletého pracovního plánu s cílem pravidelně posuzovat ekonomickou zranitelnost a rizika plynoucí z vyvíjejících se pandemických hrozeb, s přihlédnutím k okolnostem specifickým pro jednotlivé země.

Vítáme zprávu o osvědčených postupech v oblasti finančních zdravotnických institucionálních opatření během Covid-19, která přispěje finančnímu a zdravotnickému sektoru k podpoře naší reakce na budoucí pandemie.

Vítáme zprávu o možnostech financování a nedostatcích pro reakci na pandemii, kterou připravila WHO a Světová banka, a těšíme se na další diskuse o tom, jak lze mechanismy financování optimalizovat, lépe koordinovat a v případě potřeby vhodně zlepšit, aby bylo dosaženo potřebných finančních zdrojů rychle a efektivně, s náležitým přihlédnutím k diskusím na jiných globálních fórech.

Vítáme dokončení první výzvy k předkládání návrhů Pandemickým fondem a těšíme se na druhou výzvu k předkládání návrhů do konce roku 2023, na základě zkušeností získaných z první výzvy k předkládání návrhů. Zdůrazňujeme důležitost získávání nových dárců a spoluinvestic.

Žádáme pracovní skupinu, aby v roce 2024 informovala o svém pokroku ministry financí a zdravotnictví.

Závěrečná deklarace G20 si navíc klade za cíl plnit sedmnáct cílů udržitelného rozvoje/SDG Agendy 2030 a jejího předchůdce Agendy 21. 

V tomto smyslu se zdá, že konstrukce G20 se redukuje na opakování konceptů nadnárodních kruhů, které mají zbavit pravomoci národních států, aby šířily propagandu shora na populaci dole skrze jejich loutky.

Grafický design deklarace G20 s  barevnými květy lemovanými injekčními jehlami a zarouškovanými „lékaři“ v gumových rukavicích ukazuje, kam cesta povede…

Jeden svět, jedna země, jedna rodina, jedna budoucnost – to bylo heslo uplynulého summitu G20.

Preambule závěrečného prohlášení G20 zní:

„My, hlavy států a předsedové vlád G20, jsme se setkali v Novém Dillí 9. a 10. září 2023 pod tématem ‚Vasudhaiva Kutumbakam‘ (Poznámka: Ve starém sanskrtu: „Jsme jedna rodina“).

V jednom zásadním okamžiku v historii, kdy rozhodnutí, která nyní učiníme, budou určující pro budoucnost našich lidí a naší planety. S filozofií života v souladu s ekosystémem kolem nás jsme odhodláni přijmout konkrétní opatření k řešení globálních výzev.“

Deklarace se samozřejmě na mnoha místech hemží pojmy jako inkluze, rovnost, udržitelnost, sociální zmocnění nebo blahobyt, kterými se dnes zastírají plány, jejichž cílem je lidstvo zredukovat a ten zbytek, který na planetě zůstane, plně ovládnout.

Tyto pojmy se ostatně prolínají  Agendou 2030 i Agendou 21, jejichž cíle jsou již dávno rozkryty.

Hrozí, že deklarace z Nového Dillí se stane dalším hřebíčkem do rakve pro naši svobodu a sebeurčení a je nejvyšší čas se tomu postavit…