Podle zprávy zveřejněné před více než 100 lety je patrné, že tehdejší meteorologové měli více rozumu než současní propagandisté globální apokalypsy v důsledku změny klimatu.
Na německém webu se nyní objevil velmi zajímavý úryvek z časopisu z roku 1911, kde se píše o tehdejším horkém létě. Ale ne ve stylu současných klimaalarmistů.
Autor jednoduše na závěr zkonstatuje, že klima se mění po celé věky.
Zpráva referuje o počasí v Německu, ale totéž počasí tehdy panovalo v celém středoevropském regionu, tedy také u nás, o čemž se ostatně autor také zmínil.
Konkrétně jde o zprávu publikovanou v roce 1911 v Reclams Universum Weltrundschau o tehdejším horkém roce a jeho klasifikaci v dlouhodobějších meteorologických podmínkách.
„Pokud se teplotní podmínky posledních měsíců podrobí kritickému zkoumání, byly v absolutním vyjádření považovány za ne abnormální v tom smyslu, že v Německu, ve střední Evropě obecně, byly vytvořeny nové teplotní rekordy.
Je pravda, že v posledních tropických dnech teplota v řadě německých lokalit dosahovala 35 – 37½° C ve stínu, ale tak tomu bylo i v minulých letech, ano, tyto vysoké hodnoty teplot jsou v Německé říši obvyklé.
A ani absolutní maximální teplota letošního léta, které bylo dosaženo 28. července 1911 v Chemnitzu se 40° ve stínu, ještě nepředstavuje rekord, protože 18. srpna 1892 v Reichenhallu teploměr dokonce stoupl na 41½°C.
Nápadnější a pozoruhodnější než extrémně vysoké maximální teploty loňského léta bylo dlouhé trvání téměř čtyřtýdenního horkého období tropických dnů, tendence k jasnému, suchému a tedy i teplému počasí, které existovalo již od počátku jara, a které po krátkém období deště a chladu vždy znovu prorazily.
Tento trend suchého a horkého počasí s vysokým tlakem, který přetrvával i po skončení hlavní vlny veder, přetrvával až do úsvitu podzimu – až do září. Frankfurt nad Mohanem a Drážďany ještě 8. září zaznamenaly 35°C.
V Cáchách bylo 34° a dokonce i 13. září na mnoha místech stále dosahovala teplota 30-31°. To je teplota které nebylo na některých místech dosaženo po celé léto posledních čtyř chladných let. Ruku v ruce s tím přišlo obrovské sucho ve většině částí země.“
Druhá polovina 19. století, která se časově shodovala s nekontrolovatelnou industrializací, a proto se používá jako základ pro srovnávání cílů globálního oteplování, byla poměrně chladná. Text říká:
„Ti, kdo pochybují o našem klimatu, budou pravděpodobně na chvíli přesvědčeni, že Evropa ještě není na pokraji nové doby ledové a že „staré dobré časy“ nebyly o nic lepší a horší než současná epocha, pokud jde o počasí.
Vždy byla mimořádně horká a stejně tak abnormálně chladná léta, i když horká léta byla v posledních desetiletích pozoruhodně vzácná. Jde však o jev, který lze snadno vysvětlit nepředvídatelností klimatu mírného pásma.
Tento jev je meteorologům již dlouho znám. Vědí velmi dobře – pozorování, která se provádí již téměř dvě století, to potvrdila jako důkaz – že chladná léta, stejně jako teplá, vykazují výraznou tendenci objevovat se ve skupinách.
Podle Lehrových výzkumů klimatu v Berlíně, které lze s jistotou považovat za platné pro celé severní Německo, následovalo v letech 1881 až 1888 po sobě osm chladných lét (je pravda, že čtyři léta od roku 1907 do roku 1910 byla v pohodě, což máme stále na paměti).
Když půjdeme dále do historie počasí, najdeme v letech 1730 až 1747 celkem 18 chladných lét, která následovala jedno po druhém bez přerušení, stejně jako patnáct teplých lét tvořilo nepřerušovanou sekvenci od roku 1756 do roku 1770.
Copak na to současní klimaalarmisté? Pokud by bylo letošní léto jako to v roce 1911, měli by z toho druhé Vánoce. Denně by nás zásobovali apokalyptickými vizemi a tvrzeními, že země spěje do katastrofy kvůli lidmi produkovanému CO2.
Každopádně zde máme další důkaz, že se počasí v různých „blocích“ střídalo po staletí. Nicméně pokud by náhodou přišlo chladné období, klimatičtí alarmisté začnou varovat před dobou ledovou a opět vše svedou na lidskou činnost.
V minulosti tak tomu již bylo, jen málokdo si nyní pamatuje, že ještě v 70. letech přivolávali klimatičtí šílenci novou dobu ledovou.
Alarmismus směrem k horku přehodnotili až v 90. letech a zatím s tím pokračují, i když místo pojmu „globální oteplování“ stále častěji používají „klimatická změna.
To víte, co kdyby se zase nějak razantně ochladilo….
No pred sto lety nebyl HAARP, nevedelo se nic o DEW, to prislo pozdeji a zacli s tim komousi. „Porucime vetru desti“, urcite vam to neco rika. Pocasi je rizene, aby se zdimaly prachy z lidi. Pozary rovnez jsou delany laserem z letadel.