Předměstí Chicaga začíná vyplácet reparace černochům, těm se však zdají příliš nízké

V některých amerických městech či celých státech (např. Kalifornie) již přichází s konkrétními plány na reparace černochům. Každý stát, resp. město, má svá vlastní pravidla.

Reparace jsou většinou vypláceny jen těm, kdo se narodili v USA a zpravidla (ale zdaleka ne vždy) se dbá na to, aby předkové odškodňovaných černochů byli otroky.

Zatímco například ve zmíněné Kalifornii zákon zatím prochází legislativou, předměstí Chicaga již schválené reparace jako první v celých USA začíná vyplácet.

Chicagské předměstí Evanston ve státě Illinois začalo platit reparace černošským obyvatelům.

Místní „aktivista za občanská práva“ si již stěžuje, že výplaty jsou příliš skromné a je zapotřebí více peněz. Navzdory nespokojenosti jsou však příznivci tohoto plánu optimističtí, jeden z nich jej dokonce označuje za „zkušební provoz pro celou zemi.“

Wall Street Journal v pondělí oznámil, že Evanston do konce letošního roku vysolí 25 000 dolarů asi 140 černošským obyvatelům Evanstonu. To je jen malá část z 10 milionů dolarů v reparačních platbách, které město schválilo v roce 2019, takže přichází spousta dalších volných peněz.

Mezitím již začala párty pro šestnáct obyvatel Evanstonu, kteří již dostali své peníze a nyní zažívají blaženost odčiněných dávných křivd. Tito lidé zřejmě trpí rasismem bílých supremacistů v Evanstonu po dlouhou dobu:

Čtvrteční zpráva v Slay poznamenala, že „jedinec, jemuž budou reparace vypláceny, měl ve městě bydlet mezi lety 1919 a 1969, aby měl nárok na platby.“

Člověk by si myslel, že Evanston bude nadšený z tohoto kupování demokratických hlasů, neboli – politicky korektně řečeno –  z rasové spravedlnosti, ale nějak se radost z rovnosti stále ukazuje jako prchavá, alespoň pro některé Evanstoňany.

Údajný aktivista za občanská práva Bennett Johnson (viz obrázek v titulku) podle Slaye není vůbec spokojen. Stěžoval si na skutečnost, že město stanovilo rok 1969 jako mezní rok, a řekl, že je to „zcela svévolné“.

Jenže to byl rok, kdy Evanston schválil zákon o spravedlivém bydlení. Johnson tvrdil, že černí Američané v Evanstonu jsou nadále diskriminováni a je jim ubližováno, a tak by platby měly pravděpodobně přesahovat i rok 1969.

Slay poznamenal, že Johnson také tvrdil, že platby nebyly dostatečné.

Rozzlobeně řekl: „Věřím, že Evanston dělá to samé, co jsme dělali v minulosti, snižuje schopnost černochů dělat věci pro sebe.“

Tolik k prvním vypláceným reparacím, které podle všeho příliš mnoho černochů v Evastonu nakonec nedostane, protože ti, kdo byli v hraničním roce mladší 18 let, do reparací podle všeho také zahrnuti nejsou.

De facto by se tak týkaly černochů, kterým je dnes 72 let a víc a v uvedené době ve městě žili. To už je docela rozdíl oproti výše zmíněné Kalifornii, která bude vyplácet reparace všem černochům, kteří jsou nyní dospělí a ve státě žijí celý život.

Reparace tam tak paradoxně dostanou i ti, kdo již zažili po většinu dospělého života současnou éru, která je v USA stále více ve znamení protibělošského rasismu a masivní podpory barevných menšin.