Rakousko je sice oficiálně neutrální zemí, ale podobně jako dosud údajně neutrální Švédsko a Finsko se často účastní různých akcí (včetně těch okupačních) pořádaných zeměmi NATO. Mnoho Rakušanů upozorňuje na stále častější porušování neutrality země, mimo jiné i zapojením se do ukrajinského konfliktu po boku zemí NATO.
I proto je většina současných protivládních protestů spojena nejen se zdražováním, ale také s poukázáním na to, že je stále více potírána neutralita. To zřejmě vadí i armádě, neboť na dnešek chystá protesty v centru Vídně.
21. září, na Světový den míru, se ve Vídni bude konat shromáždění „ Vojáci za neutralitu “, kde budou vojáci bojovat za udržení věčné neutrality Rakouska.
21. září 2022, na Mezinárodní den světového míru, budou vojáci federální armády na Náměstí lidských práv vyzývat k zachování právně zakotvené trvalé neutrality. Význam neutrálního Rakouska ocení i dva bývalí důstojníci z Německa.
Program
- Zahájení s hudbou: státní hymna
- DI Mag. Günther Greindl, generál ve výslužbě: Neutralita jako součást mezinárodní bezpečnosti
- Hans Gaiswinkler: Je neutralita vůbec možná? Pokus o filozofický přístup.
- Oliver Jeschonek: Mediace a armáda – rozpor?
- Wolfgang Effenberger, major ve výslužbě (Bundeswehr): Pochybnosti o oficiálních důvodech války od roku 1949 do současnosti
- Olaf Thiede, bývalý kapitán bývalé Národní lidové armády (NVA): NVA NDR na rozhraní dvou vojenských bloků
- Hermann Mitterer: Neutralita: nástroj bezpečnostní politiky a základní prvek rakouské identity
- Gottfried Pausch, plukovník ve výslužbě: Neutralita Rakouska je důležitější než kdy jindy!
- Konec: státní hymna
Proč se koná tato demonstrace?
15. května 1955, po letech vyjednávání a neúspěchů, podepsal Leopold Figl a spojenci státní smlouvu. 26. října 1955 rozhodla Národní rada o „trvalé neutralitě“ Rakouska jako o prvním ústavním zákoně.
3. a 4. března letošního roku odpovědělo 70 procent dotázaných Rakušanů na otázku „Jak důležitá je pro vás osobně rakouská neutralita?“ „velmi důležité“ a dalších 21 procent „spíše důležité“. Takže pro 9 z 10 lidí je neutralita Rakouska znakem identity a stabilizujícím faktorem. Dvě třetiny dotázaných jsou proti vstupu Rakouska do NATO a pouze 17 procent je pro.
Výše zmínění vojáci zvedají svůj hlas pro zachování neutrality Rakouska a vehementně požadují potřebné finance na účinnou národní obranu!
Na závěr připomínám, že v Rakousku se zatím nepodařilo vytvořit takové společenské klima, aby byla většina občanů pro vzdání se neutrality, jako tomu bylo ve Finsku nebo Švédsku, kde je však podle všeho stále mírná většina pro neutralitu.
Nicméně v obou severských zemích, kde byla tradičně výrazná většina pro neutralitu, je nyní počet odpůrců a příznivců vstupu do NATO vyváženější, tedy odpůrců je jen mírná většina nebo zhruba stejně jako příznivců. V obou zemích odmítly vlády referendum, takže ani tam se příliš na názory většiny nehledělo.
Ve Finsku dokonce vznikla záhy o ohlášení vlády, že země žádá o vstup do NATO, petice za referendum o vstupu do NATO, kterou ihned podepsaly desetitisíce odpůrců vstupu a další se rychle přidávali. Vláda však jasně deklarovala, že o něčem podobném se v referendu rozhodovat nebude.
Je tak zřejmě jen otázkou času, než bude do NATO zavlečeno i Rakousko i přesto, že si to většina občanů nepřeje…
Som zvedavý ,aká bude dnes účasť na podobnej demonštrácii u nás. Fakt,že strana Smer na ňu nepozvala jedinú vlasteneckú stranu u nás ĽSNS, ale na Progresívne Slovensko /obdoba českých Pirátov/ nezabudla, hovorí sám za seba. Nikomu inému ako Kotlebovi dnes nehodno veriť, ani Ficovi.