Vlastníci korporací – tedy i bank – jsou stále titíž. Asi v 90% světových korporací jsou nějak zainteresovány investiční fondy BlackRock a Vanguard. Zdánlivě konkurenční firmy ve skutečnosti žádnou konkurencí nejsou. Je to něco podobného jako v případě loutkových politiků, kdy má vždy loutková vláda i řízená opozice vždy tytéž loutkovodiče.
Tyto korporace (Deep state) na všech válkách a krizích vždy neskutečně vydělávaly. Jde o další příležitost, jak přelít majetky od miliard lidí k této malé hrstce, skrývající se za různými fondy, které korporace ve skutečnosti ovládají. Již ve druhé světové válce tyto korporace z Wall Street prosperovaly. Čím déle se válka táhla, tím lépe pro ně. I to byl důvod proč banky a další korporace podporovaly Hitlera, případně obě strany současně.
Ukrajinský konflikt a Deep state iniciované protievropské sankce, které byly zástupně nazvány protiruskými, opět těmto korporacím svědčí, ale nesvědčí Evropě a Evropanům, o jejichž majetky jde nyní především.
Válka a sankce způsobují chaos na globálních komoditních trzích, zvyšují ceny energií a potravin a zhoršují hladomor v rozvojových zemích světa, ale i v Evropě, kde bude stále více lidí neschopných zaplatit byť i ty nejnutnější potřeby.
Ale i když je chaos katastrofální pro chudé lidi po celém světě, přičemž miliony z nich žijí na pokraji hladomoru – byl velkým přínosem pro giganty z Wall Street. Vyplývá to z nových údajů, které ukazují, že 100 největších světových bank je na cestě k překonání rekordů v ziscích z obchodování s komoditami v tomto roce.
„Očekává se, že prvních 100 bank podle tržeb vydělá v roce 2022 obchodováním s komoditami 18 miliard dolarů,“ uvedla minulý týden agentura Bloomberg s odkazem na údaje londýnské Vali Analytics. „To by bylo nejvyšší číslo v datech za posledních 14 let a překonalo by to předchozí vrchol z roku 2009.
Prognóza je nejnovějším důkazem toho, že divoké výkyvy cen energií, které vyvolala válka na Ukrajině a na ni napojené sankce, posilují obchodníky s komoditami, i když evropské země vrhají do krize,“ dodal Bloomberg.
Vali, analytická firma, která sleduje obchody, shromáždila data zahrnující pět největších bank obchodujících s komoditami: Macquarie Group Ltd, Goldman Sachs Group Inc, JPMorgan Chase & Co, Citigroup Inc. a Morgan Stanley.
Přestože ceny pšenice a dalších základních potravin klesly ze svého maxima v posledních měsících, jsou podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství stále výrazně vyšší než loni, takže miliony lidí jsou ohroženy hladem.
Světový potravinový program odhaduje, že až 828 milionů lidí chodí každou noc spát hladových a počet lidí postižených akutním nedostatkem potravin se od roku 2019 zvýšil ze 135 milionů na 345 milionů.
Ceny energií se také snížily, ale zůstávají vysoké, což přispívá ke krizi životních nákladů v celé Evropě a dalších částech světa.
„Kapitalisté vydělávají na bídě lidí,“ napsal na Twitteru Salvatore De Rosa, výzkumník z Lund University’s Center for Sustainability Studies, v reakci na zprávy agentury Bloomberg.
Banky na Wall Street nejen těžily z rostoucích cen komodit, ale také tyto vysoké ceny aktivně podporovaly, říkají odborníci.
„Jsme na trhu, kde spekulanti ženou ceny nahoru,“ řekl v červenci pro Mongabay Michael Greenberger, bývalý šéf divize obchodování a trhy americké Commodity Futures Trading Commission.
„Komoditní trhy mají sloužit jako zajišťovací trhy pro ty, kteří obchodují s danou komoditou,“ řekl Greenberger. „V případě pšenice by to měli být farmáři a lidé, kteří pšenici kupují. Ale když se na to podíváte, jsou to banky, kdo kontroluje tuto cenu.“
„Je příliš snadné říci, že válka na Ukrajině vychýlila všechny tyto trhy z rovnováhy, nebo že jsou rozbité dodavatelské řetězce a přístavy, a že existuje důvod pro toto zvýšení cen,“ dodal Greenberger. „Odhaduji, že nejméně 10 % až 25 % ceny je diktováno deregulovanou spekulativní aktivitou.“
