Bude Moldavsko dalším místem vojenského konfliktu NATO s Ruskem?

Bude Moldavsko dalším místem vojenského konfliktu NATO s Ruskem?

Již několik měsíců se objevují nejen informace o několika útocích na oblast Podněstří, která je v rámci Moldavska něco jako Donbas na Ukrajině, ale také se již měsíce pokračuje v dodávkách zbraní do této země. Vše napovídá tomu, že se zde skutečně něco chystá. Nedávno přispěla zbraněmi EU a nyní poslalo  Německo moldavské vládě 77 milionů eur.

Co vše tedy nasvědčuje rozšíření konfliktu i do této země?

Na pozadí války na Ukrajině by se Moldavsko mohlo stát dalším nebezpečným místem problémů ve východní Evropě. Bývalá sovětská republika, považovaná za chudobinec Evropy, je ve sféře vlivu Západu i Ruska, a proto se předpokládá, že geopolitický konflikt v regionu je od rozpadu SSSR nevyhnutelný. Současný vývoj bezpečnostní politiky ukazuje, že konflikt o Moldavsko již skutečně začal a že by mohl v budoucnu eskalovat.

Moldavské vedení se však za posledních 30 let vždy dokázalo takovému sporu vyhnout, protože na mezinárodní scéně vždy zaujímalo neutrální postoj. Tento postoj byl částečně způsoben tím, že obyvatelstvo Moldavska bylo rozděleno v otázce strategického směřování jejich země. Někteří lidé byli proruští a pro partnerství s Ruskem, jiní chtěli „patřit do Evropy“.

Vztahy mezi těmito skupinami obyvatelstva se však postupem času stále více měnily, takže většina dnešních Moldavanů zjevně preferuje sbližování se Západem. Tento proces šel ruku v ruce se stále prozápadnější orientací politických a ekonomických elit v Kišiněvě, která v některých případech dokonce podporovala protiruské nálady v zemi.

Když se k moci dostala prezidentka orientovaná na EU Maja Sandu (viz titulek), která má rovněž rumunské občanství a je tedy považována za občanku EU, Moldavsko nastoupilo prozápadní a zároveň protiruský kurz.

Tento kurz je však problematický a mohl by vést ke konfliktu s Kremlem, protože velká část moldavské společnosti se stále přiklání k Rusku. Především obyvatelstvo separatistického regionu Podněstří, které se v roce 1992 v důsledku občanské války oddělilo od Moldavska, je stále proruské a nechce, aby byl zničen tradiční vztah s Moskvou.

Bez ohledu na tento vnitromoldavský problém podnikají západní státy patřičné kroky, aby přesvědčily vedení v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby se ještě důrazněji postavilo proti Rusku. Především USA využívají současné politické rovnováhy sil v Moldavsku k ovlivnění vztahů mezi Kišiněvem a Moskvou v neprospěch Rusů.

Řada odborníků je proto přesvědčena, že se Západ připravuje na nebezpečnou konfrontaci mezi oběma zeměmi. Stejně tak i známý řecký politolog Paul Antonopoulos, který v článku uvádí, že Spojené státy v posledních dvou letech utratily téměř 1 miliardu dolarů na reformy v Moldavsku, aby podpořily protiruskou rétoriku a zajistily prozápadní směřování republiky.

Expert se domnívá, že ekonomické reformy mají za cíl orientovat moldavskou ekonomiku na západní trhy, protože válka na Ukrajině ovlivnila obchodní koridory, dodavatelské řetězce a poptávku po produktech. Američtí představitelé dokonce otevřeně připustili, řekl Antonopoulos, že ve Washingtonu existují plány na ukončení obchodních a ekonomických vazeb mezi Moldavskem a Ruskem.

Podle agentury TASS také Spojené státy a další západní země vyčlenily prostředky na ovlivňování veřejného mínění v Moldavsku. Podle toho je velká část lidí, kteří se podílejí na utváření veřejného mínění v republice, jako politici, odborníci nebo novináři, závislá na dotacích ze Západu.

Do tohoto problému je zapojena i Velká Británie, která například zvažuje možnost dodávek zbraní do Moldavska a výcviku moldavské armády v rámci NATO. Podle listu The Telegraph britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová loni v květnu poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin chce vytvořit „Velké Rusko“ a že „tváří v tvář ruské invazi na Ukrajinu musí být Moldavsko trvale schopno se bránit.“ 

Vláda v Kišiněvě takové protiruské iniciativy zemí NATO vítá a nevyhýbá se ani dalšímu napjatému vztahu s Moskvou.  Prezidentka  Sanduová chce stáhnout ruské mírové síly z Podněstří, protože ruská přítomnost porušuje neutralitu Moldavska.

S masivními dodávkami zbraní a masivním budováním armády by Západ mohl přesvědčit moldavskou vládnoucí elitu, aby dále posílila již nastoupený protiruský kurz, dokud napětí mezi Kišiněvem a Moskvou v pravý čas nevypukne v horký konflikt.

To, že Západ takovými plány zjevně přiživuje konfrontaci s Ruskem, nevěstí pro Moldavsko nic dobrého. Protože republice vzhledem k vývoji v sousední zemi hrozí pád pod kola velmocí. A jak se již stalo na Ukrajině, nevyřešený konflikt mezi centrální mocí a proruskými částmi země může posloužit i jako rozbuška vojenského konfliktu mezi Kišiněvem a Moskvou.

V odtrženém Podněstří, kde se obyvatelé v referendu vyslovili pro sblížení s Ruskem, se o vývoji v regionu projevují vážné obavy. Obyvatelé Tiraspolu, hlavního města neuznané republiky, považují ruskou armádu za garanta míru a jsou rozhodně proti stažení ruských jednotek. Konflikt v Podněstří proto pravděpodobně nedosáhne rychlého urovnání, což znamená, že by se tento konflikt mohl v pravý čas znovu rozhořet.

Podle agentury TASS je Moldavsko zatahováno do geopolitických her Západu proti Rusku a je využíváno jako politický nástroj proti Moskvě. To si myslí také moldavský exprezident Igor Dodon. To je podle jeho názoru hlavní důvod, proč Kišiněv získal status kandidáta na členství v EU.

Dodon řekl: „Ve skutečnosti jsme se stali kandidáty na nové politické a vojenské experimenty se smutným příkladem Ukrajiny. A spěch, s jakým jsme spolu s Ukrajinou bez nezbytných reforem a tváří v tvář politickému režimu PAS (Strana akce a solidarity, politická síla prezidentky Sanduaové), která se mění v diktaturu a hrubě porušuje základy právního státu a základních svobod občanů, potvrzuje, že Moldavsko hraje roli pěšáka v geopolitické hře Západu“.

Moldavská republika kvůli své současné státní politice nejen přijde o výhodné ekonomické vztahy se svými partnery na východě, ale zemi podle bývalé hlavy státu hrozí i ztráta části území – Podněstří.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 8 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout