Rusko není závislé na obchodu se Západem – obchod mezi jüanem a rublem se zvyšuje o 1000 procent

Rusko není závislé na obchodu se Západem – obchod mezi jüanem a rublem se zvyšuje o 1000 procent

Od samého začátku protiruských sankcí bylo jasné, že míří zejména na Evropu, která má být ekonomicky zničena, což je samozřejmě plně v souladu s plány Agendy 2030, resp. Velkého resetu. Ale je třeba brát v potaz i fakt, že na zničené ekonomice vždy vydělávaly USA. Zřejmě již dříve, než došlo k obsazení Ukrajiny, počítalo Rusko s tím, že tentokrát budou sankce mnohem horší než v roce 2014 po převzetí Krymu. I proto mělo jistě v záloze náhradní trhy, kde lze zboží odmítnuté Západem nabídnout. A zájem o ropu, plyn a mnohé další nerostné bohatství je velký.

Vše tedy jistí spolupráce se zeměmi jako Čína nebo Indie, ale i se zeměmi Jižní Ameriky a Afriky. Každopádně faktem je, že drtivá většina zemí světa o protiruských sankcích od samého začátku ani neuvažovala. Rusko se tak nyní soustřeďuje na tyto země, kterým má co nabídnout. Evropa, která sama o sobě nemá dostatek nerostného bohatství, nyní musí hledat za Rusko náhradu. Nové trhy jsou ovšem vzdálenější a logicky i dražší, navíc ne ve všech komoditách lze celoevropskou poptávku uspokojit.

Sankce proti Rusku navíc dedolarizují ruskou ekonomiku. V obchodu s Čínou už americká měna téměř nehraje roli. Obě země se spoléhají na své vlastní měny – jüan a rubl.

Nová zpráva americké finanční zpravodajské služby „Bloomberg“ jen nadcházející dedolarizaci potvrzuje. V souladu s tím se obchod mezi Ruskem a Čínou v příslušných národních měnách rubl a jüan od začátku invaze na Ukrajinu zvýšil o 1 067 procent na ekvivalent téměř 4 miliard dolarů. Obě země se letos snažily posílit své vazby oznámením přátelství „bez hranic“, jehož přímým cílem je čelit americkému vlivu na globální ekonomiku.

Podle agentury Bloomberg vzrostl čínský obchod s Ruskem v březnu meziročně o 12 procent, což je rychleji než obchod se zbytkem světa. Ruský dovoz z Číny klesl, ale obchod vzrostl opačným směrem, pravděpodobně kvůli vyšším cenám energií. Rusko v dubnu uvedlo, že očekává, že obchod s Čínou dosáhne do roku 2024 asi 200 miliard dolarů, což je nárůst ze 150 miliard dolarů v loňském roce.

Mezitím přísné americké sankce proti Rusku a přísné kapitálové kontroly zavedené Moskvou vedly k drastickému poklesu obchodu mezi dolarem a rublem. Podle agentury Bloomberg klesl objem obchodu dolar-rubl na nejnižší úroveň za posledních deset let. Dedolarizace Ruska (a také Číny) tak neustále postupuje. Samotné Rusko se však obává, že přílišná závislost na Číně by z velmoci udělala „klientský stát“ Pekingu.

O to důležitější je, aby vlivné síly v Moskvě zintenzivnily bilaterální obchod v rámci společenství BRICS a zajistily tak větší diverzifikaci. Kromě toho existují další země „globálního Jihu“, včetně Latinské Ameriky a Afriky, které jsou stále otevřeny obchodu s Ruskem – a to i bez nutnosti používat dolary. A dokonce i na Západě vedeném USA existuje odpor k úplnému přerušení ekonomických vztahů s Ruskem.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 14 Průměrně: 4.3]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout