Srbsko tvrdí, že bylo vydíráno kvůli hlasování v OSN proti Rusku

Naskýtá se otázka, kolik dalších zemí bylo pod stejným nedemokratickým nátlakem? Jistě nešlo v tomto směru pouze o Srbsko. Mnoho zemí závisí na humanitární pomoci od Západu, pak si netroufnou hlasovat proti vůli těch, kdo tyto země „živí.“

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek rozhodlo o vyloučení Ruska z Komise pro lidská práva organizace. Srbsko, které hlasovalo pro vyloučení, říká, že bylo vydíráno kvůli hlasování OSN proti Rusku.

Srbský prezident Aleksandar Vučič řekl, že jeho země byla vyhlídkou na sankce proti jeho zemi donucena podpořit ruské vyhoštění z Rady OSN pro lidská práva.

Bělehrad, který vždy udržoval dobré vztahy s Moskvou, se tento týden připojil k ostatním západním zemím, které hlasovaly proti Rusku v reakci na vojenskou invazi na Ukrajinu. „Naše původní rozhodnutí bylo zdržet se hlasování,“ řekl Vučič ve čtvrtek. „Ale pak jsme byli vystaveni nesčetným a obtížným tlakům.“

„Řekli: víte, že se rozhoduje, zda bude Srbsko vyňato z balíčku sankcí na (ruskou) ropu a zda bude moci dovážet ropu po 15. květnu?“ řekl prezident. Přirovnal možný účinek sankcí na Srbsko k „jadernému úderu“.

Srbsko na rozdíl od EU neuvalilo na Rusko žádné sankce. „Republika Srbsko se domnívá, že není v jejím životně důležitém politickém a ekonomickém zájmu uvalit sankce na jakoukoli zemi,“ řekl Vučič a dodal, že chce udržovat pozitivní vztahy jak s Evropskou unií, tak s Ruskem.

Bělehrad již dříve uvedl, že ztráta přístupu k ruské energii by byla pro srbskou ekonomiku škodlivá. Srbské zpravodajské zdroje v pátek s odvoláním na zdroje v Bruselu uvedly, že Srbsko bude osvobozeno od možných sankcí proti ruské ropě a plynu.

Mluvčí EU Peter Stano  řekl, že EU očekává, že Bělehrad přijme opatření proti Rusku nebo uvalí vlastní sankce.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek rozhodlo o vyloučení Ruska z Komise pro lidská práva organizace. Srbsko bylo jedním z 93 členských států, které hlasovaly pro pozastavení.

EU zablokovala ruské dodávky uhlí, ale dosud se zdržela zákazu dovozu ropy a plynu. Předseda Evropské rady Charles Michel však ve středu uvedl, že sankce proti ruské ropě a plynu budou „dříve či později“ nezbytné. Záhy pak pro embargo hlasovala většina europoslanců.

Poté, co Ukrajina odmítla dodržovat ustanovení minských dohod z roku 2014 a po následném ruském uznání donbaských republik Doněck a Lugansk, zahájila Moskva na konci února ofenzívu proti sousední zemi. Minský protokol vyjednaný Němci a Francouzi měl dát separatistickým oblastem zvláštní postavení v rámci ukrajinského státu.

Od té doby Rusko trvá na tom, aby byla Ukrajina  neutrální zemí, která by se nepřipojila k vojenské alianci NATO pod vedením USA. Kyjev považuje ruskou invazi za neoprávněnou a odmítá tvrzení Ruska, že plánuje znovu vojensky dobýt oba regiony.

K uvedenému jen připomínám, že donedávna byla ve vedení této Komise pro lidská práva OSN Saúdská Arábie, kde jsou nejen každý den pošlapávána práva bezvěrců či žen, uplatňováním nejtvrdší formy práva šaría, ale země vede velmi krvavou válku v Jemenu, kde již za sedm let páchání genocidy zabila desetitisíce dětí a žen. Válka vedená Saúdskou Arábií zde navíc způsobila i značné poničení infrastruktury a hladomor.

Ovšem OSN se neštítila uvést Saúdskou Arábii do předsednictví, přičemž téměř všechny země, které nyní hlasovaly proti Rusku, považují Saúdskou Arábii za spojeneckou zemi, aniž by jim dlouholeté vraždění vadilo. A to nehovořím o názorové opozici, kterou saúdskoarabský despotický režim nechá v případě nutnosti třeba rozpustit kyselinou….