Podle pandemické smlouvy by měla mít WHO možnost trestat země, které se nařízením nepodřídí

Podle pandemické smlouvy by měla mít WHO možnost trestat země, které se nařízením nepodřídí

Jak již víte, tak pandemická smlouva WHO, která má v oblastech zdravotnictví a klimatické nouze plně předat kompetence do rukou de facto Gatesem (resp. vakcinačními firmami) vlastněné WHO, stanovuje v těchto oblastech nadřazené kompetence WHO nad jakýmikoli zákony dané země, ale i nad ústavami členských zemí. Příkazy WHO budou muset být bez sebemenších námitek plněny. 

To vše již víte, ale o čem se zatím nikde nepsalo je, co by se dělo, kdyby nějaká země nařízení WHO nedodržovala. Na okraj jen poznamenávám, že k podobné situaci může samozřejmě dojít jen tehdy, kdyby se v jakékoli zemi zvolila nějakým „omylem“ taková vláda, která by nadřazenost WHO neakceptovala.

Jak jste sami mohli vidět v případě „covidového divadla“, tak většina vlád – i bez pandemické smlouvy – nadšeně podlézala WHO zaváděním i těch nejnesmyslnějších restrikcí, čímž tyto vlády prokázaly svoji oddanou podřízenost, přičemž naše předchozí vláda si z pohledu globalistů vedla se svými nejdelšími lockdowny v Evropě takřka nejlépe.

Nová vláda pak ihned po svém nástupu dala najevo, že se podobně jako minulá hodlá plně podřizovat příkazům WHO a dokonce zcela nezákonnou cestou schválila pandemický zákon tak, jak to po členských zemích WHO požaduje. U nás tedy rozhodně nehrozí, že by lid zvolil někoho, kdo by si dovolil WHO jakkoli odporovat. U nás ani globalisté nepotřebují falšovat volby…

Nicméně mohou se vyskytnout buřičské země – a to kdekoli ve světě. Ne všude jsou voliči tak věrnými podporovateli slouhů globalistů jako u nás nebo v Německu a mnoha dalších zemích a ne všude lze volby falšovat tak, jak jsme to mohli vidět v USA.

Co se pak bude dít v případě, že nějaká vláda odmítne nařízení WHO plnit?

Smlouva by měla mít adaptabilní systém pobídek, který stanoví sankce, jako jsou veřejné důtky, hospodářské sankce nebo odepření výhod.

  • Pokud nahlásíte vypuknutí nemoci včas a budete se řídit pokyny WHO, získáte finanční prostředky na boj proti epidemii.
  • Pokud nenahlásíte vypuknutí nákazy nebo se nebudete řídit pokyny WHO, ztratíte mezinárodní pomoc a budete čelit obchodním embargům a sankcím.

Dohromady by tato navrhovaná pravidla doslova vytvořila pobídky k hlášení možných „ohnisek nemocí“. Daleko od toho, aby globalisté z WHO zabránili „budoucím pandemiím“, ale blízko k tomu, aby je aktivně propagovali.

To, že národní vlády, které odmítají hrát s globalisty jejich hru, jsou potrestány, a že ty, které ji hrají, jsou podplaceny, není nic nového. Už jsme to viděli s Covidem, kde fungoval jak systém úplatků pro poslušné, tak trestů pro neposlušné.

Dvě africké země – Burundi a Tanzanie – měly prezidenty, kteří zakázali WHO vstup na jejich hranice a odmítli se podílet na pandemickém divadle. Oba prezidenti zemřeli nečekaně během několika měsíců od tohoto rozhodnutí, jen aby byli nahrazeni novými prezidenty, kteří okamžitě změnili covidovou politiku jejich předchůdce.

Méně než týden po smrti prezidenta Pierra Nkurunzizy MMF souhlasil s tím, že Burundi odpustí vládní dluh ve výši téměř 25 milionů dolarů na boj proti „krizi“ Covid19.

Jen pět měsíců po smrti prezidenta Johna Magufuliho obdržela nová tanzanská vláda od MMF 600 milionů dolarů na „boj proti pandemii Covid19“.

Je celkem jasné, co se tady stalo, že?

Globalisté podporovali převraty a odměňovali pachatele „mezinárodní pomocí“. Návrhy pandemické smlouvy by tento proces legitimizovaly pouze tím, že by jej přesunuly z tajných kanálů na otevřené, oficiální kanály.

Nyní, než budeme diskutovat o důsledcích nových pravomocí, připomeňme si moc, kterou WHO již má:

  • Světová zdravotnická organizace je jedinou institucí na světě, která je oprávněna vyhlásit „pandemii“ nebo ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC).
  • Generální ředitel WHO – nevolený úřad – je jedinou osobou s touto pravomocí.

Už jsme viděli, jak WHO zneužívá tyto pravomoci, aby vytáhla pandemii z klobouku… a to nemluvíme o Covidu.

Před rokem 2008 mohla WHO vyhlásit pandemii chřipky pouze tehdy, pokud došlo k „obrovskému počtu úmrtí a nemocí“ a výskytu nového a odlišného podtypu. V roce 2008 WHO změnila definici „pandemie chřipky“, aby odstranila tyto dvě podmínky.

Jak bylo zdůrazněno v dopise z roku 2010 pro British Medical Journal, tyto změny znamenaly, že „mnoho virů sezónní chřipky by mohlo být klasifikováno jako pandemická chřipka“.

Kdyby WHO tyto změny neprovedla, epidemie prasečí chřipky v roce 2009 by nikdy nebyla nazývána pandemií a pravděpodobně by prošla bez povšimnutí.

Místo toho desítky zemí utratily miliony a miliony dolarů za vakcíny proti prasečí chřipce, které nepotřebovaly a které nefungovaly v boji proti „pandemii“, která vedla k méně než 20 000 úmrtím. Mnozí z těch, kteří radili WHO, aby vyhlásila prasečí chřipku za ohrožení veřejného zdraví, měli později prokazatelné finanční vazby na výrobce vakcín.

Navzdory tomuto historickému příkladu do očí bijící korupce by navrhovaná klauzule pandemické smlouvy ještě více usnadnila vyhlášení PHEIC. Podle zprávy z května 2021 „Covid19: Make it the Last Pandemic“:

Budoucí prohlášení generálního ředitele WHO o PHEIC by měla být v odůvodněných případech založena na zásadě předběžné opatrnosti.

Ano, navrhovaná smlouva by mohla generálnímu řediteli WHO umožnit vyhlásit globální stav nouze, aby se zabránilo potenciální pandemii, nikoli v reakci na ni. Jakási prevence pandemie. Tedy vůbec nemusí existovat pandemie jako taková, lockdown nebo povinné očkování může WHO vyhlásit ve všech členských zemích třeba jen kvůli výskytu pár set případů nějaké infekce v Nigérii, Peru, Malajsii nebo kdekoli jinde daleko od Evropy…

V kombinaci s navrhovanou „finanční pomocí“ rozvojovým zemím, které hlásí potenciální mimořádné zdravotní situace, je jasné, o co usilují – v podstatě uplácejí vlády třetího světa, aby poskytly WHO záminku pro vyhlášení výjimečného stavu na celé planetě.

Již známe další důležité body, které budou pravděpodobně zahrnuty do pandemické smlouvy. Téměř jistě bude učiněn pokus zavést mezinárodní očkovací pasy a poskytnout finanční prostředky velkým farmaceutickým společnostem, aby mohly vyrábět „vakcíny“ rychleji a rychleji a s ještě menším počtem bezpečnostních testů.

To vše by však mohlo blednout ve srovnání se zákonnými pravomocemi udělenými generálnímu řediteli WHO (nebo jakémukoli jinému „nezávislému“ orgánu) trestat, kárat nebo odměňovat národní vlády.

„Pandemická smlouva“, která by potlačila nebo převážila nad národními nebo místními vládami, by delegovala nadnárodní pravomoci na nevoleného byrokrata nebo „odborníka“, který by je mohl uplatňovat podle vlastního uvážení a zcela subjektivních kritérií.

To je samotná definice totalitního technokratického globalismu.

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 11 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout