Možná již víte, že se včera v německém Bundestagu hlasovalo o povinném očkování. Návrh na zavedení povinného očkování pro všechny občany nad 60 let byl nakonec zamítnut. Hlasovaly pro něj jen dvě vládní strany – socani a zelení plus několik málo jedinců z jiných stran. Zdá se, že v Německu již mají politici strach, protože lži – hlavně po odtajnění dokumentů o klinických testech vakcín Pfizer – začínají vycházet najevo.
Již nyní se ví, že Pfizer v mnoha záležitostech lhal nebo některé nepříznivé skutečnosti zatajoval. A pokud na problémy rádoby vakcín upozornili nezkorumpovaní odborníci, tak byli umlčováni. Jako pravda se nakonec ukázalo být například to, že genová injekce je nakažlivá, takže se může přenést z očkovaného na neočkovaného. Tuto skutečnost uvádí v části dokumentů, odtajněných 1.4., dokonce sám Pfizer.
Stejně tak je již nepochybné, že genové preparáty poškozují plod u těhotných nebo mohou vyvolat potrat. V nově zveřejněných dokumentech se také potvrzuje, že jsou preparáty obzvlášť nebezpečné pro mladé muže, nejčastěji ve věku kolem puberty až do zhruba 25 let. I to je důvod, proč odpadá tolik sportovců. Pfizer tato fakta potvrzuje v odtajněných spisech, ovšem původně uváděl, že se injekce vyplatí všem věkovým skupinám. Ani nechci domýšlet, jak dopadne odtajnění účinku v případě mladších dětí.
Ale zpět do Německa, kde nyní řeší přímo explozi problémů s vedlejšími účinky genových injekcí, zcela neprávem nazývaných „očkování“. Vzhledem k tomu, že u nás byl tlak na to, aby si lidé tyto jedy aplikovali stejně úporný, můžeme velký výskyt vedlejších účinků, které se nejčastěji objevují až měsíce po aplikaci „vakcín“, očekávat i u nás.
Mýtus o „očkování bez vedlejších účinků“ (Karl Lauterbach) se před našima očima rozpadá na prach. Je třeba si uvědomit, že lékaři a vědci jako jsou Dr. Gunter Frank, Dr. Jochen Ziegler a Dr. Andreas Zimmermann informují o neúčinnosti a nebezpečích „očkování“ proti Covidu již od listopadu 2020.
Brzy varovali před slepou vírou ve vládní očkovací propagandu a varovali i před plošným výskytem vedlejších účinků. Dr. Ziegler například napsal:
„Pravděpodobně budeme čelit humanitární krizi od 12/2021 do 12/2022 (jeden až dva roky po zahájení očkovacích kampaní), pokud se potvrdí obavy ze střednědobých až dlouhodobých účinků očkování. Pokud by každý tisící očkovaný člověk v důsledku očkování vážně onemocněl, měli bychom – na rozdíl od covidové „pandemie“ – skutečnou společensko-lékařskou pohotovost.
Kromě tíživé situace obětí, které byly očkovány z dobré vůle v poselstvích státu a médií, by došlo také k zásadní krizi důvěry ve stát a jeho instituce. Za normálních okolností a předchozích dobře podložených standardů pro schvalování by tyto vakcíny měly být okamžitě staženy z trhu.“
Ve skutečnosti se nyní objevuje stále více hlasů oznamujících četné a masivní škody způsobené očkováním. Například Fakultní nemocnice Marburg zřídila speciální ambulanci pro pacienty s vedlejšími účinky po očkování proti covidu. Nyní dostávají 200 až 400 e-mailů denně. Čekací listina se rozrostla na přibližně 800 pacientů.
Berliner Zeitung zveřejnil rozhovor s berlínským lékařem Erichem Freislebenem, jehož praxe je prakticky „zaplavena“ pacienty s vedlejšími účinky vakcíny. Již v květnu 2021 zažil, že po očkování proti covidu zachytil masivní poškození u do té doby zcela zdravého 62letého pacienta: plicní embolie, koagulační procesy ve střevech, nakonec trombóza sinusové žíly. Smrt. Freisleben si všiml především dvou věcí: koagulačních procesů, které probíhají v průběhu měsíců, ale jichž si člověk zprvu ani nevšimne, a autoimunitních procesů ve zvláštní formě.
Lidé, kteří si stěžují na kombinaci závratí, kožních příznaků, bodání v kloubech a těžké únavy a přemýšlejí o spojení s jejich očkováním, důsledně uvádějí, že je lékaři neberou vážně, symptomy považují za psychosomatické nebo jim tvrdí, že si vymýšlí.
Freisleben popisuje, že patologové našli masové autoimunitní reakce v pitvaných tělech. Zdá se, že spike proteiny nejsou, jak se předpokládalo, rozloženy v těle do dvou dnů, ale hnízdí v cévách, takže imunitní systém způsobuje malé záněty.
Podle Freislebena počet vedlejších účinků vakcíny daleko převyšuje počet případů dlouhého Covidu: „Mám v léčbě osm lidí s vážnějšími přetrvávajícími dlouhodobými příznaky Covidu. Pokud odečtu pacienty, kteří ke mně přišli zejména kvůli vedlejším účinkům vakcíny, mám 40 pacientů z mé pravidelné klientely se závažnými vedlejšími účinky vakcíny. Nejsou schopni pracovat a mají příznaky, které masivně omezují jejich životy.“ Odhaduje případy závažných vedlejších účinků vakcíny na tři procenta. To by se týkalo více než jednoho milionu lidí jen v Německu:
„Viděl jsem možná pět nebo šest případů vedlejších účinků vakcín za 35 let práce jako praktický lékař. Nyní jsem jich za rok napočítal 96 jen u covidové vakcíny. To je neúměrné.“
Musí být jasně řečeno, že zde máme co do činění se zcela novou, příliš rychle vyvinutou očkovací technologií. Nežádoucí účinky měly být pečlivě zdokumentovány a korelace zkoumány. Zatím nevíme, co nové mRNA vakcíny dělají s naším imunitním systémem.
Freisleben vysvětluje skutečnost, že mezi lékaři se silnou agendou nejen v Německu, které tvrdohlavě spoléhá na očkování jako na jedinou cestu z pandemie a neumožňuje vznik pochybností, aby se nesnížila ochota očkovat, stále nenastal žádný rozruch. Není divu, že lékař je jasně proti povinnému očkování. Jedná se o „masivní zásah do těla“ a je prokazatelný nesmysl, že neočkovaní lidé by ohrožovali ostatní více než očkovaní lidé.
Freisleben se navíc obává zlověstného vlivu koncentrované finanční moci několika globálních hráčů, většinou z farmaceutického průmyslu, kteří z 80 procent financovali WHO: „Povinné očkování by široce otevřelo dveře zneužívání.“
K uvedenému jen dodávám, že vlády ani nepotřebují schvalovat povinné očkování, aby k němu občany přinutily. V budoucnu již postačí, když jej nařídí WHO (na niž se pak vlády vymluví) a na základě pandemické smlouvy a národních pandemických nouzových zákonů se zavedou i bez souhlasu parlamentů, neboť pokyny WHO budou podle pandemické smlouvy nadřazeny rozhodnutím parlamentů členských zemí WHO…
