Saúdská Arábie uvažuje o přijetí jüanu za prodej ropy do Číny, to může postupně položit petrodolar

Saúdská Arábie uvažuje o přijetí jüanu za prodej ropy do Číny, to může postupně položit petrodolar

v tomto článku bylo naznačeno, že válka přinese benefity zejména Číně. Přesně v duchu známého pořekadla, že když se dva perou, třetí se směje.

Zatímco hlavním poraženým celé války bude EU, hlavním vítězem pak bude Čína. USA  zůstanou někde uprostřed. Na válce – jako na každé jiné dosud – samozřejmě vydělá, ovšem zároveň se zdá, že roli hegemona postupně skutečně přebere Čína. Saúdská Arábie si jistě stávající situaci uvědomuje a začíná se víc koncentrovat právě na Čínu.

Ostatně, Evropa i Bidenovské USA hodlají postupně přejít na zelenou politiku, což znamená i odstoupení od fosilních paliv. A Saúdská Arábie stojí i leží na ropě. Bez ní by to byl stále jen bezvýznamný chudý státeček v poušti….

Jedním ze základních kamenů posledních 40 let a jistotou, která podpírala rezervní status dolaru, byla globální finanční soustava založená na petrodolaru – svět, v němž producenti ropy prodávali své produkty do USA (a zbytku světa) za dolary, které pak převedli na aktiva denominovaná v dolarech, zatímco investovali na trzích denominovaných v dolarech, čímž  založili USD jako světovou rezervní měnu a zároveň posílili pozici USA, jako nesporné finanční supervelmoci světa.

Tyto časy se však chýlí ke konci.

Saúdská Arábie nyní aktivně jedná s Pekingem o ocenění části svých prodejů ropy do Číny v juanech. To je krok, který by mohl nejen paralyzovat dominanci petrodolaru na globálním trhu s ropou a znamenat další posun největšího světového vývozce ropy směrem k Asii, ale také krok, který se přímo zaměřuje na srdce amerického finančního systému, který využil rezervního statusu dolaru, tím, že vytiskne tolik dolarů, kolik je zapotřebí k financování vládních výdajů za posledních deset let.

Podle zprávy rozhovory s Čínou o ropných kontraktech za cenu jüanu probíhají již po dobu šesti let, ale letos se zrychlily, protože Saúdové jsou stále více nespokojeni s desetiletími amerických bezpečnostních závazků bránit království.

Saúdové jsou rozhněváni nedostatkem americké podpory pro jejich intervenci v Jemenu a pokusem Bidenovy administrativy uzavřít dohodu s Íránem o jeho jaderném programu. Saúdští představitelé uvedli, že byli šokováni stažením USA z Afghánistánu v loňském roce.

Čína nakupuje více než 25% ropy, kterou Saúdská Arábie vyváží, a pokud by byla cena uvedena v jüanech, tyto prodeje by posílily pověst čínské měny a postavily čínskou měnu na cestu k tomu, aby se stala globální rezervní měnou – petroyuanem.

Přechod na (petro)jüajský systém by byl velkým posunem pro Saúdskou Arábii, pokud by ocenila byť jen část ze svých zhruba 6,2 milionu barelů vývozu ropy denně v čemkoli jiném než v dolarech, protože většina globálních prodejů ropy – kolem 80% – se uskutečňuje v dolarech a Saúdové obchodují v dolarech od roku 1974 na základě dohody s Nixonovou administrativou. Dohoda zahrnovala bezpečnostní záruky pro království, které od té doby obchodovalo s ropou výhradně v dolarech. Zdá se, že Saúdové už nestojí o americké bezpečnostních záruky a místo toho mění svou loajalitu směrem  k Číně.

V březnu 2018 Čína v rámci svého úsilí o to, aby její měna byla obchodovatelná globálně, zavedla ropné kontrakty s cenami v jüanech, ale ty nemohly změnit dominanci dolaru na trhu s ropou, zejména proto, že americký dolar zůstal preferovanou měnou pro vývozce ropy. Použití dolaru se stalo nebezpečím pro Čínu, zhoršeným americkými sankcemi proti Íránu kvůli jeho jadernému programu a proti Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu.

Dnešní historická změna není zrovna překvapením: Čína se v posledních letech stále více dvoří saúdskému království, podporuje Saúdskou Arábii při stavbě vlastních balistických raket, radí ohledně jaderného programu a investuje do oblíbených projektů korunního prince Mohammeda bin Salmana v Neomu, futuristickém novém městě.

Mezitím se vztahy mezi Saúdskou Arábií a USA za prezidenta Bidena zhoršily. Ten ve volební kampani v roce 2020 řekl, že království je vyvrhelem kvůli vraždě saúdského novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018. Princ Mohammed, který podle amerických zpravodajských služeb údajně nařídil vraždu Chášukdžího, se minulý měsíc odmítl zúčastnit rozhovoru mezi Bidenem a saúdským vládcem králem Salmánem.

USA jsou nyní jedním z největších světových producentů ropy, což znamená drastický obrat od roku 1980, kdy USA dovážely 2 miliony barelů saúdské ropy denně, ale toto číslo kleslo na méně než 500 000 barelů denně v prosinci 2021. Naproti tomu čínský dovoz ropy se v posledních třech desetiletích zvýšil v souladu s rostoucí ekonomikou země. Saúdská Arábie byla hlavním dodavatelem ropy do Číny v roce 2021 s 1,76 miliony barelů denně, následovaná Ruskem s 1,6 miliony barelů denně, podle údajů čínské Generální celní správy.

„Dynamika se dramaticky změnila. Vztahy mezi USA a Saúdy se změnily, Čína je největším dovozcem ropy na světě a nabízí království mnoho lukrativních pobídek,“ řekl saúdský představitel obeznámený s rozhovory.

„Čína nabídla království vše, co si dokážete představit,“ řekl úředník.

Vysoký americký představitel řekl, že myšlenka Saúdů prodávat ropu v jüanech do Číny byla velmi agresivní a ne příliš pravděpodobná. Úředník řekl, že Saúdové vyjádřili tuto myšlenku i v minulosti, když existovalo napětí mezi Washingtonem a Rijádem.

Je samozřejmě možné, že by Saúdové mohli ustoupit. Denní výměna milionů barelů ropy z dolarů na jüan by mohla otřást saúdskou ekonomikou, jejíž měna, rijál, je vázána na dolar. Poradci prince Mohammeda ho varovali před nepředvídatelnými ekonomickými škodami, pokud bude spěchat s realizací plánu. Možná se Saúdská Arábie právě připravuje na den, kdy bude zrušeno navázání na dolar, aby se přerušilo poslední důležité spojení s USA.

Větší prodej v jüanu by Saúdskou Arábii těsněji spojil s čínskou měnou, která není mezinárodními investory dobře přijímána kvůli přísným kontrolám Pekingu. Pokles prodeje ropy v méně stabilní měně by také mohl podkopat fiskální výhled saúdské vlády.

Dopad na saúdskou ekonomiku by pravděpodobně závisel na množství ovlivněných prodejů ropy a ceně ropy. Někteří ekonomové se domnívají, že odklon od prodeje ropy v dolarech by diverzifikoval příjmovou základnu království a nakonec by mohl vést k vázání rijálu na koš měn, podobně jako je to s dinárem v Kuvajtu.

„Pokud se to stane nyní, v době vysokých cen ropy, nebude to vnímáno negativně. Spíše by to bylo vnímáno jako prohloubení vztahů s Čínou,“ uvedla Monica Malik, hlavní ekonomka Abu Dhabi Commercial Bank.

Zatímco Saúdové stále plánují vypořádat většinu ropných transakcí v dolarech, přechod již začal a tento krok by mohl svádět další producenty, aby vyrovnali svůj čínský vývoz také v juanech. Dalšími významnými dovozci ropy do Číny jsou Rusko, Angola a Irák.

„Trh s ropou a obecněji celý globální komoditní trh je pojistkou pro status dolaru jako rezervní měny,“ řekl ekonom Gal Luft, spoluředitel Washingtonského institutu pro analýzu globální bezpečnosti, který je spoluautorem knihy o dedolarizaci. „Pokud bude tento blok odstraněn ze zdi, zeď se začne hroutit.“

K uvedenému ještě dodávám, že jisté odtržení od Západu dala Saúdská Arábie najevo například i návratem k popravám, které dosud právě na přání Západu docela omezovala. Ovšem v posledních dvou letech přestala země od tohoto omezování se v uplatňování práva šaría v praxi ustupovat a poprav notně přibylo, stejně jako dalších trestů, aplikovaných podle práva šaría.

Navíc, tentokrát byli po dlouhé době popraveni i homosexuálové, kteří byli dosud pouze vězněni nebo trestáni bičováním. I to byl jen ústupek Západu. Také tyto kroky by se tak mohly považovat za změnu kurzu tohoto království pod právem šaría…

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 4.5]

3 thoughts on “Saúdská Arábie uvažuje o přijetí jüanu za prodej ropy do Číny, to může postupně položit petrodolar

    1. A proč ne? Obchodovat se zemí s 1,5 miliardou lidí musí být ve všech ohledech správné, odůvodnitelné a ekonomicky výhodné. Chybí jen kousek od odstřihnutí USA od obchodu s Ropou. Jednoduše proto, že jejich těžaři pokrývají těžbu jen asi 15%. Všechny ostatní jsou mimo USA a stačí, když se mezi sebou domluví a pochybuji, že by se USA rozhodly proti těmto velkým zemím zaútočit vojensky jako odplatu. Mám pocit, že jsou amíci v poslední době nějak náramně potichu, asi nechtějí provokovat. Kromě Ukrajiny, tam je to o zbrojních dodávkách a ještě chtějí něco vyrejžovat. Že zdravím 🙂

      0
      0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *