Pokračoval největší proces v historii Francie – útoky zosnovali především belgičtí džihádisté

Pokračoval největší proces v historii Francie – útoky zosnovali především belgičtí džihádisté

Belgie patří v rámci Evropy k zemím, kde je největší počet džihádistů, kteří podporují ISIS a odjeli bojovat do Sýrie. V Bruselu již dominuje novorozencům jméno Mohamed, což je až symbolické, pokud si uvědomíme, že je právě Brusel sídlem pro Evropany genocidní EU. Tentýž Brusel, který propaguje hidžáby, zakazuje Vánoce a velmi štědře financuje Muslimské bratrstvo.

A byla to právě Belgie odkud pocházeli někteří z džihádistů, kteří se zúčastnili masakrů 13. listopadu 2015 v Paříži. Salah Abdeslam, který již v kauze stanul u soudu a jako  jediný přežil, ovšem nebyl jediným „Belgičanem“, který masakry organizoval a účastnil se jich.

V procesu, který se týká útoků z 13. listopadu, zvláštní porota v Paříži vyslechla belgické vyšetřovatele. Z Belgie pocházela většina teroristů. Ve čtvrtek 2. prosince přišel policista, aby vyprofiloval Usámu Atara, jediného obžalovaného souzeného za vedení teroristické organizace. Je údajným strůjcem útoků a předpokládá se, že zemřel v Sýrii koncem roku 2017.

Když Usáma Atar poprvé cestoval do Sýrie, bylo mu pouhých 17 let, což bylo v roce 2001. Poté, co odešel ze školy, tam strávil měsíc na prázdninách. O dva roky později se vrátil, aby se naučil arabsky, pak se připojil k Al-Káidě v Iráku a setkal se se syrským Abu Mohammedem Al-Adnanim, později číslem dvě skupiny Islámský stát (IS).

V roce 2005 byl Usáma Atar zatčen. Ve vězení strávil několik let. Jeho rodina s podporou belgických orgánů a neziskovek organizovala kampaň za jeho repatriaci, protože byl údajně vážně nemocný.

Usáma Atar se vrátil v roce 2012 a byl obviněn z terorismu. Nebyl však nijak zvlášť sledován. Horší bylo, že dostal pas. Na konci roku 2013 se vrátil do Sýrie, kde se stal šéfem buňky zahraničních operací IS Copex a zosnoval útoky v Paříži a Bruselu.

„Chtěly z něj belgické úřady udělat informátora? Dvojitého agenta?“ zeptala se obžaloba. „Nevím,“ opakoval vyšetřovatel. Nakonec zasáhl předseda: „Byly tam mezery. To je jisté, ale nejsme tu proto, abychom soudili belgické policisty.“

Kdo tedy mohl za to, že belgický džihádista mohl zosnovat jak útoky v Paříži, tak i v Bruselu? Mohla za to samozřejmě belgická vláda, někteří belgičtí politici, americký velvyslanec v Belgii a nechvalně známá Amnesty International, jak potvrzují fakta…

Dne 21. února. V roce 2005 byl zatčen Američany, když právě překročil irácko-syrskou hranici bez pasu nebo víza. Byl uvězněn a odsouzen k doživotnímu vězení, které bylo v květnu 2007 sníženo na deset let. „Když byl zatčen, doprovázeli ho džihádisté a byl zraněn,“ hlásí André Jacob, bývalý šéf protiteroristického oddělení Sûreté de l’Etat (Státní bezpečnost).

Následně, s podporou Amnesty International a několika belgických poslanců ze stran Ecolo, CDH a PS (včetně Zoé Genota, Jamala Ikazbana a Ahmeda El Khannousse), byla zorganizována kampaň s názvem  „Zachraňte Usámu“,  která ho vylíčila tak, že o něj v iráckých věznicích nepečují, a vyzvala k jeho repatriaci ze zdravotních důvodů. Americký velvyslanec v Belgii dokonce písemně zasáhl, aby urychlil jeho návrat do Bruselu. Atar byl nakonec propuštěn v roce 2012 poté, co si odpykal tři čtvrtiny svého trestu. Po propuštění v září 2012 se vrátil do Belgie.

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.