Na 28 nejhorších školách ve Švédsku mezi žáky téměř nenajdete Švédy

Na 28 nejhorších školách ve Švédsku mezi žáky téměř nenajdete Švédy

Na některých amerických univerzitách už přestali pro přijetí požadovat znalost matematiky či čtení a psaní. Jde prý o úmysl odstranit “rasismus” ze škol. Obdobně se chovají i britské vysoké školy, které přijímají stále méně bílých chlapců. Zdá se, že záměrná debilizace lidstva pod rouškou antirasismu, se v mnoha zemích skvěle daří. Nezáleží na znalostech, mnohem důležitější je etnikum. A hlavně žádný bílý muž!

Zřejmě podobnou strategii začne velmi brzy razit také Švédsko, kde jsou multikulturní školy již nyní na mnohem nižší úrovni, než ty, které navštěvují většinově švédští žáci. Je zajímavé, že jinak multikulturně uvědomělí Švédové své děti neumisťují do multikulturního školního prostředí, ale udržují v tomto směru víceméně segregaci.

Snad sami podvědomě tuší, že jejich podpora multikulti nic až tak báječného není, což se ovšem většina prozatím bojí prokázat i u voleb. Dát tak dítě do některé z níže uvedených 28 škol zřejmě nenapadne ani nejzarytějšího multikulturalistu…

Nakonec je možné, že průzkum úrovně škol, který zjistil, že ve 28 nejhorších téměř nenajdete Švéda, bude brzy prohlášen rasistickým…

Z 28 nejhorších škol v zemi většina téměř úplně postrádá švédské studenty. Ačkoli je úroveň znalostí velmi nízká, mnoho studentů opouští školu aniž by ji dokončili a více než 90 procent studentů má přistěhovalecké zázemí, školy se stále chlubí svou “rozmanitostí”.

Švédský školní inspektorát zkoumal 28 základních škol, které měly velmi vysoký podíl žáků, kteří v mnoha předmětech neuspěli, a v průběhu času byly školami s nejnižším skóre znalostí v zemi .

Helen Ängmå, generální ředitelka švédské školní inspekce tvrdí, že auditované školy trpí “segregací” a dalšími “výzvami”, a že je proto důležité, aby byly zviditelněny zvláštní potřeby škol.

“Je pod veškerou kritikou, že školy, které mají dlouhodobě zjevné problémy, nedostávají podporu obcí a vlastníků škol, na které mají podle školského zákona nárok. Opět se ukazuje, že obce a někteří majitelé bezplatných škol nejsou za školu zodpovědní. Nyní musí mít stát co nejdříve celkovou odpovědnost za školu,” komentuje Åsa Fahlénová, prezidentka Národní asociace učitelů.

Henrik Lundqvist, ředitel školy Ronna v Södertälje, která je jednou z nejhůře hodnocených škol v zemi, se domnívá, že špatné výsledky škol jsou způsobeny skutečností, že  se nachází v sociálně zranitelné oblasti a že nezáleží na tom, jak dobří učitelé tam jsou, protože jiné faktory jsou důležitější.

Pozoruhodné je, že za posledních 20 let se rozdíl ve znalostech mezi různými švédskými školami zvýšil. Před 20 lety byl největší rozdíl mezi nejhoršími a nejlepšími školami 40 bodů. Před pěti lety byl rozdíl 65 bodů.

Rozdíly vysvětluje švédský školský inspektorát mimo jiné skutečností, že dnešní studenti jsou více rozděleni do různých škol na základě jejich hodnoty zásluh a “nerovnoměrného rozdělení” žáků z řad přistěhovalců na různých školách (pozn. už chápete, proč se zavádí inkluze??).

Je také zřejmé, že mnoha nejhorším školám v zemi zcela dominují žáci z přistěhovaleckého prostředí. Ve Fittjskolanu v Botkyrka Norra má 92 procent studentů zahraniční původ – průměr v zemi je 26 procent. V Gårdstensskolanu v Göteborgu je to 91 procent a v Hovsjöskolanu v Södertälje neuvěřitelných 94 procent. V mnoha nejhorších školách nejsou téměř žádní švédští studenti.

Ředitel Bentsgårdenu v obci Bengtsfors otevřeně mluví o tom, že špatné výsledky jsou způsobeny velkým počtem nešvédských studentů.

“Důvodem je, že 40 % našich studentů jsou noví Švédové a mají potíže s jazykem,” říká.

Jiné školy se navzdory svým katastrofálním výsledkům snaží vykreslit, že dominance žáků z řad přistěhovalců je pozitivní věcí, která školy zlepšuje.

“S novými prostory a rozsáhlými investicemi do prostředí digitální výuky se naši studenti seznámí se školou charakterizovanou rozmanitostí a kreativitou,” píše například Gårdsstensskolan na svých webových stránkách.

“Rozmanitost je síla”, tvrdí také   Hovsjöskolan v reklamě hledající nového pedagoga volného času a dále píše, že “usiluje o uchazeče různých etnik, pohlaví a věku”.

Škola Fittja se také v reklamě chlubí svou “rozmanitostí” a tím, jak se pod jednou střechou shromáždili “studenti a zaměstnanci z celého světa”…

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5]

2 thoughts on “Na 28 nejhorších školách ve Švédsku mezi žáky téměř nenajdete Švédy

  1. Měli by se poučit v Kanadě. Tam si ve třídách složených z rozmanitého žactva poradili. Vypustili matematiku, rodný jazyk a podobné extrabuřty a zavedli hodiny tance a bubnování na bubínek.
    Všestranná spokojenost, děti choděj do školy rády, a to je hlavní. 🤪

  2. Ty výmluvy a lhaní politiků a ředitelů by byly až k smíchu, kdyby to nebyl vážný problém celkové politiky vlády k likvidaci rodilých Švédů, kterou i voliči sami páchají sebevraždu své kultury a civilizace. Jak to říkají někteří Švédové, cítili se tak bohatí, že měli potřebu “pomáhat” a rozdávat a chtěli se stát osvícenými, až tedy na to, že když zchudnou a zblbnou, tak pak pomáhat již nikomu nebudou moci, a ani sami nebudou, vymřou. Darwin by asi moudře pokýval hlavou, nad tím, že měl pravdu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.