V hamburských školách má většina žáků migrační pozadí

V hamburských školách má většina žáků migrační pozadí

Možná jste nedávno narazili na případ napadení policisty osmdesáti nezletilci, nicméně nikde nebyla zmínka o tom, o jaké “děti” se jedná. Mainstream, kde se tato informace také objevila, nebyl v tomto směru jako obvykle příliš sdílný, nejednalo se totiž o potomky etnických Němců, neboť Hamburk je multikulturním městem. A to doslova. V nejmladší generaci už je tam totiž méně původních Němců, než potomků přistěhovalců. Situace je obdobná na stále více místech země, což potvrzuje fakt, že Německo je již nezvratně islamizováno.

V hamburských  školách mělo 51,4 procenta z přibližně 257 000 dětí ve školním roce 2020/2021 migrační zázemí. Demografická transformace v Hamburku je sice významná, ale stejnou transformací prochází i zbytek Německa, i když pomalejším tempem.

Porodnost v Německu zůstává po léta konstantní. Ženy v současné době v průměru porodí 1,53 dítěte. To Německo staví do značné míry do středu rozpětí EU. Populace se považuje za schopnou reprodukce, pokud je porodnost alespoň 2,1.

Za posledních 20 let se výrazně změnilo etnické složení dětí a tím i budoucí daňový základ Německa, o čemž svědčí počet studentů mladších 18 let s migrační minulostí. Německý zpravodajský web Junge Freiheit si vyžádal údaje o demografii dětí školního věku z federálních států a ve většině případů obdržel nejnovější údaje.

Je patrné, že v některých federálních státech tvoří mladí Němci bez cizích kořenů pouze těsnou většinu. V hamburských všeobecných školách se tento poměr již obrátil proti nim. Z přibližně 257 000 dětí ve školním roce 2020/2021 mělo 51,4 procenta migrační zázemí. Podle definice většiny spolkových států je tomu tak v případě, že se student narodil v zahraničí, jeden z jeho rodičů se nenarodil v Německu, dítě má cizí občanství nebo pokud se doma mluví “neněmeckým jazykem původu”.

Na středních školách v Severním Porýní-Vestfálsku je počet dětí s migračním zázemím dokonce vyšší než 60 procent.

V Brémách mělo přistěhovaleckou minulost 44,8 % dětí a dospívajících ve všeobecných školách. Stejně jako v ostatních federálních státech byl podíl dětí s migračním zázemím na odborných školách výrazně nižší –  31,9 %. V nejlidnatějším federálním státě, Severním Porýní-Vestfálsku, činil celkový počet 39,3 %. Pokud se však podíváte na jednotlivé typy škol, existují značné rozdíly.

Kvóta studentů se zahraničními předky na středních školách byla 62,5 %, následovaly komplexní školy (45,8 procenta). Na základních školách to bylo 44,9%. Naproti tomu děti a mladí lidé se zahraničními kořeny na gymnáziích v západním federálním státě tvoří necelou třetinu.

Hned za Severním Porýním-Vestfálskem následuje v žebříčku Berlín s největším podílem studentů s přistěhovaleckým původem. V hlavním městě byla hodnota pro všeobecné školy 39,3% a pro odborné školy 28%. V Hesensku mělo zahraniční kořeny 38,2% dětí a dospívajících na všeobecných školách.

Ve Šlesvicku-Holštýnsku mělo v uplynulém školním roce zahraniční kořeny 30% z 290 400 dětí a mladých lidí, kteří navštěvovali základní, regionální a komunitní školy nebo gymnázia. Se 13% byla hodnota na odborných školách výrazně nižší.

Bádensko-Württembersko je na sedmém místě. Z přibližně 1 100 000 žáků na všeobecných školách mělo 27,2 procenta zahraniční předky. Hodnota na odborných školách byla podobně vysoká. Pro Bavorsko údaje za předchozí školní rok ještě nebyly k dispozici.

Kvóta studentů s migrační minulostí v Porýní-Falci je na podobné úrovni. V letech 2020/2021 to bylo něco přes 23 procent obecně a 16,4 procenta na odborných školách. Ve dvou zbývajících západoněmeckých státech Dolní Sasko a Sársko není migrační zázemí na školách hlášeno.

Mluvčí státního statistického úřadu v Dolním Sasku řekla, že ačkoli je rys migračního pozadí v příslušných datových systémech přítomen již několik let, hodnoty dosud nebyly ověřitelné.

To by se však mělo brzy změnit. V Sársku se rozlišuje pouze mezi německými a zahraničními studenty. V loňském roce byl podíl neněmeckých dětí a mladých lidí na všeobecných školách 15,1%.

Podle očekávání je počet studentů s přistěhovaleckým původem ve východních federálních státech výrazně nižší než počet studentů bez odpovídající charakteristiky. Hodnota je nejnižší v Braniborsku. Z téměř 295 000 dětí a mladých lidí ve všeobecných a odborných školách mělo v uplynulém roce 7,1% na všeobecných školách a 8,7% na odborných institucích.

Následovala Durynsko, kde tato sazba pro všechny typy škol dohromady byla osm procent. V Sasku byl podíl studentů s migrační minulostí na všeobecných školách 10,9% a v odborných školách 7,3%. Státní statistický úřad v Sasku-Anhaltsku oznámil, že stát nerozlišuje mezi studenty s přistěhovaleckým původem a bez něj, ale pouze mezi německým a neněmeckými. 6,3% z necelých 200 000 dětí a mladých lidí na všeobecných školách byli tedy cizinci. Na odborných školách byl podíl mírně vyšší, a to 7,1%.

Německo není jedinou západní zemí s dramatickými demografickými změnami. Ve Spojených státech tvoří běloši nyní menšinu lidí mladších 18 let. Běloši obecně tvoří pouze 57 procent americké populace, což je výrazně méně než tomu bylo v 60. letech, kdy bylo v USA 90% bělochů.

K demografickým údajům, týkajícím se Německa, ještě dodávám, že se mezi žáky a studenty s migrační minulostí nepočítají ti, jejichž rodiče se již narodili v Německu. Tedy mezi děti “migračního původu” se mnohdy nepočítají Turci, v jejichž případě žije v zemi často již několik generací. Jde o ty turecké rodiny, jejichž předkové přišli do země v 50. a 60. letech, kdy se jednalo o prarodiče či dokonce praprarodiče současných dětí…

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 6 Průměrně: 5]

2 thoughts on “V hamburských školách má většina žáků migrační pozadí

  1. Tenhle týden se Merkel dala znovu slyšet, že je nutné podporovat migraci.
    Němci mají málo pracovních sil, bez pomocníků z cizokrajných krajin by hospodářství zkolabovalo.
    Zdá se, že Germáni chtějí předat svoji zemi ručníkářům v dobrém stavu.
    Ách jo.
    😡

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.