Rakousko zažívá nevídaný nápor žadatelů o azyl

Jen málokdo ví, že Rakousko patří k nejvíce islamizovaným zemím, prakticky v současném stavu neexistuje nenásilná cesta, která by mohla islamizaci země zabránit. V populaci je něco přes 10% muslimů, což je hranice, kdy je zvrácení islamizace velmi obtížné.  Ovšem jde o oficiální údaj, jenže jak se před časem ukázalo, tak Rakousko, podobně jako Německo, Švédsko nebo Francie informace o počtu muslimů v populaci záměrně falšují a snaží se vyvolat pocit, že je jich méně, než jaká je skutečnost.

Mnoho naivů si myslí, že mladý rakouský kancléř, který v invazním roce 2015 pracoval na ministerstvu integrace a sociálních věcí a podporoval muslimskou invazi, proti ní náhle začal bojovat. Ovšem samozřejmě tomu tak není, jak prokázal nejen nedávný skandál, kdy se ukázalo, že v zemi žije již dlouhé roky téměř 5 tisíc Afghánců, kteří mají za sebou kriminální minulost. Deportace se prakticky nekonaly a skandál vyšel na povrch až poté, když byla zavražděna 13letá Leonie.

Jak se nyní ukázalo, tak proklamované hlídání hranic je také spíše krok, který má vyvolat dojem, „že se něco děje.“ Velmi výrazný nárůst počtu žadatelů o azyl v zemi totiž svědčí o tom, že se Rakousko zřejmě islamizuje rychleji, než se dosud zdálo.

Téměř denně média a úřady informovaly o zadržení ilegálů po celém Rakousku, obzvláště postižený je Burgenland, kde se podle Kronen Zeitung jen minulou neděli objevilo 167 nezvaných ilegálů (stále zavádějícím způsobem označovaných mnoha novinami jako „uprchlíci“). Nyní tento vývoj potvrdilo i ministerstvo vnitra: V první polovině roku 2021 vzrostl počet žádostí o azyl v Rakousku ve srovnání s předchozím rokem o neuvěřitelných 86 procent!

V číslech bylo ke konci června celkem 10 518 žádostí, oproti 5 607 ve stejném období loňského roku. Meziměsíční srovnání ukazuje stále rychlejší nárůst od února. Zatímco v lednu byl počet žádostí o azyl stále přibližně stejný jako v roce 2020 (1 567/1 538), tento počet již v únoru výrazně stoupl (1 626/858) a v dubnu vzrostl více než 4x (1 494/356) a enormní nárůst byl zaznamenán také v květnu a červnu. V červnu bylo například podáno 2 131 žádostí o azyl (předchozí rok: 1 092), což také představuje předchozí měsíční rekord z hlediska čísel.

To je o to nebezpečnější, že počet žádostí o azyl se ve srovnání s rokem 2019 zvýšil už v roce 2020 o více než dvanáct procent na přibližně 14 200, a to navzdory údajnému „uzavřením hranic“, které souviselo s covidem. Pokud bude vše pokračovat stejným tempem jako dříve, bude letos více než 21 000 nových žadatelů o azyl. Pokud se předpokládá, že každý „uprchlík“ stojí daňového poplatníka 10 724 eur ročně (výpočet je z roku 2015 –  je pravděpodobné, že nyní to bude více kvůli inflaci), 21 000 ilegálů, kteří se do země nahrnuli jen v letošním roce, bude stát rakouské daňové poplatníky 225,2 milionu eur. Celkově se podle pečlivých výpočtů výzkumné platformy Addendum z roku 2017 roční rozpočtová zátěž Rakouska v důsledku azylové krize odhaduje na nejméně tři miliardy eur, což je asi tolik, kolik Rakousko každoročně vynakládá na celý vysokoškolský systém.

Původ ilegálů se nezměnil – velká část pochází ze Sýrie (4 471) a Afghánistánu (1 880), ti jsou následováni Maročany, Somálci, Iráčany, Turky, ilegály bez dokladů a udané země původu, Pákistánci, Íránci a Indy. Více než 80 procent z nich jsou muži. To je o to pozoruhodnější, že na jedné straně jsou muži v mnoha z těchto zemí naléhavě zapotřebí k obnově nebo boji proti teroristům,; na druhé straně nebezpečí nemůže být tak velké, pokud ženy a děti zůstávají doma, místo aby byly přivedeny do bezpečí. Mimochodem, 5 268 rozhodnutí o azylu, která byla právně vypracována v první polovině letošního roku, bylo pozitivních a 5 545 bylo negativních. Největší šance na získání azylu mají Syřané s více než 80% uznáním, nejnižší Maročané s 0,18% kladnou odpovědí. Jiná věc je, zda a jak mnozí odmítnutí „žadatelé o ochranu“ opustí zemi bez důvodu azylu. Jak známo, ilegálové většinou zůstanou v zemi, kde byli odmítnuti, případně jdou do jiné evropské země.

Faktem je, že vzhledem k současným předpisům a zákonům EU nemůže Rakousko odmítnout nelegální přistěhovalce ani je deportovat zpět do země původu, jakmile na rakouské půdě vysloví magické slovo „azyl“ (což vysloví téměř každý). „Zvýšená ochrana hranic“, kterou nedávno ohlásil ministr vnitra ÖVP Karl Nehammer je tedy pouze (drahým) podvodem, protože úředníci a vojáci mohou pouze zaregistrovat nezvané zadržené hosty a poté je přeposílají do dalšího přijímacího střediska, kde je často zahájeno azylové řízení. Zda si Rakousko může a chce dovolit tak katastrofální a zničující azylovou politiku, jak to koalice dosud praktikuje, musí nakonec rozhodnout voliči a daňoví poplatníci v příštích volbách.