Režim tzv. „strpění“ je takový, kdy dotyčný sice nedostane azyl, ale zůstává v zemi, neboť ho nelze z jakéhokoli důvodu deportovat. Nejčastěji jde o případy, kdy dotyčný přišel do Evropy bez dokladů a žije pod zcela smyšlenou identitou. Pak není zpravidla kam ho deportovat. U nás je velmi dobře známý případ černocha, který po přechodu hranic z Německa do ČR na severu Čech znásilnil nezletilou dívku. Jedná se o údajného v Mali narozeného Libyjce, který ovšem používá jméno malijského fotbalisty. Také on byl v Německu v režimu strpění.
Díky režimu strpění tak možná chodí po Evropě i nějaký milion obohacovačů (jen v Německu jich je skoro čtvrt milionu), jejichž identita je ve skutečnosti neznámá nebo je nelze deportovat z jiných důvodů (nyní třeba jen proto, že jde o Afghánce). Ovšem v Německu mají tito „strpěnci“ i nějaké dávky, i když jsou o poznání nižší, než je tomu v případě těch, kdo azyl získali. Průběžně se tak živí i trestnou činností, pak není divu, že mají značný podíl na zvýšené kriminalitě…
V první polovině roku 2021 zahájily bezpečnostní orgány v Sasku vyšetřování přibližně 2 500 trestných činů spáchaných cizinci, včetně řady závažných, přestože těmto cizincům již bylo nařízeno opustit Německo, ale bylo jim umožněno zůstat v „tolerovaném“ statusu strpění.
Mluvčí parlamentní skupiny AfD v drážďanském státním parlamentu Sebastian Wippel uvedl, že bezpečnostní orgány zaznamenaly od začátku ledna do konce června 2459 takových případů.
„Tolerovaní cizinci“ jsou ti žadatelé o azyl, jejichž řízení o žádosti bylo dokončeno a kteří jsou povinni opustit zemi, ale pro které existují překážky pro deportaci. Podle policejních statistik o trestné činnosti v Sasku zahájili vyšetřovatelé řízení proti „tolerovaným“ osobám podezřelým z více než 640 násilných trestných činů nebo trestných činů proti osobní svobodě. Policie také vyšetřovala cizince s tímto pobytovým statusem ve více než 50 případech sexuálních deliktů.
Totéž platí pro téměř 160 krádeží s přitěžujícími okolnostmi, přibližně 440 majetkových trestných činů a trestných činů padělání, téměř 430 dalších trestných činů a více než 370 trestných činů proti pomocnému trestnímu právu bez porušení imigračního práva. Ke konci roku 2020 bylo v Německu více než 230 000 „tolerovaných cizinců“.
„Saští občané by byli ušetřeni mnoha utrpení, kdyby vláda pod vedením premiéra CDU Michaela Kretschmera konečně deportovala žadatele o azyl, kteří jsou povinni opustit zemi. Je skandální, jak nedbale je řešena bezpečnost občanů. Žadatelům o azyl by neměla být přiznána žádná další tolerance, pokud zahodí své pasy a země původu už nebudou chtít zločince přijímat,“ řekl Wippel, člen strany AfD.
Němci trpí, ale zatím to nevypadá na to, že by se onoho utrpení chtěli zbavit.