Řecko se brání invazi pomocí maskovaných komand

Za to, že si Řecko dovolí se bránit invazi, která je plánovaná, řízená a plně podporovaná EU i na ni napojenými neziskovkami, se tato hraniční země EU dostala pod palbu kritiky. Co tak si vzít příklad z Itálie a Španělska, kam připlouvají až tisíce džihádistů denně, přičemž posléze jsou patřičně přivítáni a opečováváni?

Řecko zavedlo kontroverzní metodu boje proti velkému počtu ilegálů, kteří se snaží dostat do Evropy. Podle organizace, která se snaží zvýšit masovou muslimskou invazi, se Řekové snaží džihádisty od cesty odradit. S pomocí maskovaných komand jsou nelegální vetřelci odtaženi zpět do Turecka.

Řecký stát ve zprávě neziskovky Legal Center pro evropský soudní dvůr zahájil komplexní a sofistikované opatření k odvrácení ilegálů, kteří cestují z Turecka do Řecka lodí. Uvádí se, že maskovaná komanda nastoupila na několik lodí pašeráků, převedla ilegály do záchranných člunů a pak je odtáhla zpět do tureckých vod, aby je převezla do Turecka. Kromě toho se má za to, že i Frontex je součástí probíhajících operací, které ztěžují nelegální převaděčství milionů džihádistů do Evropy přes Turecko.

To rozčílilo obhájce invaze, kteří se nyní snaží stíhat Řecko u Evropského soudního dvora za jeho obranu hranic.

Právní centrum je neziskovka, která se stejně jako mnoho dalších svého druhu snaží zvýšit masovou invazi do Evropy pašováním džihádistů do EU. Nyní se snaží potrestat Řecko u Evropského soudního dvora s odvoláním na konkrétní událost, která se odehrála v říjnu 2020. Údajně je tento incident jen jedním z příkladů toho, co se nyní děje nepřetržitě v rámci snahy řeckého státu omezit invazi.

V tomto případě rybářská loď plná 200 ilegálů údajně opustila město Marmaris v Turecku a nastavila kurz do Itálie. Nedaleko Kréty pak muselo být učiněno nouzové volání, což obvykle znamená, že vetřelce vyzvedne pobřežní stráž a odveze do evropského přístavu, kde pak požádají o azyl. Tentokrát však Řecko zahájilo protiopatření a místo toho, aby ilegály vyzvedlo, členové pobřežní stráže odvedli pašeráka na jeden ze dvou hlídkujících člunů řecké pobřežní stráže, kde ho zadržovali pět hodin. Pak připlulo několik menších rychlých člunů plných ozbrojených a maskovaných komand, která se rychle nalodila na pašeráckou loď.

„Bylo to jako dívat se na film. Muži z velitelských člunů naskočili na palubu a křičeli, nesli zbraně a nože a měli černé masky,“ líčil ilegál ze Sýrie.

„Začali mlátit lidi obušky, když hledali kapitána. Praštili mě do obličeje a rozbily se mi brýle… Chápu, že nás nechtějí, ale mohli by nás poslat zpět do Turecka, aniž by museli použít sílu. Když nás nechali v záchranných člunech, všichni jsme si mysleli, že zemřeme,“ pokračoval. K tomu jen podotýkám, že kdyby nepoužili sílu, od další cesty by je neodradili.

Ilegálové byli poté rozděleni do dvou skupin a převezeni na hlídkové čluny pobřežní stráže. Tam byly jejich věci prohledány kvůli zbraním, drogám a zároveň jim bylo podle tvrzení neziskovky zabaveno několik telefonů, peníze a pasy. Nakonec byli ilegálové nuceni nastoupit do několika malých záchranných člunů a poté byli odtaženi zpět do tureckých vod, kde byli nuceni čekat 24 hodin na příjezd turecké pobřežní stráže, která je vyzvedla a odvezla zpět do Turecka.

Zpráva evropskému soudnímu dvoru si stěžovala na to, co nazývali „pushbacky“, o nichž se předpokládá, že se staly standardním postupem pro řeckou pobřežní stráž od března 2020, kdy Turecko ve snaze přinutit EU zvýšit výpalné, uvedlo, že má v úmyslu pomoci ilegálům překročit hranice a nechat je jít dále do Evropy. Řecko na hrozby reagovalo přidělením více zdrojů pobřežní stráži, aby zastavila nápor tím, že odradí více džihádistů od cesty do Evropy.

V tuctu případů byly použity podobné metody, jako byla ta, která byla údajně použita v říjnu, a nyní se předpokládá, že je běžnou praxí vracet převaděče a jejich náklad do tureckých vod. Frontex je rovněž obviňován z toho, že pomáhá utajovat incidenty a poskytovat Řecku podporu při obraně hranic.

Tyto akce s „odvetami“ jsou podle mezinárodního práva údajně nezákonné, ale jsou legální v Řecku, které bere bezpečnost na hranicích velmi vážně, zejména v době zvýšeného rizika vojenského konfliktu s úhlavním nepřítelem Tureckem.

Mnoho neziskovek a obhájců masové invaze si také stěžuje na loňské rozhodnutí Evropského soudního dvora, které by mohlo ztížit jejich pašeráckou činnost. Případ se točil kolem toho, že Španělsko porušilo práva dvou žadatelů o azyl, kteří nelegálně vstoupili do enklávy Melilla na marockém pobřeží. Spolu se stovkami Afričanů překonali plot a vstoupili do enklávy, než byli zatčeni. Španělská enkláva pak nelegální vetřelce vyhnala. Evropský soud shledal, že zákon nebyl porušen, protože tito ilegálové byli součástí větší skupiny, a proto nežádali o azyl na individuální úrovni, což je základní požadavek pro žádost o azyl.

Předpokládá se, že toto rozhodnutí nyní využijí  Řecko a agentura Frontex na podporu svých kroků, protože džihádisté, kteří připlouvají lodí, nepřichází jednotlivě, ale ve velkých skupinách.