Berlín: Členové arabského zločinného klanu přepadli dodávku, převážející peníze

To, že Berlín (ale i některá další velká města) ovládají zločinné arabské a turecké klany, se všeobecně ví, nicméně město jejich kriminalitu příliš neřeší. Asi i proto vydalo vedení města už před rokem nová pravidla pro policii, která nyní nesmí ve jménu „boje proti rasismu a xenofobii“ jen tak na ulici zastavovat a legitimovat kohokoli, kdo nevypadá jako etnický Němec. Pak jsou samozřejmě členové těchto zločinných klanů zatýkáni až v momentě, kdy se podaří zcela jasně prokázat jejich vina. Důkazy, jako kamerové záběry, jsou pak pro jejich dopadení zcela zásadní, nicméně i tak je vyvíjena snaha kriminální činy těchto muslimských klanů bagatelizovat (to činí zejména média) a zametat pod koberec…

Téměř před pěti týdny zasáhla Německo vážná loupež na berlínském Kurfürstendammu. Několik gangsterů přepadlo transportér peněz, nyní byl dopaden jeden z lupičů. Stejný postup jako každý rok: Téměř všechna média mlčí o tom, že pachatel patří do silně zločinné arabské rodiny.

Zatčení 30letého podezřelého zajistilo velitelství zvláštních operací (SEK) policie. Na zatčeného muže byl vydán zatykač za loupež a těžké ublížení na zdraví.

Nejméně čtyři pachatelé napadli 19. února před pobočkou Volksbank na Kudammu transport peněz. Gangsteři ohrožovali a zranili dva muže ve věku 37 a 60 let, kteří měli přepravu peněz na starosti a ukradli obrovskou částku peněz, řádově se mělo jednat o miliony eur.

Pachatelé měli na sobě jasně oranžové pracovní oděvy (viz titulek), aby se zamaskovali, pravděpodobně proto, aby vyvolávali dojem, že muži jsou popeláři berlínského městského úklidu (BSR). Asi 30 minut po loupeži bylo nalezeno uhořelé únikové auto v okrese Schöneberg.

Téměř všechny noviny – včetně hamburského „zpravodajského časopisu“ – samozřejmě o zatčeném závažném zločinci mlčí. Jen „Bild“ se odvážil zločince pojmenovat. Pozoruhodné je, že později následovalo jen velmi málo dalších médií s dalšími podrobnostmi o zatčeném zloději peněz.

Vždy je to stejná hra: Pokud se objeví podrobnosti o muslimském pachateli, je občanovi dána pravda kousek po kousku, ale pouze v určitých mezích.

Podle informací Bildu je zatčeným pachatelem Muhamed R. Křestní jméno umožňuje vyvodit počáteční závěry o etnické příslušnosti závažných zločinců. Obvykle dobře informovaní pozorovatelé okamžitě předpokládali, že Muhamed R. patří k jedné z nechvalně známých velkých rodin v hlavním městě, které v Berlíně dostaly pod kontrolu celé ulice a děsily své sousedy.

Členové těchto klanů, které se šíří jako chobotnice, dostávají sociální pomoc a žijí v bytech financovaných německým sociálním státem. Patron a jeho příbuzní se často valí berlínskou ulicí ve velkých limuzínách – nejlépe bílých – a rádi tam parkují. Demonstrativně ukazují, že netrpí nedostatkem peněz a že německé právo pro ně neplatí.

Členové klanu, kteří tvoří jádro rozvětvených rodin, obvykle přicházejí do Německa jako údajní „uprchlíci“. Žádosti o azyl těchto „žadatelů o ochranu“ byly v drtivé většině zamítnuty. Nicméně i tak jsou stále v zemi akceptováni a jsou jim poskytovány i dávky.

Odsouzení zločinci také téměř nikdy nejsou deportováni do svých domovských zemí. Oficiálním důvodem je často to, že  údajně nemají pas nebo jsou údajně „bez státní příslušnosti“.

Zejména černo-červeno-zelený Senát v Berlíně je známý tím, že v zásadě dělá jen velmi málo pro navracení závažných kriminálních zločinců do jejich domovských zemí.

Několik dní po prvním odhalení vyšlo najevo, že zatčený lupič ve skutečnosti patří ke známé a často obávané rozvětvené rodině: „zločineckému klanu Remmo“.

Pachatel byl odsouzen k jednomu roku vězení bez možnosti podmínečného propuštění už 16 dní před loupeží peněz. Byl odsouzen za to, že v dubnu loňského roku málem přejel policistu ve velké rychlosti na berlínské ulici. Rozsudek však nebyl vykonán, protože obhájce se proti výši trestu odvolal. Poté, kdy byl tedy zločinec odsouzen do vězení, se ještě v době, kdy čekal na odvolání, stihl zúčastnit uvedené loupeže peněz.

Tyto arabské klany, které svým velmi specifickým způsobem často integrují do své vlastní společnosti více než 1000 členů, se nyní rozšířily například i v Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku. V některých velkých městech existují ulice, které se staly de facto jejich vlastním územím.

V mnoha případech se policisté odvažují kontrolovat tyto ulice pouze tehdy, když je možné zorganizovat celou stovku mužů pořádkové policie. Ti musí být navíc posíleni těžce vyzbrojenými komandy, cvičenými pro speciální operace.